Kurikulum S 

Autor: Mgr. Martina Pišanová

Škola: Střední škola obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborná škola, Kněžskodvorská 33/A, 370  04 České Budějovice

 

Aplikované průřezové téma

Hlavní: Informační a komunikační technologie

Vedlejší: Člověk a svět práce

 

Anotace

Žáci po úvodním výkladu formou samostatné práce zpracovávají a vyhodnocují své vlastní výsledky měření získané v laboratorních cvičeních z chemie (příloha 2 – návod, protokol) a o vhodných postupech s vyučujícím a se spolužáky diskutují. Obecný cílem výuky je naučit žáky využívat prostředky informačních a komunikačních technologií k vyhodnocení výsledků měření v analýze potravin a vést je k tomu, aby byli schopni uvědomit si význam IKT pro studovaný obor a současnou praxi.

 

Cílem výuky je naučit žáky:

• využívat prostředky informačních a komunikačních technologií ke zpracování získaných informací (textový, tabulkový a grafický editor) a uvědomovat si jejich význam pro budoucí povolání;
• zvolit a realizovat vhodný způsob vyhodnocení výsledků analýzy potravin;
• vyhodnocovat výsledky prováděné analýzy s využitím prostředků IKT.

 

Učivo: laboratorní cvičení z fyzikální chemie – grafické zpracování výsledků

 

Vyučovací předmět: chemie, vazba na předmět: informační a komunikační technologie – 3. ročník, matematika – 2. ročník, odborná praxe

 

Obor vzdělání a ročník: 29-42-M/01 Analýza potravin, 3. ročník

 

Rozvíjené klíčové kompetence

Vlastní aktivitou žáků jsou rozvíjeny především kompetence k učení, k řešení problémů, matematické kompetence a kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s nimi.

 

Realizace

Příklad dobré praxe je ukázkou realizace průřezového tématu Informační a komunikační technologie a Člověk a svět práce ve 3. ročníku odborného předmětu chemie studijního oboru analýza potravin dle ŠVP (podle RVP 29-42-M/01 Analýza potravin) naší školy. Předmět chemie je ve 3. ročníku vyučován v rozsahu 4 hodin týdně, 2 hodiny teorie a 2 hodiny laboratorního cvičení. Na laboratorní cvičení se žáci rozdělují do dvou skupin a pracují ve školní laboratoři fyzikální chemie. Zpracování výsledků měření je realizováno 2 x za pololetí (tj. 2 x 2 vyučovací hodiny) v učebně IKT, kde má každý žák k dispozici osobní počítač. Na první hodině jsou žáci informativní metodou (formou výkladu a demonstrace) seznámeni s možnostmi zpracování výsledků na osobním počítači. Vyučující využívá dostupné prostředky informačních a komunikačních technologií v učebně IKT, především osobní počítač, dataprojektor a interaktivní tabuli. Druhou vyučovací hodinu učitel připraví pro žáky teoretické výsledky měření analýzy potravin, žáci tyto výsledky individuálně pod vedením vyučujícího zpracovávají a vyhodnocují (příloha 1 – příklad z laboratorního cvičení). Na konci hodiny učitel se žáky probere nejvhodnější způsob zpracování těchto výsledků. Další hodiny zpracování výsledků měření jsou realizovány formou samostatné práce, kdy žáci zpracovávají a vyhodnocují své vlastní výsledky měření získané na laboratorních cvičeních z chemie (příloha 2 – návod, protokol). Výsledkem je aktivní práce žáků na zpracování a vyhodnocení vlastních výsledků měření a diskuse vhodných postupů s vyučujícím a se spolužáky.

 

Použité metody: informativní metody – výklad, demonstrace, metody tvořivého charakteru – samostatná práce jednotlivců

 

Nutné pomůcky a prostředky: počítač, tiskárna, dataprojektor, interaktivní tabule

 

Reflexe PDP

Žáci se učí využívat prostředků informačních a komunikačních technologií pro své budoucí povolání, zvyšují své odborné znalosti a aplikují je na pracovištích, kde vykonávají odborné praxe. Slabinou může být zajištění učebny IKT na dobu laboratorního cvičení z chemie.

 

Hodnocení

Žáci pracují v hodině chemie (laboratorní cvičení) na jednotlivých úkolech dle rozpisu a vyučující hodnotí práci žáků (aktivitu, zručnost, dodržování správné laboratorní praxe a bezpečnosti, apod.) v průběhu každého laboratorního cvičení. Zpracování výsledků měření je spolu s vypracováním záznamu o práci (protokol) součástí celkového hodnocení úkolu.

 

Použitá literatura a zdroje:

• RVP 29-42-M/01 Analýza potravin
• ŠVP dle RVP 29-42-M/01 Analýza potravin, platné od 1. 9. 2009 počínaje 1. ročníkem
• Skarupská, H. Výukové metody ve vyučování odborných předmětů. Praha: NIDV, 2007. s. 28. ISBN 80-86956-06-7
• vlastní zkušenosti z výuky předmětu chemie

Příloha

Příklad z laboratorního cvičení

Při refraktometrii byla zjištěna lineární závislost mezi měřenou veličinou index lomu (n_D) a hmotnostní koncentrací chloridu draselného v g/l. Index lomu byl měřen za teploty 20 °C. Naměřené výsledky byly zpracovány do tabulky. Sestrojte grafickou závislost indexu lomu na hmotnostní koncentraci a zjistěte koncentraci vzorku A, u něhož byl naměřen index lomu 1,3450, a koncentraci vzorku B, u něhož byl naměřen index lomu 1, 3565.

	Destilovaná voda	1	2	3	4	5
Hm. koncentrace (g/l)	0	30	60	90	120	150
Index lomu	1,3330	1,3395	1,3460	1,3520	1,3585	1,3650

Tabulka hodnot:

 

 

 

Grafické zpracování:

grafické zpracování (22,57 KB)

 

Výsledek:

Po vynesení lineární grafické závislosti byla zjištěna koncentrace vzorku A 56 g/l a koncentrace vzorku B 110,5 g/l.