Jazyková rozmanitost - nabídka jazyků ve školách
Z provedené analýzy vyplynulo, že všechny sledované školy (resp. ŠVP), v souladu se současnými trendy pěstovat anglický jazyk jako nejrozšířenější jazyk ke komunikaci v Evropě, nabízejí k povinné výuce anglický jazyk. Výuka německého jazyka byla nabízena jako alternativní v 62 ŠVP. Ruský jazyk byl v nabídce škol na třetím místě, následovala francouzština a španělština. V oborech se dvěma povinně vyučovanými jazyky se rozšiřuje nabídka o ruský jazyk (8 ŠVP), francouzský jazyk (2), španělský jazyk (1). Vyšší poptávka ze strany žáků je po anglickém jazyce, ale škola, obvykle z personálních důvodů, není schopna vždy vyhovět. Žáci ve svém výběru zpravidla navazují na jazyk vyučovaný v základní škole, což ve většině případů také bývá anglický jazyk. Nepovinná výuka cizích jazyků je v ŠVP zařazena velmi omezeně, což zajisté souvisí především s finančními možnostmi školy.
Plánovaná úroveň znalosti cizího jazyka
Z hlediska požadované úrovně, ke které směřují školy při povinné výuce cizího jazyka, byla výstupní úroveň pro povinný první cizí jazyk ve všech analyzovaných ŠVP maturitních oborů vyjádřena v souladu s RVP, tzn. na úrovni B1 nebo B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ).
V ŠVP oborů s výučním listem, kde je stanovena minimální úroveň A2+, bylo v souladu s RVP 8 ŠVP, v 9 ŠVP nebyla výstupní úroveň vymezena. Důvodem k tomu mohou být buď nedostatečné reálné vstupní znalosti a dovednosti žáků, na které škola chce reagovat až po zahájení výuky v prvním ročníku, nebo to, že všichni učitelé nemají zcela jasno ve stupnicích SERRJ. Můžeme uvažovat i o nižší odpovědnosti školy za výsledky vzdělávání.
Mezipředmětové souvislosti a metody a formy výuky
V analýze ŠVP jsme dále zjišťovali, jak jsou vyjádřeny vztahy mezi cizím jazykem a ostatními vyučovacími předměty (všeobecně vzdělávacími i odbornými) s důrazem na vztahy cizího jazyka a odborné přípravy. Pozitivním zjištěním je, že ve většině ŠVP (41 ŠVP, 63 %) byl formulován vztah jazykové výuky k odbornému vzdělávání (k odborným předmětům, praktickému vyučování), i když se často pouze přepisovala ustanovení z RVP týkající se osvojování odborné slovní zásoby.
Jedním z nejvýznamnějších výsledků bylo zjištění, že ve výuce cizích jazyků se pracuje s odborným textem (75 % ŠVP) a že vyhledávání na internetu se stalo běžnou záležitostí ve výuce cizího jazyka (65 % ŠVP). V pěti ŠVP (7,7 %) jsme zaznamenali integrovanou výuku odborných témat v cizím jazyce. Cvičení on-line bylo zdůrazněno ve větším počtu ŠVP oborů s výučním listem, u oborů s maturitní zkouškou naproti tomu převažovalo čtení s porozuměním obsahu delších textů. V obou typech oborů se používají relativně shodné vyučovací metody.
Z méně obvyklých metod nebo forem výuky, kterými školy výrazně podporují výuku cizích jazyků, jsme zaznamenali ve ŠVP např. zapojení dramatické výchovy, návštěvu filmů v původním znění, návštěvy výchovného divadelního představení v angličtině, práci s beletrií, četbu autentických textů, tvorbu nebo účast v jednoduchých projektech, využívání výpočetní techniky, on-line testování. Za efektivní považujeme rozšiřující se způsob odevzdávání úkolů prostřednictvím elektronické pošty.
Zapracování klíčových kompetencí a průřezových témat
Po zkušenostech z práce pilotních škol, které zpočátku formulovaly rozvíjení konkrétních klíčových kompetencí obtížně a raději obecně bez vztahu k danému cizímu jazyku, se v analyzovaných ŠVP ukázalo, že formulace rozvíjení klíčových kompetencí nedělá školám téměř žádné potíže. Školy se v převážné většině 87 % vyjadřovaly konkrétně. Toto zjištění vyznívá pozitivně pro pokrok škol v přemýšlení o výsledcích vzdělávání. Pozitivním zjištěním je, že aplikaci průřezových témat ve výuce cizího jazyka formulovalo v pojetí učební osnovy téměř 90 % škol.
Hodnocení žáků
Způsob hodnocení je ve většině učebních osnov vyjádřen pouze formálně, slovy „známkou, slovně“, bez ohledu na specifika předmětu. Téměř ve všech ŠVP chybí popis kritérií hodnocení. Na druhé straně se poměrně často (v 68 % ŠVP) počítá s vedením žáků k sebehodnocení; ve vyšším měřítku je podpora sebehodnocení žáků uváděna v oborech s maturitní zkouškou.
Jitka Součková