Kurikulum S 

Autor:  Marie Velflová, Mgr.

Škola: Integrovaná střední škola hotelového provozu, obchodu a služeb, Gen. R. Tesaříka 114, 261 01 Příbram I.

 

 

Klíčová slova

Specifické poruchy učení (SPU), dyskalkulie, integrovaný žák, individuální vzdělávací plán (IVP)

 

 

Stručná anotace

Studie popisuje průběh vzdělávání žákyně s těžkým stupněm SPU - dyskalkulií. Žákyně byla vedená jako integrovaná a po celou dobu studia byla vyučována v matematice, chemii a fyzice podle individuálního vzdělávacího plánu.  Úpravou podmínek konání závěrečné zkoušky a využitím kompenzačních pomůcek se žákyni podařilo úspěšně ukončit studium ve všech částech závěrečné zkoušky.

 

 

Kontext

Žákyně Zuzana (19 let), u které byl těžký stupeň dyskalkulie diagnostikován až na střední škole, byla na základě přijímacího řízení (průměrného prospěchu v 8. a 9. ročníku) přijata do maturitního oboru vzdělání Cestovní ruch, ale ještě před zahájením školního roku otec požádal o možnost přestupu na méně náročný čtyřletý obor Obchodník. Této žádosti bylo vyhověno. Brzy se ukázalo, že Zuzana naprosto nezvládá učivo matematiky. Vzhledem k tomu, že se tento problém projevil v průběhu školního roku, bylo snahou vedení školy a učitelů zabránit předčasnému odchodu žákyně ze vzdělávání hledáním řešení v rámci školy. Na základě odborného vyšetření a po poradě s rodiči přestoupila žákyně na učební obor cukrář.

 

 

Cíle

Hlavním cílem snažení všech zainteresovaných bylo zabránit předčasnému odchodu žákyně ze vzdělávání a udělat vše pro to, aby zdárně ukončila vzdělávání v oboru zakončeném závěrečnou zkouškou s výučním listem.

 

 

Realizace

Učitelka matematiky upozornila na hodnotící poradě, že Zuzana, žákyně 1. ročníku oboru obchodník, má velké neznalosti v učivu základní školy a hluboké nedostatky ve zvládání základních matematických operací. Vyslovila názor, že není schopna v plném rozsahu zvládnout učivo střední školy na maturitní úrovni. Problémy se vyskytly částečně i v jiných předmětech, např. v chemii, fyzice, v některých odborných předmětech, pokud se v učivu prováděly výpočty.

Třídní učitelka s výchovnou poradkyní po podrobné prohlídce přihlášky ke studiu zjistily, že Zuzana byla již na základní škole hodnocena ve sledovaných předmětech (M, F, CH) známkami 4, 3 a 3 oproti vynikajícím výsledkům v ostatních předmětech. K přihlášce nebyla přiložena žádná zpráva o tom, že by Zuzana měla nějakou SPU. Proto byli vyzváni rodiče, aby se společně s dcerou dostavili do školy k projednání jejího prospěchu v matematice.

Z jednání s rodiči vyplynulo, že Zuzana měla velké problémy v matematice již na základní škole, ale hlouběji se jimi nezabývali, protože v ostatních předmětech včetně cizích jazyků měla samé výborné. Situaci hodnotili slovy „matematika jí nikdy nešla, nemá na ní hlavu“. Dále rodiče uvedli, že již na konci devátého ročníku doporučila výchovná poradkyně na ZŠ rodičům, aby Zuzanu objednali k vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, což učinili. Zprávu z vyšetření přinesli na jednání do školy sebou.

Ze zprávy pedagogicko-psychologické poradny vyplynulo, že u Zuzany byla diagnostikována  SPU – těžká dyskalkulie.

 

Charakteristika SPU – dyskalkulie u Zuzany (ze zprávy z pedagogicko – psychologického vyšetření):

„Celková úroveň rozumových schopností je aktuálně v dolním pásmu průměru s diskrepancí mezi verbální složkou intelektu (střední průměr) a názorovou složkou intelektu (lehký podprůměr). Oslabení CNS – snížená odolnost vůči neuropsychické zátěži, výkyvy v pozornosti a následně ve výkonech, osobnostní nejistota. Výkon v souboru specifických zkoušek z matematiky hodnotíme jako specifickou poruchu učení – dyskalkulii těžkého stupně.“

Dále ze speciálněpedagogického vyšetření vyplynulo, že Zuzana je velmi snaživá, pracuje se zájmem, i když velmi pomalým tempem. Je pro ni velmi důležitá pozitivní zpětná vazba a pochvala. Co se týče matematických schopností, objevují se potíže ve všech oblastech: při porovnávání velikostí, poměřování, odhadu, chybování při verbalizaci sestupné číselné řady. Při základních matematických operacích používá prsty, ve sčítání a odčítání chybuje i do stovky. Sériové číselné operace provádí pouze s velkým časovým navýšením, přesto chybuje. Řešení slovních úloh jí dělá značné problémy, problémy jí dělají i numerické řady a násobení a dělení.

Doporučení odborného pracoviště

Škole byla doporučena integrace žákyně v běžné třídě a vypracování individuálního vzdělávacího plánu pro výuky matematiky, fyziky, chemie a vybraných odborných předmětů, např. účetnictví. Vzhledem k tomu, že s omezeními individuálního vzdělávacího plánu by nemohla splnit požadavky v oboru obchodník, doporučila škola rodičům přestup na některý z učebních oborů zakončených závěrečnou zkouškou s výučním listem. Po zvážení všech okolností rodiče nabídku využili a od nejbližšího možného termínu dívka pokračovala ve studiu v novém oboru. Zároveň byla vzata do péče výchovné poradkyně.

 

Pro výuku matematiky a jiných předmětů doporučila speciální pedagožka zaměřit se v IVP pouze na základy matematiky, které bude Zuzana používat v praktickém životě. Vždy umožnit používat při práci kalkulačku. Učitel se musí vždy přesvědčit, zda žákyně porozuměla zadání a hodnotit nejen výsledky, ale především postupy a dílčí kroky. Na všechny úkoly dopřát dostatek času a zadávat kratší a méně náročné úkoly. V praktickém vyučování si musí vždy vše zvážit a změřit – nedokáže odhadovat.

 

Charakteristika Zuzany z hlediska školní práce a začlenění do kolektivu

Zuzana byla vyučujícími hodnocena jako snaživá žákyně, která má zájem se naučit danou látku, těžko snáší neúspěch, při pozitivní odezvě se zapojuje aktivně do činnosti třídy. Bylo ovšem nutné respektovat její individuální tempo práce a často ji povzbuzovat. Každá komunikace s žákyní musela být vedena s taktem a citlivě.

Průměrný prospěch žákyně v jednotlivých ročnících a prospěch z matematiky (MAT): 1. ročník – 1, 33 (MAT 3); 1, 42 (MAT 3); 2. ročník -1, 58(MAT 4); 1, 50(MAT 3); 3. ročník – 1, 58 (MAT 3).

Zuzana se s celou záležitostí zpočátku nepříliš dobře vypořádávala, přestup na učební obor brala jako svou prohru a selhání, také se nemohla smířit s tím, že by neměla maturitu, neboť chtěla dále studovat jazykovou školu. Za pomoci třídní učitelky a výchovné poradkyně se podařilo nasměrovat její snažení na získání výučního listu a dále pak pokračovat v nástavbovém studiu.

Další problém vyvstal  se zařazením do třídního kolektivu. Jednak přišla do kolektivu o něco později než ostatní, jednak měla v očích spolužáků jisté „výhody“(ne vždy se podaří třídnímu učiteli a učiteli v předmětu, kde je žák vzděláván podle IVP žákům tuto mimořádnou situaci vysvětlit tak, aby ji přirozeně přijali) a v neposlední řadě Zuzana v ostatních předmětech vykazovala znalosti, které většina žáků třídy neměla, což vzbuzovalo nevoli u vůdčích osobností kolektivu. Ani ze strany Zuzany nebyla situace jednoduchá, neboť se dostala do třídy poněkud živé s několika výraznými osobnostmi, které na sebe v době vyučování i o přestávkách strhávali pozornost. Tento způsob chování Zuzana neschvalovala, ale ani se skupinou mírných dívek se zcela nesblížila a dá se říci, že přes všechnu snahu ze strany třídní učitelky i výchovné poradkyně, zůstala ve třídě osamocená.

 

 

Spolupráce školy s rodinou žákyně a odborníky

Velkou výhodou Zuzany je její rodinné zázemí. Rodiče jí vždy maximálně podporovali, a i když i oni museli slevit ze svých nároků a požadavků na vzdělání své dcery, nestavěli své zájmy nad zájmy dcery, ale naopak se snažili jí celou situaci co nejvíc usnadnit. Pouze v začátcích docházky Zuzany do školy rodiče vykazovali mírnou nedůvěru k navrhovaným opatřením školy a také v některých situacích, kdy se Zuzana nepohodla se spolužačkami, měl otec tendence řešit situace sám. Tomu se podařilo taktním způsobem a citlivým přístupem třídní učitelky zabránit.

 

Velice důležitá byla pravidelná spolupráce se speciální pedagožkou – pracovnicí pedagogicko-psychologické poradny, která metodicky vedla celý proces integrace žákyně v běžné třídě. Pravidelné metodické návštěvy a konzultace ohledně vypracování a plnění IVP se staly cennou inspirací a pomocí pro všechny zainteresované a výraznou měrou ovlivnily úspěšnost žákyně. V průběhu docházky Zuzany do školy konzultovala často výchovná poradkyně jednotlivé dílčí problémy se školním psychologem. Při přípravě závěrečné zkoušky podle jednotného zadání byly potřebné úpravy konzultovány s metodičkou NÚOV, který jednotnou závěrečnou zkoušku řídí.

Závěrečné zkoušky podle jednotného zadání

Hlavní problém nastal ve třetím ročníku, kdy učitelka odborného výcviku upozornila na fakt, že Zuzana ani s kalkulačkou sama pravděpodobně nezvládne splnit požadavek praktické části závěrečné zkoušky – normování a kalkulace cen. Po opakovaných pokusech vést Zuzanu v této činnosti k  samostatnosti, musela učitelka konstatovat, že samostatně Zuzana dokáže nanormovat a provést kalkulaci pouze, pokud se jedná o počty10, 20, … 100 atd. výrobků. Nedá se tedy očekávat, že splní úkol jednotného zadání závěrečné zkoušky týkající se kalkulace a normování jako předpokladu pro navazující zhotovení výrobku. Chybné nanormování by výrazně ohrozilo úspěšnost Zuzany při praktické části závěrečné zkoušky.

Na poradě se speciální pedagožku z pedagogicko – psychologické poradny, která má Zuzanu v péči, byla navržena v souladu s Vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb. následující podpůrná opatření:

-     časová dotace na vypracování přípravy při praktické zkoušce bude navýšena o 25 % a žákyně bude používat osobní kalkulátor;

-     ze strany učitelky odborného výcviku (UOV) bude žákyně v průběhu zkoušky důsledně individuálně vedena a povzbuzována;

-     UOV bude průběžně kontrolovat dílčí výpočty, upozorní a pomůže opravit případnou chybu ve výpočtu, aby normy v receptu byly realizovatelné a byla stanovena správná kalkulace ceny;

-     UOV bude poskytovat dívce také psychickou podporu při výpočtech a bude ji zklidňovat;

-     jakmile bude normování a kalkulace ceny hotova, dívka bude pokračovat ve zkoušce samostatně, pouze s běžnou podporou ze strany učitelky odborného výcviku;

-     při písemné práci teoretické bude časová dotace navýšena o 25 % a v normování bude používat kalkulátor;

-     žákyně požádá ředitelku školy písemně o úpravu průběhu závěrečné zkoušky v termínu, který jí bude včas oznámen výchovnou poradkyní;

-     učitelka odborného výcviku bude od ledna 2011 prokazatelně s žákyní procvičovat normování surovin a kalkulaci ceny zákusků nejen v celých desítkách a stovkách kusů (např. normování pro 67 kusů, 12 kusů, apod.), nácvik bude prováděn  pomocí speciální učební pomůcky pro normování;

-     žákyně se bude učit matematicky a logicky uvažovat, tyto dovednosti využije následně i v praktickém profesním uplatnění.

Všechna takto navržená opatření byla zaslána metodičce projektu Nová závěrečná zkouška v NÚOV se žádostí o konzultaci a o schválení.

Žákyně Z. v průběhu celé závěrečné zkoušky prokazovala dobrou připravenost a s podpůrnými opatřeními se jí podařilo vykonat závěrečné zkoušky s následujícími výsledky: písemná část – dostatečně, praktická část – výborně a ústní část – chvalitebně.

 

Nakonec se Zuzaně navzdory postižení těžkého stupně podařilo za pomoci učitelky odborného výcviku, učitele matematiky a dalších předmětů vyžadujících logické a matematické dovednosti i výchovné poradkyně a s metodickou pomocí speciálního pedagoga ukončit vzdělávání a získat výuční list. Cíl, který si střední škola dala - udržet žákyni s těžkou specifickou poruchou učení ve vzdělávání, byl splněn. Zuzana přes problémy v učení, ze vzdělávání neodešla a stala se kvalifikovanou pracovní sílou, a tím zvýšila svoji cenu na trhu práce.

Z. se s celou záležitostí zpočátku nepříliš dobře vypořádávala, přestup na učební obor brala jako svou prohru a selhání, také se nemohla smířit s tím, že by neměla maturitu,  neboť chtěla dále studovat jazykovou školu. Za pomoci třídní učitelky a výchovné poradkyně se podařilo nasměrovat její snažení na získání výučního listu a dále pak pokračovat  na nástavbovém studiu.  Další problém vyvstal  u Z. se  zařazením do třídního kolektivu. Jednak přišla do kolektivu o něco později než ostatní, jednak měla v očích spolužáků jisté „výhody“(ne vždy se podaří třídnímu učiteli a učiteli v předmětu, kde je žák vzděláván podle IVP žákům tuto mimořádnou situaci vysvětlit tak, aby ji přirozeně přijali) a v neposlední řadě  Z. v ostatních předmětech vykazovala znalosti, které většina žáků třídy neměla, což vzbuzovalo nevoli u vůdčích osobností kolektivu. Ani ze strany Z.  nebyla situace jednoduchá neboť se dostala do třídy poněkud živé s několika výraznými osobnostmi, které na sebe v době vyučování i o přestávkách strhávali pozornost. Tento způsob chování Z. neschvalovala a ani se skupinou mírných dívek se zcela nesblížila a dá se říci, že přes všechnu snahu ze strany třídní učitelky i výchovné poradkyně, zůstala Z. ve třídě osamocená.

 

Základní problém s ukončením studia

Hlavní  problém nastal ve třetím ročníku, kdy učitelka odborného výcviku upozornila na fakt, že Z. ani s kalkulačkou sama pravděpodobně nezvládne splnit požadavek praktické části závěrečné zkoušky – normování a kalkulace cen. Po opakovaných pokusech vést Z. k samostatnosti v provádění této činnosti, musela učitelka odborného vyučování konstatovat, že samostatně Z. dokáže nanormovat a provést kalkulaci pouze, pokud se jedná o počty10, 20, … 100 atd. výrobků, což se nedá očekávat v zadání vypracovaném NUOV. Správné nanormování je základním předpokladem pro navazující zhotovení výrobku. Chybné nanormování by výrazně ohrozilo Z. úspěšnost při praktických závěrečných zkoušek.

Výchovná poradkyně pozvala na mimořádnou metodickou návštěvu speciální pedagožku z pedagogicko – psychologické poradny, která má Z. v péči. Na této schůzku byla navržena  podpůrná opatření v souladu s Vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb.:

- časová dotace na vypracování přípravy při praktické zkoušce bude navýšena o 25 % a žákyně bude používat osobní kalkulátor

- ze strany učitelky  odborného výcviku (UOV) bude žákyně v průběhu zkoušky důsledně individuálně vedena a povzbuzována

- UOV bude průběžně kontrolovat dílčí výpočty, upozorní a pomůže opravit případnou chybu ve výpočtu, aby normy v receptu byly realizovatelné a byla stanovena správná kalkulace ceny

- UOV bude poskytovat dívce také psychickou podporu při výpočtech a bude ji zklidňovat

- jakmile bude normování a kalkulace ceny hotova, dívka bude pokračovat ve zkoušce samostatně, pouze s běžnou  podporou ze strany učitelky odborného výcviku

- při písemné práci teoretické bude  časová dotace navýšena o 25 % a v normování bude používat kalkulátor.

- žákyně požádá ředitelku školy písemně o úpravu průběhu závěrečné zkoušky v termínu, který jí bude včas oznámen výchovnou poradkyní

- učitelka odborného výcviku bude od ledna 2011 prokazatelně s žákyní procvičovat normování surovin a kalkulaci ceny zákusků nejen v celých desítkách a stovkách kusů (např. normování pro 67 kusů, 12 kusů,  apod.), nácvik bude prováděn  pomocí speciální učební pomůcky pro normování

- žákyně se bude učit matematicky a logicky uvažovat,  tyto dovednosti využije následně i v praktickém profesním uplatnění.

Všechna takto navržená opatření byla zaslána metodičce projektu NZZ NÚOV s žádostí o konzultaci a o schválení.

 

 

Výsledky

Žákyni Z. se za pomoci učitelky odborného výcviku, učitele matematiky a dalších předmětů vyžadující logické a matematické dovednosti, výchovné poradkyně a s metodickou pomocí speciálního pedagoga podařilo s dyskalkulií těžkého stupně ukončit vzdělávání v oboru vzdělání zakončeném závěrečnou zkouškou a získat výuční list. Žákyně Z. v průběhu celé závěrečné zkoušky prokazovala dobrou připravenost a s podpůrnými opatřeními se jí podařilo vykonat závěrečné zkoušky s následujícími výsledky: písemná část – dostatečně, praktická část – výborně a ústní část – chvalitebně. Cíl byl splněn. Z. přes problémy v přístupu ke vzdělání (SPU) neodešla ze vzdělání a stala se  kvalifikovanou pracovní sílou, tím zvýšila svoji cenu na trhu práce.

 

 

Použitá literatura a zdroje

KAPRÁLEK, K., BĚLECKÝ, Z.: Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001. ISBN 978-80-7367-824-1.

KRATOCHVÍLOVÁ, J.  a kol. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách. NÚV. Praha 2012. ISBN: 978-80-87063-55-2

ZELINKOVÁ, O.: Poruchy učení. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-800-7.

 

Zpráva ze speciálně-pedagogického vyšetření, 2009.