V rámci zaměření na sociální vztahy se vedení školy rozhodlo nejdříve podrobně zmapovat situaci. Při hledání způsobů evaluace pracovních a mezilidských vztahů ve škole byl použit Dotazník klimatu učitelského sboru OCDQ RS. Jedná se o evaluační nástroj zahraničního původu, který byl přeložen a adaptován na české podmínky J. Laškem. Dotazník poskytl tu výhodu, že byl P. Urbánkem aplikován na poměrně velkém vzorku, což umožnilo vytvořit orientační normu pro srovnání s ostatními základními školami v České republice (v grafu jako Urb 2003).
Na ZŠ sv. Voršily byl aplikován poprvé na konci školního roku 2007/2008. Dotazník byl distribuován učiteli pedagogické fakulty, aby byly rozptýleny obavy učitelů, že se jejich odpovědi prozradí. Návratnost dotazníků byla velmi vysoká (více než 90 %). Vyhodnocení dotazníkového šetření bylo prezentováno na poradě učitelů v grafické podobě (viz následující obrázek).
Proměnné:
- Suportivita ředitelky ukazuje, jakou učitelé od ředitelky pociťují podporu pro svou práci.
- Direktivita ředitelky vyjadřuje, jak „tvrdé“ řízení a vedení pociťují učitelé.
- Angažovanost učitelů prezentuje, jak jsou učitelé iniciativní a aktivní v práci.
- Frustrace učitelů, vyjadřují nespokojenost s pracovními podmínkami.
- Intimita učitelů – jak jsou přátelské vztahy mezi učiteli.
- Celkové klima učitelského sboru – je počítáno z prvních čtyř proměnných. Suportivita a angažovanost jsou chápány jako kladné, direktivita a frustrace jako záporné.
Výsledky:
- černé trojúhelníky (Urb 2003) reprezentují průměrné hodnoty zjištěné na základních školách
- červené kroužky výsledky na ZŠ sv. Voršily (ZŠ Církevní)
- modré kosočtverce odhad ředitelky, jak výsledky dopadnou
- žluté trojúhelníky odhad zástupce ředitelky
Hlavní zjištění:
Celkové klima sboru mělo relativně vysokou hodnotu (27,4; průměr = 18,1), takže vyšlo jako příznivé. Znamená to, že klima učitelského sboru se ukázalo jako nadprůměrné ve srovnání s ostatními základními školami v České republice. Proč tedy cítí škola potřebu se klimatem zabývat? Příčiny zájmu pomohla odhalit detailnější analýza výsledků.
Podrobnější pohled na výsledky ukazuje, že hodnoty dvou dílčích charakteristik klimatu vyšly odlišně než u jiných škol. Jako výrazně nižší vyšla vnímaná direktivita ředitele a jako vyšší vyšly vnímané frustrace učitelů.
V prvním případě to znamená, že škola je řízena poměrně nedirektivně. Ředitelka má přirozenou autoritu a nemá ve zvyku něco direktivně přikazovat. Snaží se vždy vyslechnout názory ostatních a potom spravedlivě a demokraticky rozhodnout. Někteří učitelé mohou mít pocit, že by jim více vyhovovala „vláda silné ruky“. To může být i jednou z příčin jejich frustrací. Další důvody frustrace poskytly konkrétní otázky – položky dotazníku.
Zajímavým zjištěním také bylo, jak vedení školy odhadovalo výsledky vnímání klimatu sborem. Jak ukazuje graf, v jednotlivých dimenzích se členové vedení školy v odhadu výsledků v některých případech značně odchýlili od většinového vnímání ve sboru. Rozdíly jsou i mezi nimi navzájem. Odhad ředitelky je blíže odhadu učitelského sboru a je ve všech hodnotách „optimistický“, naopak odhad zástupce ředitelky byl výrazně „pesimistický“. Jen v odhadu ne-direktivnosti ředitelky se oba vzácně shodli. Ukazuje to na jejich dobrou schopnost sebereflexe.
Dalším významným zjištěním byla identifikace výrazných rozdílů ve vnímání klimatu mezi učiteli. I ve srovnání s jinými školami se ukázalo, že učitelé vnímají každodenní školní realitu velmi odlišně. Lze z toho usuzovat, že se poměrně značně liší jejich osobnostní charakteristiky, že je pedagogický sbor značně heterogenní. Obzvláště markantní rozdíly se projevily v hodnocení přátelských vztahů. Část učitelů vnímá vztahy jako výrazně přátelské, část jako velmi málo přátelské (viz následující dva grafy individuálních profilů učitelů - první ukazuje učitele 1. stupně, druhý učitele 2. stupně).
Velké rozdíly v proměnné osobních vztahů potvrdily předchozí zjištění z Mapy školy, že většina učitelů se cítí ve škole velmi dobře a udržuje se svými kolegy velmi přátelské vztahy. Mezi učiteli 1. i 2. stupně se našlo několik jedinců, kteří naopak vyjádřili, že školu jako přátelské prostředí nevnímají. Výsledky byly následně diskutovány na poradě pedagogického sboru. Při diskusi ředitelka a zástupce komentovali své odhady a stejně tak jednotliví učitelé. Někteří učitelé se dokonce „přihlásili“ k určitému profilu hodnocení a spontánně uváděli důvody, proč takto hodnotili. Závěrem vedení školy dalo najevo svůj zájem zlepšovat mezilidské vztahy ve škole tak, aby se všichni vzájemně lépe poznali a převažovalo hledání společného nad partikulárními zájmy.
K dosažení stanovených cílů byly formulovány tyto prostředky:
- další vzdělávání pedagogických pracovníků (osobnostní, sociální a duchovní růst)
- vzájemné hospitace (poskytovat příklady dobré vyučovací praxe)
- budování oborových a mezioborových vztahů
- společné mimoškolní aktivity (sportovní a kulturní akce, výlety, zájezdy, školní ples)
- duchovní formace
- vytvářet příležitosti pro pozitivní zážitky a společně je sdílet
- tvorba a realizace celoškolních projektů
Ke každému z nich pak byly stanoveny konkrétní evaluační nástroje. Jako příklad může posloužit hodnocení realizace celoškolního projektu. Zde byly jako evaluační nástroje použity:
- žákovské dotazníky dotazující se na zajímavost projektu, splněná očekávání apod.
- učitelské dotazníky zaměřené na přínos nápadů, spolupráce, spokojenost atd.
- analýza dokumentace
- přímá pozorování, rozhovory (prováděné ředitelkou školy)
- společná reflexe – sdílení prožitků v pedagogickém sboru
- fotodokumentace a videozáznam
Pro hodnocení úspěšnosti byly stanoveny tyto indikátory:
a) realizace alespoň jednoho celoškolní projektu za školní rok
b) podíl pedagogů na realizaci alespoň 75 %
c) odhodlání realizovat další školní projekt zaznamenat alespoň u 75 % pedagogů
Na základě výše zmíněných evaluačních nástrojů byly dosažené cíle vyhodnoceny následovně:
a) celoškolní projekt byl na základě společné dohody naplánován a realizován v rozsahu tří dnů,
b) podíl na úspěšné realizaci alespoň u 75 % pedagogů byl překročen,
c) zjištění, zda by se učitelé do podobného projektu zapojili znova a v jaké podobě, shrnuje následující graf:
Tři učitelé by raději vůbec projekty nepřipravovali, čtyři učitelé by se přece jen přidali k nějaké alternativě (zelený kruh), mnozí by volili raději variantu třídních a ročníkových projektů (15 učitelů) nebo projekty v rámci 1. a 2. stupně (modrý a růžový kruh). Nicméně velká část učitelů (17) je odhodlaná realizovat i projekty náročné – celoškolní jako letos (žlutý kruh).
Výsledky poskytly zpětnou vazbu pro konání podobných projektů do budoucna.
Průběžná autoevaluace – sledování vývojových trendů
Soustředění na jednu oblast vzdělávání umožnilo sledovat, jak se situace proměňuje v dlouhodobějším horizontu. Ve školním roce 2008/2009 bylo opětovně realizováno šetření Mapa školy. Následně ve škole proběhl interní seminář, jehož cílem porovnání výsledků za dvě sledovaná období 2006/2007 a 2008/2009. Připravil a realizoval jej jeden z pedagogických pracovníků, který by vedením školy pověřen koordinací autoevaluace školy. Podnětem k prezentaci bylo zjištění, že pouhé zveřejnění výsledné zprávy nezajistí, aby se s ním učitelé seznámili. Mnozí z nich také přiznali, že výsledkům neporozuměli. Příprava na prezentaci odhalila i nesrozumitelnosti a možné chyby, které vedly k následným vyjasněním s firmou poskytující tyto služby (SCIO). Zvláštní pozornost byla při prezentaci věnována oblastem, které souvisely s vybranou prioritou.
Dalším krokem bylo opětovné použití dotazníku klimatu učitelského sboru ve školním roce 2009/2010, což umožnilo porovnat, jak se klima změnilo od posledního měření. Výsledky jsou patrné z následujícího grafu:
Zjištění, že celkové klima se nezlepšilo, ba dokonce se mírně zhoršilo, by bez porovnání s jinými školami mohlo působit jako špatný výsledek. Z grafu však vyplývá, že celkové klima ZŠ sv. Voršily je ve srovnání s jinými ZŠ i nadále velmi příznivé. Jak ukázaly výzkumy klimatu škol v zahraničí, daleko těžší je dobré školní klima udržet, než špatné školní klima zlepšit.
I nadále jsou pro školu typické vysoké hodnoty vnímané podpory ze strany vedení školy a naopak nízké hodnoty direktivity. Největší změna mezi lety 2008 a 2010 je patrná v proměnné frustrace učitelů, která se výrazně snížila. Evaluační nástroj tak ukázal, že opatření ke zlepšení vzájemných vztahů přinesla očekávané výsledky.
V současnosti je upravený dotazník klimatu učitelského sboru dostupný na adrese: https://www.nuov.cz/ae/dotaznik-klimatu-ucitelskeho-sboru-kus včetně pokynů k jeho zadávání a s ukázkou evaluační zprávy.