Kurikulum S 

Informace o zaměstnavateli

Název společnosti: TKZ Polná, s. r. o.

Sídlo: Zahradní 572, 588 13 Polná

Obor: výroba stavebního a nábytkového kování (pracovníci – nástrojař, seřizovač, elektromechanik, elektronik)

Účastník řízeného rozhovoru:

Jana Zvoník, jednatel a technický ředitel společnosti Autor řízeného rozhovoru: Jakub Šnýdl

Autor řízeného rozhovoru: Jakub Šnýdl

Představení společnosti

Společnost TKZ Polná (ve zkratce Továrna Kovového Zboží) oslavila v září roku 2011 stoleté výročí existence. Od roku 1911, kdy byla společnost v Polné založena, se TKZ Polná zabývá výrobou kovových výrobků a kovových součástek. V roce 1991 byl závod vyčleněn ze státního podniku TOKOZ Žďár nad Sázavou a v roce 1993 byl podnik privatizován. V posledních asi 17 letech se firma profiluje širokým sortimentem stavebního a nábytkového kování (panty, dveřní závěsy, úchytky a podobné elementy). Více než polovina produkce je určena k exportu. Mezi technologie, které společnost využívá, patří zejména lisování, kování za studena, soustružení a sváření. V současné době má firma asi 160 zaměstnanců. TKZ Polná je členem sdružení MEZA, které je součástí Evropské federace asociací výrobců zámků a stavebního kování (ARGE).

Kraj Vysočina je převážně výrobním regionem. V primárním sektoru hospodářství pracuje asi 9 % ekonomicky aktivních obyvatel kraje. Na sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) připadá asi 47 % zaměstnaných obyvatel kraje, což je více než celorepublikový průměr. Ve srovnání s ostatními kraji České republiky je v kraji Vysočina méně rozvinutý terciární sektor. Po skončení druhé světové války došlo na Vysočině k mohutnému rozvoji průmyslu, především strojírenství. Další významné změny v průmyslu nastaly po roce 1989. Některé průmyslové závody byly zprivatizovány nebo vráceny v restituci původním vlastníkům. Současné struktuře zpracovatelského průmyslu na Vysočině dominuje strojírenství, kde je zaměstnáno nejvíce pracovníků. Následuje hutnictví, potravinářský průmysl, textilní a oděvní průmysl a elektrotechnický průmysl. V kraji je asi 40 průmyslových zón, v kterých mají své průmyslové závody především zahraniční firmy. Nejvíce se průmysl na Vysočině soustřeďuje v okolí Jihlavy, kde leží i město Polná.

Popis konkrétní spolupráce

Firma TKZ Polná spolupracuje se Střední školou technickou Jihlava (dále SŠT), s Vysokým učením technickým Praha, s výzkumným ústavem INOP v Poznani v Polsku. V roce 2011 byla společnost TKZ Polná oslovena Univerzitou Palackého v Olomouci, která nabídla spolupráci v různých oblastech – semináře, workshopy a jiné akce univerzity. Toto partnerství je však teprve na začátku.

Spolupráce se SŠT trvá podle pana Jana Zvoníka, jednatele a technického ředitele společnosti TKZ Polná, řádově několik desítek let. „Všichni naši odborní pracovníci se učili právě v SŠT Jihlava. Jako učni se praxi učili v naší firmě (tehdy ještě TOKOZ) a teoretické znalosti získávali právě v Jihlavě. Tato škola nám vytvořila určitý odborný kádr, na kterém staví budoucnost firmy celkovou filosofií.“

Později se spolupráce se SŠT trochu rozvolnila, protože škola získala vlastní strojní vybavení (především díky působení firmy Bosch v Jihlavě) a začala odborné předměty a praxi vyučovat ve vlastních prostorech. „V poslední době jsme ale zjistili, že absolventi této školy se musí potom zapracovávat stejně v našem provozu a v našich technologiích, které jsou trochu odlišné proti té praxi u Bosche. V současné době pak takové zapracování nového zaměstnance trvá vždycky minimálně rok. V současné době dojednáváme s ředitelem SŠT Jihlava panem Mgr. Josefem Vácou, že učni z vyšších ročníků by se polovinu času učili ve škole a polovinu přímo tady v podniku, čímž by byla zaručena provázanost teoretických a praktických znalostí. A už by byli připraveni na to, pracovat přímo na projektech, které potřebuje naše firma. Teď je to tedy ve stadiu příprav,“ říká Jan Zvoník. Na přípravě a tvorbě školního vzdělávacího programu (ŠVP) se však společnost TKZ nepodílela.

Další rovinou partnerství společnosti TKZ Polná a SŠT Jihlava je forma stipendia, které dotuje firma TKZ Polná. Stipendium ve výši 1000 korun měsíčně znamená pro vybrané učně motivaci ke studiu, motivaci k sounáležitosti s firmou a zároveň jistotu získání práce po absolvování školy. Některým učňům pak TKZ Polná doporučuje studium vysoké školy. Vedení firmy se také pravidelně setkává s ředitelem školy Josefem Vácou, kvůli hodnocení a výběru těchto stipendistů.

Do blízké budoucnosti spolupráce TKZ Polná a SŠT Jihlava patří podle Jana Zvoníka také účast firmy TKZ Polná v projektu IQ Industry, což je projekt, který by měl sloužit k seznámení pedagogů a odborných pracovníků s neobvyklými technologiemi. „Jsme jedni z mála v republice, kdo má stroje, které jsou na bázi objemového tváření kovů za studena protisměrným protlačováním. Je to ojedinělá technologie, která se v České republice vyskytuje pouze u šroubárenských provozů. A tuto technologii bychom chtěli rozšířit k všeobecnému poznání jak pedagogů ze SŠT, tak i zájemcům z jiných podniků.“ Školení, které se v rámci projektu IQ Industry uskuteční začátkem roku 2012, povede pracovník firmy a bude se konat ve firemním penzionu.

Pan Zvoník má však v hlavě už i další projekty, které se budou týkat seznámení pedagogů a odborných pracovníků s neobvyklými technologiemi: „Třeba v oboru sváření máme taky dost ojedinělou technologii - sváření natupo, což je sváření bez přídavného materiálu na svářecích lisech, eventuelně svářecích jednoúčelových zařízení, které tady máme.“

Partnerství TKZ Polná a SŠT Jihlava podle J. Zvoníka funguje jako neformální dohoda. Ze strany firmy se o spolupráci starají Jan Zvoník a Ivana Chalupová z personálního oddělení. Ze strany školy pak pan ředitel Mgr. Josef Váca. Podle Jana Zvoníka nenastal nikdy žádný problém, který by tuto spolupráci narušil.

Efekty partnerství

Za hlavní přínos této spolupráce považuje pan Zvoník hlavně odborně a teoreticky dobře vybavené absolventy školy, kteří už mají konkrétní zkušenosti s konkrétními technologiemi. „U nás bylo určité období, kdy se šířil takový mýtus, že je vyškolených lidí dost a že čekají za bránou. Ale není to tak docela pravda, protože získat odborně zdatné pracovníky je velice obtížné, čili jak my, tak škola má na spolupráci pochopitelně zájem. Škola má zájem nabrat učně, aby měla lidi k učení, a my zase se snažíme o to, abychom si z těchto lidí vybrali ty nejlepší, kteří se osvědčí při praxi. Protože na těchto pracovnících vlastně firma stojí, protože pak má odborné pracovníky, kteří jsou schopni řešit problémy, a to v rámci technického rozvoje, inovací, různé restrukturalizace podniku, produktivitě práce atd., takže se musí firma obrátit na lidi, kteří jsou odborně vzdělaní.“ V posledních letech přijímá TKZ Polná průměrně 2–3 absolventy SŠT Jihlava ročně.

Také je podle Jana Zvoníka dobré, že se žáci učí v širších souvislostech, například i v oborech a technologiích, které v současné době firma nevyužívá, ale do budoucna s nimi musí počítat.

Obecnější efekty spolupráce vidí pan Zvoník v možnosti sdělovat si navzájem zkušenosti, informovat se o novinkách a také společně reagovat na nové problémy. „Já si myslím, že ta spolupráce, ať je to se středními školami nebo s vysokými školami, je v každém případě velice přínosná pro obě strany, protože při těchto věcech vždycky každý pozná nějakou tu svoji mezeru anebo svoje možnosti.“

Jan Zvoník nechce své zkušenosti nikomu vnucovat, přesto má na věc jasný názor: „Já si myslím, že na to musí přijít každý sám, co firma potřebuje. Rozhodně s několika firmami, s kterými jsme v úzkém kontaktu, se domníváme, že je velice důležité, aby lidi naskočili do té firmy brzo, a ne aby se museli zapracovávat dlouze. To znamená, že spolupráce zaměstnavatelů se školami je rozhodně důležitá. Všechny podniky, které jsou tady v okolí, s nějakou školou spolupracují.“

Důležitou motivací k navázání spolupráce se školami je pro zaměstnavatele podle J. Zvoníka také konkurence. „Pokud vám jde o to, aby firma přežila a aby měla nějakou perspektivu, tak je to otázka vedení, které musí koncepčně tuto věc připravovat, protože konkurence je dravá a mohlo by se stát v krátké době, že z trhu zmizíte.“