V první části kulatého stolu seznámila PhDr. Jana Kašparová z Národního ústavu pro vzdělávání účastníky s dnešní podobou středních odborných škol - s přehledem počtu škol a žáků v posledních letech, s druhy a formami poskytovaného vzdělání na odborných školách, se soustavou oborů OV i s dvoustupňovou tvorbou vzdělávacích programů a rolí učitele v kurikulární reformě.
V následující diskuzní části si účastníci akce vyměnili své názory, především na přípravu pedagogů odborných škol v počátečním i dalším vzdělávání. Na učitele středních odborných škol jsou v současné době kladeny velké nároky, neboť školy se mění v centra celoživotního učení, a učitelé tak vyučují nejen žáky, ale i dospělé a seniory. Školy by se proto měly této situaci přizpůsobit. V diskuzi zaznělo, že se toto ve velké míře už děje.
Další kulatý stůl proběhl 14. března, tentokrát na téma Sociální partnerství škol a podniků z pohledu zaměstnavatelů. K tomuto tématu vyšla publikace Sociální partnerství očima zaměstnavatelů, která obsahuje 12 příkladů dobré praxe spolupráce firem s odbornými školami. Více informací o tomto kulatém stolu najdete zde.
Prezentace:
Prezentace Jana Kašparové Současná odborná škola zde (222,37 KB)
Prezentace Petra Macha Pedagogický pracovník odborných škol zde (107,48 KB)
Pedagogové středních škol se musí naučit vzdělávat dospělé
- podrobný článek o průběhu kulatého stolu a jeho výstupech



Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .