Při druhé autoevaluaci v roce 2009 navrhl AT vedení školy využít plánovaných akcí (Dny otevřených dveří, první třídní schůzky) k oslovení rodičovské veřejnosti prostřednictvím anketních lístků (příloha č. 4) a dotazníků pro rodiče. (příloha č.6). Oproti roku 2007, kdy byla návratnost dotazníků 56%, v roce 2009 to bylo už 78% – kladně rodiče hodnotili především úroveň pedagogického sboru a dobrou spolupráci s třídními učiteli. Ředitel rovněž souhlasil s návrhem autoevaluačního týmu rozdělit pracovní skupiny pedagogů podle jiného klíče – při první AE odpovídaly pracovní skupiny předmětovým komisím - jejich společně prezentované názory a postoje byly víceméně shodné. Nově složené pracovní týmy byly složeny na základě vzájemných sympatií a dobrovolného rozhodnutí, což mohlo pozitivně přispět i k osobní motivaci lidí pracovat v týmech. „Cítila jsem se mnohem líp mezi lidmi, před kterými mi nebylo trapně říct, co si opravdu myslím. V týmech podle předmětových komisí jsme měli vedoucího a většinou jsem jen přitakala jeho názorům.“
Složení autoevaluačního týmu se zatím nezměnilo, v období naplánovaných autoevaluačních aktivit se scházejí pravidelně 1x měsíčně, řídí se nepsanými pravidly anonymity, rovnosti při vyjádření názoru, vedoucím AT byl jeho členy zvolen jediný muž ve skupině. Společné závěry týmu jsou předávány řediteli, ten zaujímá své stanovisko k problému či požadavku. Zprávy z pravidelných setkání a operačních porad jsou v elektronické podobě ukládány a zasílány řediteli a zástupkyni školy. Ostatní pedagogové mají k těmto zprávám neomezený přístup.
Prezentace závěrů z autoevaluace probíhá na rozšířené pedagogické poradě na konci školního roku. Pedagogové mohou vyjádřit svá stanoviska k výsledkům i návrhům opatření.
Při druhé autoevaluaci použila škola tyto evaluační nástroje:
Vlastní evaluační nástroje využívané školou
- dotazníky pro studenty (slouží i jako podklad pro hodnocení uplynulého školního roku)
- dotazníky pro rodiče studentů (zpětná vazba pro školu o jejím fungování)
- ankety pro rodiče potencionálních studentů
- SWOT analýza (výsledky na základě práce pracovních týmů)
- hospitace, rozhovory, pozorování (prováděné ředitelem i pedagogy navzájem)
- sebehodnocení pedagogů (jejich zapojení do mimoškolních aktivit – podklad pro ředitele školy při rozdělování odměn)
- hodnocení pedagogů studenty (jen v ojedinělých případech, obava z případné kritiky)
- veřejné vyhodnocování a prezentace výsledků žáků v předmětových, uměleckých a sportovních soutěžích a olympiádách (od školní až po mezinárodní úroveň)
Nástroje, které škola sama nevytvořila, ale hojně je využívá
- testování CERMAT, SCIO, sekundy - testování Kalibro
- tabulkový dotazník Metodického evaluačního centra Ostravské univerzity v Ostravě
Např. pro oblast : Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vztahy učitel – žák – rodič si členové AT stanovili cíle, kritéria, nástroje a časové rozvržení takto :
Cíle :
- zajistit pozitivní sociální klima pro studium všech žáků
- spolupracovat a vytvářet pozitivní vztahy s rodiči žáků
- zlepšovat vzájemné vztahy mezi jednotlivými skupinami (učitel –žák-rodič)
Kritéria :
- spokojenost žáků a rodičů
- minimální výskyt sociopatologických jevů
- informovanost rodičů
- optimální klima školy
Nástroje :
- pozorování,
- schránka důvěry,
- rozhovory, konzultační hodiny, akce studentské samosprávy
- besedy
- dotazníky
- adaptační kurzy
- třídní schůzky
- Den otevřených dveří
Časové rozvržení aktivit :
- průběžně
- podle nabídky
- 1 x ročně
- 2-3 x ročně
- 2 x ročně
Z dotazníku zaměřeného na zjišťování úrovně spokojenosti rodičů se školou v roce 2009 vyplynulo pozitivnější hodnocení než v roce 2007, zejména v položce týkající se informovanosti rodičů o dění ve škole. (Podle slov pedagogů k tomu citelně přispělo rozšíření flexibilních konzultačních hodin, možnost telefonické konzultace i vznik elektronického informačního systému o vzdělávacích výsledcích žáků SAS pro rodiče. Na položku „Dovídáte se jak kladné, tak i záporné informace o svém dítěti?“ v roce 2007 kladně odpovědělo 52 %, v roce 2009 už to bylo 87% pozitivních odpovědí. Ve všech otázkách převažovalo kladné hodnocení, pozitivně byla hodnocena úroveň pedagogického sboru, spokojenost dětí ve škole a úroveň komunikace a spolupráce mezi rodiči a pedagogy. Naopak rodiče neuváděli žádná negativa, o kterých by se v souvislosti se školou mluvilo (drogy, šikana).
Při druhé autoevaluaci bylo použito stejných AE nástrojů jako při první AE. Po předchozích zkušenostech však vedení využilo účelněji akcí školy, (DOD, třídní schůzky), a tím došlo ke zvýšení návratnosti rodičovských dotazníků. Po srovnání výsledků 1. a 2.autoevaluace došel AE tým k těmto závěrům.
Ke zlepšení došlo v následujících bodech:
- přístup k informacím o výsledcích vzdělávání žáků
- účinná komunikace rodičů s pedagogy
- dovybavení a rekonstrukce odborných učeben
- zpřístupnění učeben IVT žákům i mimo výuku
- využívání konzultačních hodin pedagogů
- možnosti a nabídka tuzemských i zahraničních zájezdů a kurzů
- ustanovení výchovné komise (řeší problematické situace)
- podpora třídních kolektivů
Ke zhoršení došlo v těchto bodech:
- možnosti pro žáky mimořádně nadané a práce s nimi
- pořádaní akcí a kurzů pro širokou veřejnost
- prezentace a posílení image školy na veřejnosti
- zapojení školy do projektů a grantů
- podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
- motivovanost pedagogů při zapojování se do mimoškolních aktivit
Poučení z druhé realizované AE/VH, přínos AE pro školu?
Nové rozdělení pracovních skupin se osvědčilo a přineslo s sebou tolik potřebnou různorodost jak oborovou, tak typologickou (spojení introvert, extrovert). Vznikly tak zcela smíšené týmy – pozorováním a z rozhovorů s nimi vyplynulo, že jim nové spojení umožnilo být otevřenější a kritičtější k vlastnímu hodnocení školy. Často vznikaly bouřlivé diskuze, dokonce i sami pedagogové hodnotili tuto změnu jako přínosnou.
S novými zkušenostmi se podařilo AE týmu sladit jednotlivé AE činnosti s celoročními akcemi školy tak, aby spolu nekolidovaly a daly se ve stanoveném časovém horizontu zvládnout. Plánované autoevaluační aktivity jsou součástí celoročního plánu práce školy (a následných krátkodobých realizačních plánů). Způsob a čas provádění jednotlivých aktivit, jakož i úkoly, pravomoci i odpovědnosti jednotlivých pedagogů školy zůstávají víceméně stejné – musí např. respektovat třídní schůzky 1. ročníků, přijímací zkoušky, maturitu apod. Ačkoli škola použila při obou autoevaluacích stejných nástrojů, je zde vidět snaha je neustále propracovávat tak, aby odpovídaly potřebám školy (upravené dotazníky pro pedagogy, rodiče, anketní lístky). I přes mnohdy nedostatečné zkušenosti s AE to vedení školy a AE tým nevzdává – přiměřeně svým možnostem a silám. Jsou si vědomy toho, že množstvím nových AE nástrojů by mohly ostatní pedagogy přehltit a následně je od jakýchkoli zamýšlených aktivit odradit. Na autoevaluaci samotnou zde nemají žádný recept – autoevaluace v jejich podání je proces, vzájemná komunikace, diskuse o nedostatcích a neustálé kladení otázek: „Co s tím budeme dělat?“
Díky zkušenostem z první autoevaluace se AE týmu podařilo:
Silné stránky autoevaluačních procesů na škole :
- využít akcí školy ke sběru dat
- přizpůsobit některé dotazníkové položky potřebám školy
- tolik administrativně nezatížit své kolegy vyplňováním dotazníků
- zefektivnit vzájemnou komunikaci mezi kolegy apod.
- zmírnit obavy z možného zneužití informací
Slabé stránky autoevaluačních procesů na škole :
- vytvořit samostatný Autoevaluační plán s propracovanými kritérii, indikátory a nástroji
- způsob zacházení se získanými daty
- začít pracovat se sebehodnocením pedagogů
- trvat na osobním rozvoji každého pedagoga (další vzdělávání)
- prosadit zavedení žákovských i učitelských Portfolií
- umožnit žákům hodnotit pedagogy
Ředitel ve spolupráci s AE týmem zvažuje bezplatné využití autoevaluačních nástrojů www.nuov.cz/ae/portal - zejména pak elektronických dotazníků pro pedagogy a studenty. Na doporučení některých členů AE týmu – především těch, kteří vystudovali sociologii – se vedení školy nebránilo společné úpravě některých položek již stávajících anketních lístků, dotazníků pro pedagogy, studenty i jejich rodiče.
Několik pedagogů v rozhovorech potvrdilo své obavy z možného zneužití informací v jejich neprospěch, např. z vlastního hodnocení nebo ze studentských dotazníků. Zároveň však většina učitelů potvrdila fakt, že je vedení školy do ničeho netlačí a nenutí je dělat věci, které by je mohly lidsky i profesně ohrozit.
K pozitivnímu klimatu jistoty a bezpečí na pracovišti přispívá i fakt, že členové AE týmu ctí nepsaná vnitřní etická pravidla. Neventilují vše, co se na škole děje, mimo školu se dostávají jen informace, které by neměly nikoho lidsky ani pracovně poškodit. Tento postoj pracovníků školy navenek by v dlouhodobějším horizontu mohl příznivě ovlivnit i její kulturu.
Gymnázium J. Kainara je maloměstskou školou rodinného typu – na Hlučínsku ojedinělou. Až doposud škola nepotřebovala pro svůj marketing používat žádné specifické autoevaluační nástroje, kterými by prokazovala svou kvalitu. Její autoevaluační procesy jsou do větší míry založeny na otevřené komunikaci s rodiči a širší veřejností, ke které dochází zcela přirozeně na třídních schůzkách, Dnech otevřených dveří apod. Cílem vedení školy je nenásilně začlenit autoevauační procesy do běžného chodu školy tak, aby je učitelé vnímali jako přirozenou součást jejich každodenní práce. Přirozenost autoevaluace se tak kladně odráží na dobrém klimatu učitelského sboru.