Představujeme Vám Kritéria hodnocení plánu, procesu a zprávy o vlastním hodnocení školy (ke stažení v PDF 153,62 KB). Kritéria jsou členěna podle jednotlivých oblastí kvality vlastního hodnocení a jsou určena především k reflexi autoevaluačních činností. Jsou i určitým návodem, jak autoevaluaci dobře realizovat. Vytvořeny jsou i detailní popisy těchto kritérií (PDF, 237,95 KB). Byla zpracována kritéria pro tyto oblasti vlastního hodnocení školy:
- A Plán vlastního hodnocení školy
- B Proces vlastního hodnocení školy
- C Zpráva o vlastním hodnocení školy
Současně došlo k dílčímu členění kritérií v jednotlivých oblastech na podoblasti – celkem 14. Kritéria jsou formulována kriteriálními otázkami. Kritéria jsou z dílny Eriky Mechlové a Martina Chvála. Vznikla na základě předcházejících diskusí v pracovní skupině (PDF,117,86 KB) projektu v září 2009 a na podkladě relevantních zdrojů informací: školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb., v platném znění), vyhláška č. 15/2005 Sb., v platném znění, kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb České školní inspekce ve školním roce 2009/2010 i s metodickými poznámkami, požadavky rámcových vzdělávacích programů na autoevaluaci. Součástí podkladů byly také: zpráva SICI (Stálá mezinárodní konference ústředních a hlavních školních inspektorátů v Evropě) s výsledky projektu Efektivní autoevaluace škol (ESSE, 2003), Jak dobrá je naše škola – skotský systém indikátorů (1999) a Kvalita školy – vlastní hodnocení školy (Mechlová a kol. 2007), včetně odborné literatury a odborných publikací k procesům hodnocení kvality.
Podněty a připomínky byly shromažďovány od všech členů pracovní skupiny. Na upřesňujících popisech kritérií se pak nejvýrazněji autorsky podíleli ředitelé Ivo Mikulášek, Jindřich Monček, Jiří Bakončík a Jiří Kaličinský. Redakční zpracování bylo v kompetenci Eriky Mechlové a Martina Chvála.
Struktura kritérií:
Oblast |
Počet podoblastí |
Počet kritérií |
A – plán |
4 |
19 (4+5+2+8) |
B – proces |
6 |
24 (2+4+5+7+2+4) |
C – zpráva |
4 |
17 (3+3+6+5) |
V popisu každého kritéria jsou uvedeny hlavní znaky konkretizující dosažení daného kritéria. Popisy jsou stanoveny vždy pro jednu podoblast s tím, že vázanost na kritéria je oddělená odstavci a uvedenými znaky. Kritéria v rámci jedné podoblasti spolu vždy souvisí, nejsou zcela nezávislá. Všechna kritéria jsou okódována. První znak označuje oblast (A, B, C), druhý je číslem podoblasti (číslováno od 1 do 14), třetí stanoví pořadí v rámci dané podoblasti. Některá kritéria vykazují větší míru objektivní povahy, jsou založena na porovnání konkrétních skutečností, některá kritéria mají povahu více subjektivní, znaky jsou uvedeny jako porovnání a posouzení míry souladu. Důležité je, že kritéria mají sloužit škole samotné. Vlastní subjektivní posouzení dané věci tedy není na závadu, ale je přirozenou součástí zamýšlení se nad vlastní činností. Výhodou jistě bude vlastní zdůvodnění či upřesnění takových hodnotících rozhodnutí. Nabídnuté předložené popisy je třeba chápat jako orientační, rámcové a podpůrné. Jejich smyslem není nahradit systematičtěji pojatá vzdělávání či tímto směrem zaměřené odborné publikace. Tyto aktivity mohou naopak uživatelům kritérií nabídnout citlivější přístup s tím, že vlastní upřesnění kritérií v rámci školy není na závadu, ale naopak předností.
Kritéria by neměla podléhat častým legislativním změnám. Proto pracovní skupina při zpracování kritérií kladla důraz na jejich nadčasovost. V textu ke kritériím se tedy setkáte se sdělením: „v souladu s aktuálně platnými legislativními dokumenty“ nebo „podle platných právních předpisů pro vlastní hodnocení školy“. V popisech jsou pak naopak často údaje konkrétnější. Aktuálně se mají na mysli školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb., v platném znění), vyhláška č. 15/2005 Sb., v platném znění atd. Upozorňujme, že řada předpisů je legislativně aktualizována. Proto je nutné sledovat platnost předpisů.
Kritérium je chápáno jako měřítko porovnání. Pro ohodnocení míry plnění jednotlivých kritérií doporučujeme stupnici ano – spíše ano – spíše ne – ne – netýká se:
- ano – jednoznačná pozitivní odpověď na danou otázku
- spíše ano – váhavá, spíše pozitivní odpověď na danou otázku (např. ano, ale ne vždy či ve všech případech, ne ve všech aspektech …)
- spíše ne – váhavá, spíše negativní odpověď na danou otázku (např. občas, či v málo případech, v málo aspektech…)
- ne – jednoznačná negativní odpověď na danou otázku
- netýká se – kritérium v daných podmínkách nelze uplatnit
Uvedená kritéria byla podkladem pro vznik doporučující metodiky (PDF, 392,19 KB) jejich aplikace. Metodika se potom stala podkladem pro softwarovou podporu kritérií, které jsou včetně pokynů k použití a ukázky zprávy k dispozici v elektronické podobě na portále evaluačních nástrojů.
Pro školy a školská zařízení je také důležitý přístup zřizovatele a České školní inspekce k procesu autoevaluace. Proto budou v následujícím období projektu důležité informace o přístupech a doporučeních těchto orgánů, se kterými v této aktivitě spolupracujeme. Společně zdůrazňujeme, že vlastní hodnocení školy je záležitostí školy, její kvality a jejího rozvoje. Nicméně tyto externí orgány školy mají právo či povinnost školy hodnotit a mají přístup ke zprávě o vlastním hodnocení školy.
Erika Mechlová, garantka aktivity B3
Martin Chvál, hlavní manažer projektu