Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

Za rok pomohla konzultační centra dvěma tisícům učitelů odborných škol

Česká škola 27.10.2010  

ImageRegionální konzultační centra (RKC) vznikla v říjnu 2009 v rámci projektu Kurikulum S, aby pomáhala středním odborným školám s kurikulární reformou – s tvorbou, zaváděním a inovací školních vzdělávacích programů (ŠVP). Dosud zástupci center poskytli pedagogům 330 konzultací a uspořádali přes 100 vzdělávacích akcí. Na seminářích a workshopech proškolili lektoři dohromady více než 2 000 osob.

Musíme vypracovat ŠVP pro všechny formy studia? Kdy musíme začít učit podle ŠVP? Jaký je rozdíl mezi učební a odbornou praxí? Máme do ŠVP zařadit jeden, nebo dva cizí jazyky? To jsou příklady otázek, se kterými se obracejí zástupci škol na centra. Konzultační centra poskytují učitelům odborných škol s pomocí týmu lektorů přímo v regionech osobní a e-mailové konzultace, organizují a pořádají pro ně vzdělávací akce (semináře, workshopy), provádějí kontrolu formální správnosti školních vzdělávacích programů. Centra také umožňují školám výměnu zkušeností mezi sebou navzájem a sbírají příklady dobré praxe, ve kterých učitelé představují netradiční formy práce, školní projekty nebo možnosti mimovýukových aktivit.

Semináře a workshopy na přání

Ve své nabídce vycházejí centra z průzkumu potřeb a požadavků škol, který provedla na začátku své činnosti ve svém kraji a který inovují. „Situaci v oblasti kurikulární reformy škol v kraji zjišťujeme pomocí dotazů při osobních setkáních, na seminářích, poradách ředitelů a při pohovorech s konzultanty týmu RKC, kteří hodnotí školní vzdělávací programy,“ říká ředitelka RKC Královéhradeckého kraje Mgr. Marcela Nováková. Ke spolupráci se školami přistupují zástupci regionálních center odlišně podle svých zkušeností, vazeb a postupů osvědčených v regionech.

Regionální rozdíly jsou vidět v požadavcích škol na formu pomoci při reformě. Vedoucí RKC Olomouckého kraje PaedDr. Jiří Polášek popisuje situaci v regionu takto: „Konzultace přímo na školách s řediteli, koordinátory ŠVP a učiteli (tvůrci programů) se nám jeví jako nejúčinnější způsob vzájemné koordinace a přesného zaměření pro činnost centra.“ V Plzeňském kraji mají školy zájem o workshopy připravené školám na míru, v Královéhradeckém kraji o individuální konzultace, v Karlovarském kraji o workshopy a odborné semináře.

Tematicky je největší zájem napříč regiony o vzdělávací programy týkající  se souladu ŠVP s rámcovými vzdělávacími programy. Učitele také často zajímá, jak do programů zpracovat průřezová témata a klíčové kompetence. Školy v celé republice chtějí dále znát požadavky České školní inspekce, proto mají vzdělávací akce s účastí jejich zástupců vysokou návštěvnost.

Zájem o služby center se zvyšuje

ImageZástupci center se přenesli přes počáteční potíže spojené s nezájmem škol o pořádané akce a shodují se na tom, že zájem o jejich služby mezi školami roste. Ředitelka RKC Pardubického kraje Mgr. Monika Jirásková shrnuje zájem škol takto: „Na počátku fungování centra jsme se potýkali s nezájmem škol o nabízené služby, a dokonce jsme některé plánované vzdělávací programy rušili. Dnes už nás začínají zástupci škol sami oslovovat a žádat naše služby“. O některé semináře je mezi učiteli tak velký zájem, že je centra musí opakovat, aby se jich mohli zúčastnit všichni zájemci.

Spokojenost pedagogů s pomocí center zjišťují jejich zástupci většinou formou dotazníků rozdávaných na seminářích nebo workshopech. „Zpětné vazby zjištěné pomocí dotazníků jsou pro nás ve většině případů velmi příznivé a využíváme je pro plánování naší další činnosti,“ říká vedoucí jihomoravského centra PaedDr. Věra Hlavsová.

Vytvořené  ŠVP je třeba mnohdy inovovat

V současné době už většina škol učí podle školních vzdělávacích programů. Pomoc center školám se proto posunuje – školy už tolik nepotřebují rady při tvorbě a zavádění programů, ale při jejich inovacích.
Problémem některých středních škol je představa, že pokud jejich učitelé ŠVP vytvořili, tak mají na několik let hotovo a nemusí nic měnit. „Situace je bohužel výrazně odlišná,“ říká vedoucí RKC Jihočeského kraje Ing. František Kamlach. „Naše Centrum odborné přípravy Sezimovo Ústí např. již inovovalo některé ŠVP celkem pětkrát. Důvody jsou různé - nastávají změny v RVP, vyvíjí se trh práce, existuje trvalý technický a technologický rozvoj, mění se metodické podmínky pro tvorbu ŠVP, vznikají nové požadavky ze strany zřizovatele škol i zaměstnavatelů.“ Všechny školy budou muset na tyto změny reagovat a konzultační centra jsou připravena jim v tom výrazně pomoci.

Bližší  informace najdete na webových stránkách konzultačních center a na adrese https://www.nuov.cz/kurikulum, kde jsou také informace o projektu a nabídka seminářů na celé první pololetí školního roku 2010/11. V příloze TZ najdete program seminářů regionálních konzultačních center na listopad 2010.

Nahoru

Novinky

Koučování nabídlo lektorům příležitost k zamyšlení a řešení problémů

Účastníci koučování se dobře zorientovali v pěti tematických modulech a dokázali si vybrat témata týkající se jednotlivých modulů. Velmi důležité bylo vytvoření důvěry mezi koučem a účastníky koučování. Zaručení diskrétnosti mělo vliv na výběr témat a otevřenost účastníků. Koučování nabídlo příležitost k zamyšlení a řešení problémů. Účastníci ocenili možnost vyzkoušet si všechny nabízené formy koučování, resp. skupinovou, individuální a koučink přes Skype.  

 

HODNOCENÍ KVALITY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ – PŘÍKLADY Z EVROPSKÝCH ZEMÍ

Publikace čtenáře seznámí s nástrojem EQAVET, který patří do skupiny iniciativ Evropské komise, které mají několik společných cílů – zvýšení atraktivity odborného vzdělávání, podporu celoživotního učení a zvyšování mobilit žáků, studentů a pracujících. EQAVET dbá na to, aby v jednotlivých zemích byla budována „kultura“ kvality. Tedy na to, aby na systémové úrovni, i na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání bylo na zajišťování kvality myšleno.  

 

Obhajoba maturitní práce – příručka pro žáky a učitele SOŠ

Příručka se skládá ze dvou samostatných celků určených, jak je z názvu publikace patrné, pro dvě různé cílové skupiny. První a zároveň obsáhlejší část je určena pro žáky středních odborných škol, kteří v ní najdou tipy, návody a rady, jak úspěšně obhájit maturitní práci. Cílové skupině mladých je přizpůsobena i struktura textu, použitý jazyk i způsob zpracování.  

 

V létě proběhne poslední rozesílka publikací

V průběhu léta všem odborným školám a učilištím pošleme publikace CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování, Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU a CD Profilová maturitní zkouška v odborných školách.  

 

CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování

Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu. Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.  

 

Prezentace výstupů projektu na workshopu partnerství TTnet

Projekt Kurikulum S a jeho výstupy byly prezentovány na workshopu partnerství TT net ČR, který se uskutečnil ve dnech 18.–19. dubna 2012 na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Tématem jarního workshopu bylo "Přispívají měnící se požadavky na kvalifikaci vzdělavatelů v odborném vzdělávání ke zvýšení kvality tohoto vzdělávání". Setkání partnerství TTnet ČR proběhlo za finanční podpory MŠMT ČR.  

 

Modulární projektování školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání

Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility žáků v rámci systému ECVET .  

 

další novinky