Autor: PhDr. Zdenka Machačová
Škola: Obchodní akademie, Jirsíkova 875, 393 01 Pelhřimov
Aplikovaná průřezová témata:
Hlavní: Člověk a svět práce
Vedlejší: Informační a komunikační technologie
Anotace
Příspěvek je zaměřen na rozbor inzerátů pracovních pozic, analýzu jazykových prostředků a struktur používaných v žádosti o místo a psaní vlastních žádostí o místo.
Cíle (výsledky vzdělávání):
Žák:
- porovná formu, styl a jazyk inzerátů s nabídkami pracovních pozic
- porovná formu, styl a jazyk žádosti o místo;
- využívá frazeologické prostředky sloužící k vyjádření rady a zdůvodnění volby;
- používá podmínkové věty 2. typu a slovesné vazby (gerundium, infinitiv);
- vybírá výstižná slovesa a předložky vyjadřujících časové a příčinné vztahy.
Vyučovací předmět: anglický jazyk
Obor vzdělání a ročník: aktivity byly realizovány ve čtvrtém ročníku v oboru vzdělání obchodní akademie, lze je doporučit pro jakýkoli obor.
Rozvíjené klíčové kompetence
Prostřednictvím těchto aktivit byly rozvíjeny klíčové kompetence personální a sociální, kompetence ke komunikaci, k týmové spolupráci a k řešení problémů, kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání, kompetence využívat prostředky ICT.
Realizace
Aktivita 1: Diskuse o inzerátech ve skupinách. Žáci ve skupinách dostali sadu anglicky psaných inzerátů nabízejících pracovní pozice, které vyučující vyhledala v denním tisku nebo na internetu. Měli za úkol vybrat vhodný inzerát pro některého z dalších členů skupiny a zdůvodnit svou volbu s použitím frazeologie vyjadřující poskytování rad a jejich zdůvodňování, která byla obsahem předcházející vyučovací hodiny. Tato aktivita skončila ve chvíli, kdy všichni členové skupin měli přidělen vhodný inzerát, s jehož výběrem souhlasili.
Aktivita 2: Shrnutí. Jednotliví žáci krátce shrnuli obsah vybraného inzerátu a zdůvodnili jeho vhodnost.
Aktivita 3: Formální dopis - práce ve dvojici a aktivita celé třídy. Žáci nejprve ve dvojicích analyzovali předložený text vzorové žádosti o místo z hlediska formálního i obsahově jazykového (náležitosti i styl formálního dopisu byly již s nimi probrány v předcházejících hodinách). Poté vyučující v rámci celé třídy s žáky zopakovala hlavní náležitosti formálního dopisu a zásadní odlišnosti z hlediska lexikálního, frazeologického i gramatického. Upozornila též na specifika žádosti o místo, zdůraznila nejčastěji používané vazby a struktury.
Aktivita 4: Žáci dostali za úkol napsat na počítači žádost o pracovní pozici nabízenou v jimi zvoleném inzerátu
Použité metody: diskuse, samostatná práce
Nutné pomůcky a prostředky: vybrané ukázky inzerátů nabízejících pracovní pozice, vzorové žádosti o místo, počítač
Reflexe PDP:
V další vyučovací hodině žáci zhodnotili aktivity vedoucí k porozumění inzerátům s nabídkou místa v cizím jazyce a ke správné reakci na ně za užitečné pro hledání výhodné brigády i pro budoucí ucházení se o pracovní místo. Žáci pracovali aktivně při diskusi o inzerátech a ve dvojicích, kdy se jim dařilo rozpoznat náležitosti formálního dopisu.
Hodnocení
Práce žáků byla průběžně hodnocena jak v rámci skupin, tak ve dvojicích a následně i individuálně, protože práce napsané v rámci aktivity 4 vyučující vybrala a ohodnotila jejich obsahovou správnost a úplnost a jazykovou úroveň.



Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .