Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

5. Závěr

Tato zpráva o autoevaluaci na ZUŠ J. B. Foerstera Jičín vychází z přibližně osmnáctiměsíční vlastní reflexe dosavadních zkušeností školy s autoevaluací a interakce školy s externím pozorovatelem (autorkou zprávy). V průběhu této doby proběhly desítky rozhovorů s vedením školy, s učiteli, s žáky, s rodiči, zástupci partnerů školy i zřizovatele. Provedeny byly nejen analýzy rozhovorů, ale i dokumentů školy, došlo i k pozorování některých autoevaluačních prvků užívaných školou (seminářů – dílniček, jednání školní umělecké rady, schůzky hudební sekce).

Tento příklad inspirativní praxe se zaměřuje na momenty, které ZUŠ J. B. Foerstera Jičín považuje za zásadní ve svých dosavadních aktivitách v oblasti  autoevaluace průběhu vzdělávání se zaměřením na obsah vzdělávání a v sebehodnocení učitele.  Je tak činěno ve snaze zprostředkovat ostatním školám  zkušenosti ZUŠ J. B. Foerstera Jičín z této oblasti  i  jejich přesvědčení, že autoevaluace  má pro školu velký přínos a smysl. V případě hodnocení obsahu vzdělávání učitelé zdůrazňují a oceňují  přínos autoevaluace školy zejména v  motivaci k „ohlédnutí se zpět“, k zamyšlení nad postupy užívanými ve výuce i nad potřebami dítěte v kontextu konkrétního vzdělávacího obsahu. Sebehodnocení považují učitelé za nástroj sebereflexe  a prostředek k vlastnímu zdokonalení své  profesní i osobní způsobilosti.

Na základě reflexe dosavadních zkušeností školy s vlastním hodnocením obsahu vzdělávání a se sebehodnocením učitelů by ZUŠ J. B. Foerstera v započatém autoevaluačním úsilí ráda pokračovala, a to s ohledem na pozitivní efekty, které tyto aktivity přináší.  Z hlediska konkrétnějších cílů, které si škola klade do budoucna, a jako doporučení ostatním školám chce vedení školy:

  • usilovat o propojení krátkodobých plánů na myšlenky vize školy, pracovat na systému,
  • pokračovat obecně ve sdílení vizí a strategií,
  • pokračovat v přechodu od učebních cílů k cílům vzdělávacím,
  • nedat se odradit strachem z nového, nechutí, obavami, rezistencí (odporem) k novému,
  • věnovat čas, prostor a energii reflexi vlastního hodnocení školy každým individuálním učitelem  a vyvozovat  přínos autoevaluace pro vlastní práci učitele,
  • podporovat týmovou spolupráci a delegování zodpovědností a pravomocí nejen v rozvoji školy, ale i v autoevaluaci jako základní předpoklad rozvoje osobnosti pedagoga.

V oblasti autoevaluace i rozvoje školy obecně by bylo z pohledu zástupců partnerů školy dobré promyslet způsob, jakým využít autoevaluaci a autoevaluační zjištění k prezentaci co možná nejobjektivnějšího obrazu školy na veřejnosti, rodičům apod. Škola chce usilovat o využití ZUŠkovinek (školních novin) k systematičtějšímu a důkladnějšímu informování učitelů  o výsledcích provedených dotazníkových šetření apod., včetně přijatých následných opatření.

Z pohledu autorky zprávy a zprostředkovatelky hlavních zkušeností ZUŠ J. B. Foerstera Jičín  s autoevaluací školy mi závěrem nezbývá než popřát této škole i školám ostatním zdárné pokračování v započatém trendu učící se školy s osvíceným vedením a motivovaným personálem.

Nahoru