V průběhu projektu Nová závěrečná zkouška bude dokončena reforma závěrečných zkoušek v učebních oborech. Dosud si školy tyto zkoušky připravují samy a jejich úroveň se může značně lišit. Nové pojetí zkoušek povede ke zkvalitnění výuky a zvýší prestiž vyučených absolventů.
Do roku 2012 by díky tomuto projektu měly být zavedeny standardizované závěrečné zkoušky, založené na použití jednotného zadání ve všech školách, vyučujících stejný obor. Jednotné zadání má zaručit, aby závěrečné zkoušky na všech školách odpovídaly současné úrovni a požadavkům zaměstnavatelů v oboru. Výsledky zkoušek prováděných na různých školách také budou mnohem lépe srovnatelné. Zaměření zkoušek směřuje více než dnes k praxi v oboru a stěžejní roli proto bude hrát zkouška praktická, při níž má žák řešit reálné úkoly a problémy. Při ústní zkoušce budou žáci dostávat také otázky ze světa práce, aby se zjistilo, jestli mají alespoň základní představu o uplatnění v praktickém životě.
Úplnou novinku představují v některých oborech samostatné odborné práce, které žáci zpracují během druhého pololetí a obhajují je při závěrečné zkoušce. Na tvorbě jednotných zadání se podílejí školy, odborníci z praxe a pracovníci Národního ústavu odborného vzdělávání. Zástupci zaměstnavatelů jsou také členy zkušebních komisí, které hodnotí výkony žáků u závěrečných zkoušek. Jejich zapojení do reformy zkoušek zaručuje, že absolventi budou dobře připraveni pro praxi.
Projekt Nová závěrečná zkouška navazuje na výsledky systémového projektu Kvalita I, v jehož průběhu byla připravena jednotná zadání pro tříleté učební obory. Projekt probíhal v letech 2005 - 2008 a každý rok se zvyšoval počet oborů, pro něž byla vytvořena jednotná zadání.
Ve školním roce 2007/2008 tak již existovala jednotná zadání pro 105 oborů vzdělání, která se prakticky ověřovala při závěrečných zkouškách na 250 školách a standardizovanou podobu zkoušky si v červnu 2008 vyzkoušelo zhruba dvanáct tisíc žáků. V rámci projektu Nová závěrečná zkouška se tvorba jednotných zadání má týkat nejenom tříletých učebních oborů kategorie H, ale postoupí i k méně náročným oborům kategorie E.
Od školního roku 2009/2010 budou mít všechny školy možnost použít jednotné zadání pro své závěrečné zkoušky s využitím internetového informačního systému, kde budou k dispozici všechna jednotná zadání. Školy zde také získají metodickou podporu a budou mít možnost vyměňovat si informace. Cílem projektu Kurikulum S je pomoci středním odborným školám v průběhu reformy. Školy si v současnosti připravují vlastní vzdělávací programy a začínají podle nich vyučovat - přitom se mohou setkat s problémy, které dříve neřešily. Projekt Kurikulum S jim nabízí informace, zkušenosti pilotních škol, metodické rady i možnost konzultací. Projekt navazuje na ověřování školních vzdělávacích programů, které se uskutečnilo v rámci předcházejícího projektu Pilot S (20052008. Třicet pilotních škol si vytvořilo vlastní vzdělávací programy na základě rámcových vzdělávacích programů a dva roky probíhalo jejich praktické ověřování při výuce. Projekt Kurikulum S dává možnost sledovat výuku podle školních vzdělávacích programů až do závěrečných či maturitních zkoušek. Poté bude možné vyhodnotit úspěšnost nového pojetí a v případě potřeby provést inovaci vzdělávacích programů. Poznatky pilotních škol budou využity pro metodické konzultace a vzájemnou výměnu zkušeností mezi školami prostřednictvím příkladů dobré praxe.
Pracovníci Národního ústavu odborného vzdělávání poskytují metodické konzultace školám při zpracování školních vzdělávacích programů a pořádají tematické workshopy pro učitele. Od školního roku 2009/2010 budou fungovat regionální konzultační centra při vybraných vzdělávacích institucích, které již v současnosti existují. Budou poskytovány konzultace podle konkrétních požadavků škol, které vyplynou z přípravy a zavádění školních vzdělávacích programů,
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .