Další informace a kontakty na konzultační centra najdete na adrese: www.nuov.cz/kurikulum
Podle některých
lektorů, kteří školili učitele k tvorbě školních vzdělávacích programů (ŠVP), jsou všechna čtyři průřezová témata
povinná v každém předmětu. Jiní lektoři propagují zařazení průřezových témat výběrově podle tematických souvislostí.
Čím se máme řídit?
V ŠVP musí být opravdu zastoupena všechna průřezová témata, každé ale nemusí být ve všech předmětech. Při jejich zařazování je důležité si uvědomit, jakou funkci témata plní, jak se podílejí na výchově žáků, formování jejich postojů, návyků a osobnostních vlastností. Jde o to, aby začlenění průřezových témat do ŠVP a jednotlivých vyučovacích předmětů nebylo formální, ale odpovídalo charakteru a podmínkám výuky těchto předmětů. Proto některé může být v určitém předmětu okrajovou záležitostí (např. práce s informační technikou v tělesné výchově) nebo se nepromítne vůbec.
Jakým způsobem se
počítají hodinové dotace pro jednotlivé předměty v různých ročnících?
Počet vyučovacích hodin v ročníku (celkovou hodinovou dotaci) stanovíme jako násobek týdenního počtu vyučovacích hodin daného předmětu a počtu týdnů v období září-červen, které jsme určili pro výuku (např. 2 hodiny týdně x 33 týdnů za rok = 66 hodin v ročníku). Takto uvádíme celkové počty hodin např. v učební osnově u rozpisu učiva pro jednotlivé ročníky.
Jak se počítá
celkový počet hodin za studium v ŠVP?
Buď jako součet počtu hodin v jednotlivých ročnících, nebo vynásobením počtu týdenních vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání (za všechny ročníky) a průměrného počtu týdnů určených na výuku podle učebních osnov. Přitom průměrný počet týdnů určených pro výuku musí být minimálně 32, jinak nebude dodržen minimální počet vyučovacích hodin stanovený RVP. Celkové počty hodin uvádíme v učebním plánu a v přehledu rozvržení RVP do ŠVP.
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .