Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Učební plán


Počty vyučovacích hodin

otazka.jpg Jakým způsobem počítat hodinové dotace pro jednotlivé předměty v jednotlivých ročnících, které se následně převádějí do tabulky „Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP“ a jsou také uvedeny v záhlaví učební osnovy předmětu pro daný ročník?

otazka.jpg Jak se počítá celkový počet hodin za studium v ŠVP? Nám vychází průměrný počet vyučovacích týdnů 31,25. Mám týdenní počet vyučovacích hodin násobit tímto číslem, nebo ještě přesněji to počítat podle jednotlivých ročníků, ve kterém se předmět vyučuje a násobit to počtem vyučovacích týdnů v tom konkrétním ročníku?

Odpověď:

Počet vyučovacích hodin v ročníku (celkovou hodinovou dotaci) stanovíme jako násobek týdenního počtu vyučovacích hodin daného předmětu a počtu týdnů v období září – červen, které jsme si určili pro výuku (např. 2 hodiny týdně x 33 týdnů za rok = 66 hodin v ročníku).

Takto uvádíme celkové počty hodin např. v učební osnově u rozpisu učiva pro jednotlivé ročníky.

Celkový počet hodin za studium získáme buď jako součet počtu hodin v jednotlivých ročnících, nebo vynásobením počtu týdenních vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání (za všechny ročníky) a průměrného počtu týdnů určených na výuku podle učebních osnov.

Přitom průměrný počet týdnů určených pro výuku musí být minimálně 32, neboť jinak nebude dodržen minimální počet vyučovacích hodin stanovený RVP.

Tyto celkové počty hodin uvádíme v učebním plánu a v přehledu rozvržení RVP do ŠVP.

 

 otazka.jpg Musíme ve ŠVP dodržet týdenní počty vyučovacích hodin, nebo také celkové počty hodin v RVP?

otazka.jpg  RVP stanoví pro ekonomické vzdělávání 64 hodin celkem, v předmětu Ekonomika máme dotaci 2 hodiny týdně, ale celkový počet hodin je 60 hodin.

Odpověď:

Z dotazu je zřejmé, že předmět Ekonomika zařadila škola do ročníku (jedná se o tříletý učební obor), kde nastavila výrazně  nízký počet týdnů výuky (30) a vysoký podíl časové rezervy (10). Tím nedodržela počet hodin stanovený RVP, který je v obou údajích závazný. Nejvhodnějším řešením je přehodnotit rozvržení týdnů v období září – červen.

Doporučujeme uvažovat o časové dotaci pro předmět ekonomika 66 hodin vzhledem také k vytváření finanční gramotnosti žáků.

Časová dotace a obsah vzdělávání jednotlivých vzdělávacích oblastí nebo obsahových okruhů v RVP  mohou být sice rozvrženy do více předmětů, ale toto rozvržení musí být prokazatelné. To v daném případě znamená, že 4 hodiny, o kterou byla snížena časová dotace ekonomického vzdělávání stanovená RVP, by musela být prokazatelně naplněna v jiném vyučovacím předmětu.

 

Disponibilní hodiny

 otazka.jpg Kolik disponibilních hodin máme dát na  všeobecně vzdělávací předměty a kolik na odborné?

Odpověď:

O využití disponibilních hodin rozhoduje škola sama, respektive tým učitelů, který bude zpracovávat ŠVP. Jenom oni nejlépe vědí, výuku kterých předmětů potřebují posílit,   nebo jaké nové předměty  chtějí žákům nabídnout.

 

Učební a odborná praxe


 otazka.jpg Souvisí spolu učební a odborná praxe co se týká hodinové dotace, nebo to jsou zcela samostatné kategorie vyučovacích „předmětů“?

 

Odpověď:

Učební a odborná praxe spolu souvisí tím, že se v obou případech jedná o formu praktického vyučování. Učební praxe má charakter vyučovacího předmětu v tom, že se koná pravidelně (např. každý týden, jednou za čtrnáct dní) v určitém časovém rozsahu vyjádřeném počtem vyučovacích hodin týdně (např. 3 hodiny týdně ve 2. ročníku, 6 hodin týdně ve 3. a 4. ročníku) a může být zařazena jako samostatný vyučovací předmět v učebním plánu.

Odborná praxe není vyučovacím předmětem a uskutečňuje se v rozsahu několika týdnů (obvykle v období ke konci školního roku, nebo na podzim). Protože se většinou realizuje v reálném pracovním prostředí, kde žáci vykonávají komplexnější a náročnější pracovní činnosti, zařazuje se obvykle do vyšších ročníků.

 

otazka.jpg Zahrnují se výsledky odborné praxe do celkového hodnocení předmětu učební praxe?

 

Odpověď:

Záleží na rozhodnutí, k jakému předmětu či k jakým předmětům odbornou praxi přiřadíte. Do celkového hodnocení tohoto předmětu se pak můžou výsledky odborné praxe zahrnout.

 

otazka.jpg Má se o odbornou praxi, která trvá ve 2. ročníku 2 týdny a ve 3. ročníku rovněž 2 týdny, zkrátit již schválená hodinová dotace učební praxe? (Dochází totiž ke krácení hodin u všech předmětů podle rozvrhu v tomto čtrnáctidenním období.)

 

Odpověď:

Není důvod krátit hodinovou dotaci učební praxe. Učební praxe se nebude, stejně jako

v případě jiných předmětů, v uvedených týdnech konat a ani se konat nemá, neboť tato doba je v přehledu využití týdnů v ŠVP určena pro odbornou praxi. Více viz "Metodika tvorby ŠVP SOŠ a SOU", str. 73 a část "Tabulka" třetí odrážka na str. 21.

 

 

Cizí jazyky


otazka.jpg Máme do ŠVP zařadit jeden nebo dva cizí jazyky?

 

Odpověď:

Ve většině oborů vzdělání se podle  RVP povinně zařazuje výuka jednoho cizího jazyka. Pouze ve vybraných oborech, např. kuchař-číšník, obchodní akademie, lycea, cestovní ruch, se zařazuje povinně výuka dvou cizích jazyků. Počet cizích jazyků, které musí být zařazeny do ŠVP vyplývá z Rámcového rozvržení obsahu vzdělávání v příslušném RVP; pro výuku dvou cizích jazyků je zde uvedena vyšší hodinová dotace.

 

Volitelné a nepovinné předměty


otazka.jpg Můžeme si sami navrhnout volitelné a nepovinné předměty a v poznámkách stanovit pravidla pro jejich zařazení a výběr?

 

Odpověď:

Ano, škola sama rozhoduje o tom, zda a jaké volitelné nebo nepovinné vyučovací předměty bude žákům nabízet.

Nahoru

Novinky

Sociální partnerství očima zaměstnavatelů - sborník příkladů dobré praxe

Cílem sborníku je seznámit širší veřejnost s příklady úspěšné spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými školami, které mohou posloužit jako inspirace pro zaměstnavatele při hledání vlastních cest k navazování nových kontaktů a forem spolupráce se školami a k rozvíjení stávajících vazeb a společných projektů. Prostřednictvím příkladů dobré praxe představených v tomto sborníku chceme především zvýraznit možné přínosy sociálního partnerství pro zaměstnavatele, jako jsou zejména navázání nového partnerství, příležitost ovlivnit podobu školních vzdělávacích programů a profil absolventů, možnost získat kvalifikované pracovníky „ušité na míru“ konkrétním zaměstnavatelům. Rovněž chceme ukázat rozmanitost přístupů ke spolupráci a podnítit zaměstnavatele k úvahám o rozvinutí a obohacení již uplatňovaných forem spolupráce.  

 

Proběhlo poslední společné setkání s pilotními školami

Dne 12. dubna 2012 proběhla v Praze poslední porada, na které se setkali zástupci pilotních škol zapojených do projektu, řídícího týmu a dalších pracovníků NÚV. Pilotní školy se v rámci projektu Kurikulum S aktivně podílely na projektových aktivitách, konkrétně vyhodnotily pilotní školní vzdělávací programy ve výuce a podílely se na přípravě metodických příruček pro učitele středních odborných škol (např. Moderní odborná škola – názory učitelů pilotních škol na kurikulární reformu, Výukové strategie v praxi pilotních škol, Průřezová témata žáků oborných škol, Vzdělávání žáků se zdravotním postižením aj.).  

 

Probíhají semináře k profilové části maturitní zkoušky v osmi oborech

Od února 2012 probíhají v rámci projektu Kurikulum S semináře k profilovým maturitním zkouškám v osmi oborech vzdělávání. Jsou určené především učitelům či vedoucím pracovníkům škol, kteří se zabývají tvorbou a přípravami profilové části maturitní zkoušky (PMZ). Na seminářích jsou účastníci seznámeni s přístupy k tvorbě této části profilové maturitní zkoušky na školách zařazených v projektu Kurikulum S a na dalších významných školách vyučujících tento obor vzdělání.  

 

Přehled publikací

Stručný přehled Vás seznámí se všemi publikacemi vydanými a připravovanými v rámci projektu Kurikulum S, mezi nimiž najdete metodické příručky pro učitele odborných škol, sborníky příkladů dobré praxe i příspěvků z konferencí, informační brožury o sociálním partnerství odborných škol a další. Nově jsme vydali brožuru Vzdělávání žáků se zdravotním postižením v odborných školách a sborník Sociální partnerství očima zaměstnavatelů.  

 

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách

Metodická příručka se zabývá problematikou vzdělávání žáků se zdravotním postižením.  

 

Co všechno dělají firmy v rámci spolupráce se školami?

Kulatý stůl Sociální partnerství škol a podniků z pohledu zaměstnavatelů se konal 14. března 2012 v Hospodářské komoře a zúčastnilo se ho 25 lidí, mezi jinými zástupců ministerstev (MŠMT, MPO, MZe), Národního ústavu pro vzdělávání, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, zaměstnavatelů i škol.  

 

Pedagogové by se měli naučit vzdělávat dospělé

To je jeden ze závěrů kulatého stolu nazvaného Specifika vzdělávání učitelů odborných škol, který se konal v úterý 28. února 2012 v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského v rámci projektu Kurikulum S a kterého se zúčastnilo více než 20 zástupců vysokých i středních škol, Hospodářské komory, Ministerstva zemědělství i Národního ústavu pro vzdělávání. Cílem kulatého stolu bylo hledat odpovědi na otázky: Ovlivňují specifika odborného vzdělání přípravu učitelů odborných i všeobecně vzdělávacích předmětů? V čem ovlivňují školní vzdělávací programy přípravu učitelů? Které pedagogické kompetence by měl získat budoucí učitel odborné školy? Co by se mělo v přípravě učitelů středních odborných škol změnit?  

 

další novinky