Škola: Střední průmyslová škola stavební, Ostrava, příspěvková organizace
Náš příklad dobré praxe poskytuje návod, jak postupovat při zpracování strukturovaného dokumentu – školního vzdělávacího programu, na jehož tvorbě se podílí několik (až desítky) autorů s různou úrovní vědomostí a dovedností v oblasti zpracování textových dokumentů. Při tvorbě ŠVP byli učitelé rozděleni do pracovních skupin dle oblasti vzdělávání (např. jazykové vzdělávání, přírodovědné, odborné apod.). V čele každé skupiny stál vedoucí, který zodpovídal za danou oblast. Vedoucí skupiny nebo jim pověřené osoby v závěru vypracovaly textový dokument. Sloučením všech textových dokumentů vznikl výsledný dokument školního vzdělávacího programu.
Při technickém zpracování ŠVP jsme vycházeli zejména ze struktury Rámcového vzdělávacího programu, z příručky Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU a již vytvořených ŠVP z různých škol na různých úrovních vzdělávání. Přestože je v těchto materiálech doporučeno tabulkové zpracování, rozhodla se naše škola jít svou vlastní cestou a jako základ využít jednotnou strukturu dokumentu používanou v tematických plánech.
Našim cílem bylo vytvořit textový dokument ŠVP s jednotnou strukturou, při dodržení základních typografických pravidel, za spoluúčasti všech autorů. Každý vedoucí pracovní skupiny zodpovídal za správnost zpracování, což přispělo k jeho osobnímu růstu v oblasti zpracování textových dokumentů a umožnilo větší spolupráci všech tvůrců ŠVP.
Realizace ŠVP byla prováděna v několika krocích:
1. Přípravná fáze
V této fázi bylo nutné prostudovat strukturu a části ŠVP dle metodického materiálu a RVP pro jednotlivé obory vzdělávání. Získané poznatky sloužily k vytvoření základní struktury dokumentu (členění dokumentu, vytvoření úrovní nadpisů, vzhled hlaviček s identifikačními údaji atd.)
2. Tvorba šablony dokumentu
Šablona dokumentu byla vytvořena tak, aby vyhovovala požadavkům RVP a daným metodickým pokynům. Pro stěžejní část šablony, týkající se učebních osnov, byla použita šablona pro tvorbu tematických plánů, která se na naší škole již několik let používá a učitelé s ní umí pracovat.
Do záhlaví dokumentu jsme vložili název dané části ŠVP nebo u učebních osnov název předmětu (např. profil absolventa, matematika). Pro rychlou navigaci v dokumentu jsme se rozhodli pro propojení dokumentu pomocí hypertextových odkazů (v úvodní části učebních osnov je umístěna tabulka členění témat do ročníků, která slouží jako odkaz na rozpracované téma).
Výsledky vzdělávání jsme zvýraznili kurzívou, témata učiva jsme rozčlenili pomocí maximálně tříúrovňového číslování.
Vytvořená šablona byla konzultována a schválena hlavním koordinátorem tvorby ŠVP.
Ukázka části šablony
3. Tvorba nápovědy k šabloně
K dané šabloně byla vytvořena nápověda v grafické podobě. „Helpík“ zdůrazňoval použití jednotlivých stylů, správné psaní interpunkcí v seznamech, zarovnání textů, použití hypertextů apod.
Kvůli rozdílným znalostem tvůrců v oblasti zpracování textů byl vytvořen seznam základních typografických pravidel a doporučení.
4. Pracovní setkání tvůrců ŠVP
Pro jednotlivé tvůrce ŠVP bylo uspořádáno školení, na kterém jim byla vysvětlena základní typografická pravidla a práce s šablonou dokumentu. Zdůrazněno bylo důsledné používání stylů. Rovněž byla připomenuta pravidla pro psaní víceúrovňových seznamů, používání aktivních sloves ve výsledcích vzdělávání apod.
5. Vlastní zpracování
Jednotliví tvůrci ŠVP zpracovávali své dokumenty dle předložené šablony jako samostatné celky a ukládali je pod domluvenými názvy např. ŠVP_osnovy_MAT.doc na síťový disk. Tyto části jsme pak do dokumentu vkládali jako samostatné oddíly.
Přestože se při tvorbě ŠVP vedoucí pracovních skupin scházeli na pravidelných schůzkách, kde diskutovali o jednotném zpracování, projevil se při kompletizaci rozdílný pohled jednotlivých skupin na tvorbu učebních osnov. Proto ve fázi zpracování docházelo ke konzultacím s jednotlivými tvůrci ŠVP.
Byly např. odstraněny více jak tříúrovňové seznamy v tématech učiva, které neodpovídaly záměrům tvorby učebních osnov a ani navržené šabloně. Vzájemná konzultace a ukázky jiných tvůrců vedly ke změně učebních osnov při zachování záměru pracovní skupiny a dodržení kontinuálnosti učiva.
V jazycích jsme přistoupili k předřazení společných výsledků vzdělávání typických pro všechny ročníky na začátek učebních osnov tak, aby nedocházelo k jejich opakování, např.:
- při čtení rozpozná hlavní závěry textu, porozumí pocitům autora, popisu událostí i výstavbě textu;
- dokáže ústně vyjádřit své myšlenky, přesvědčení, sny a pocity, srovnávat různé alternativy, vysvětlit problém, reprodukovat přečtený text a rozvinout argumentaci.
V některých osnovách byla změněna aktivní slovesa tak, aby lépe vystihovala úroveň výsledků vzdělávání dle Bloomovy taxonomie kognitivních cílů a zdůrazňovala zaměření na praktické využití.
Na základě těchto zkušenosti doporučuji vytvořit dostatečnou časovou rezervu na kompletizaci dokumentu a jeho vzájemné sladění.
Po sloučení dokumentu následovala fáze ladění, ve které byly odstraněny drobné chyby a nepřesnosti, případně nedostatky vzniklé sloučením dokumentu, např. číslování.
6. Jazyková korektura
Jazykovou korekturu prováděli vyučující jazyka českého. Pro kontrolu jsme se rozhodli převést dokument do tištěné podoby. Vytištění dokumentu nám umožnilo odhalit chyby, kterých jsme si v digitální podobě nevšimli.
7. Koncové zpracování
Na závěr bylo vytvořeno grafické zpracování úvodní strany, byl vygenerován obsah a celý dokument byl opatřen stránkováním.
Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe, shrnutí, zhodnocení
Technické zpracování téměř třistastránkového dokumentu, na kterém se podílelo okolo dvacítky učitelů, nebylo jednoduchou záležitostí. Učitelé si v praxi vyzkoušeli týmovou práci, kterou vyžadují od svých žáků, a zdokonalili své schopnosti práce s textovým editorem. Výsledkem byl kvalitně zpracovaný školní vzdělávací program a snad také posílené dobré vztahy na pracovišti.
Mgr. Simona Průdková, SPŠ stavební Ostrava