Kurikulum S 

Autor: Mgr. František Procházka, Střední škola průmyslová strojnická, technická a Vyšší odborná škola Chrudim; sekce technických lyceí při Asociaci průmyslových škol ČR

V roce 1994 v rámci Programu rozvoje základního a středního školství předložil tehdejší Výzkumný ústav odborného školství projekt s názvem Technické lyceum jako nový typ střední školy. Do projektu se zapojilo sedm středních průmyslových škol: SPŠ sdělovací techniky Praha, VOŠ a SPŠE Plzeň, SPŠS Plzeň, SPŠE a VOŠ Pardubice, SPŠS a VOŠ Chrudim, SPŠ Nové Město nad Metují a SPŠ Zlín. V roce 1995 se k projektu připojila Masarykova střední škola chemická Praha. Tyto školy ve spolupráci s VÚOŠ vytvořily během jediného roku velice kvalitní učební plán, který v žádném případě nekopíruje ani gymnázium, ani nesupluje průmyslovou školu.

 

Důvody, které nás vedli k tomuto experimentu, byly dány faktem, že dlouhodobě více jak polovina absolventů našich SPŠ pokračuje v dalším studiu na vysokých technických školách. Učební plány studijních oborů SPŠ však v té době vycházely z profilu absolventa a předpokládaly jeho umístění především do praxe. Proto ve vyšších ročnících převládala odborná specializace na úkor matematicko–přírodovědného základu včetně obecně technických základů. Docházelo tedy k rozporu mezi vlastní přípravou absolventa a potřebami výstupů u těch absolventů, kteří chtěli pokračovat ve studiu na vysokých školách. Východiskem z této situace mohla být pouze cílená příprava ke studiu na vysokých technických školách. Tento náš záměr podporovali i zástupci jednotlivých vysokých škol technických.

 

Dali jsme si za cíl koncipovat novou, v našem vzdělávacím systému dosud chybějící cestu, která by vyplnila existující mezeru ve vzdělávací nabídce středních škol pro zájemce o studium na technických, technickoekonomických a přírodovědných oborech na vysokých školách. Tím jsme chtěli odstranit problém spojený s přechodem žáků středních odborných škol na vysoké školy.

 

 

Vzdělávací program a obsah technického lycea

Technické lyceum je studijní obor, v němž jsou žáci se zájmem o matematiku, fyziku, informatiku a techniku připravováni ke studiu technických či technicko–ekonomických oborů. Vzdělávací program je založen na širším všeobecně vzdělávacím základě, avšak s prohloubením výuky některých profilujících předmětů, k nimž patří především matematika, fyzika, chemie. Úroveň všeobecného vzdělání je srovnatelná s úrovní všeobecného vzdělání na gymnáziu.

 

Součástí vzdělávacího obsahu jsou i základy odborného vzdělání opírající se o obecně technické disciplíny a klíčové dovednosti vytvářející profil technicky orientovaného absolventa. Úkolem odborných předmětů je poskytnout žákům základní informace o problematice různých technických oborů, pěstovat u žáků technické myšlení, usnadnit jim správnou volbu vysokoškolského studia. Dominantními odbornými předměty jsou informační a komunikační technologie a předměty grafické komunikace (technické kreslení, deskriptivní geometrie a CAD systémy). Technické lyceum tak navázalo na tradici bývalých reálek.

 

Vzdělávací obsah byl koncipován ve dvou rovinách – jednu tvořilo základní učivo povinné pro všechny žáky, druhou, menší část představovalo učivo volitelné, jehož funkcí bylo jednak vytvořit vzdělávací nabídku pro žáky a tím lepší předpoklady pro jejich profesní rozhodování, jednak prohloubit přípravu směrem ke zvolenému oboru dalšího studia. Systém volitelných předmětů a disponibilních hodin vytvořil prostor pro uplatnění programu příslušné školy, regionu i zájmu žáků.

 

 

Přínos technického lycea

Velký důraz byl kladen i na výuku cizích jazyků. Při jejich výuce jsme dbali na to, aby vytvořená slovní zásoba usnadňovala absolventům jejich studium zahraniční technické literatury v originále. Pilotní školy vytvořily i strukturu maturitní zkoušky, vzorové maturitní otázky a písemné práce, ze kterých se na našich školách v době ověřování maturovalo. Maturitní zkoušky měly tuto strukturu: český jazyk a literatura (písemná a ústní část), matematika (písemná a ústní část), první volitelný předmět (fyzika, chemie, předměty grafické komunikace, informační a komunikační technologie), druhý volitelný předmět (anglický jazyk, německý jazyk, fyzika, chemie, předměty grafické komunikace, informační a komunikační technologie, odborný předmět – strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika), praktická zkouška z odborných předmětů (dlouhodobá ročníková práce a její obhajoba, nebo jednodenní praktická práce).

 

Projekt technického lycea, tak jak jsme ho připravili, byl velice kladně přijímán konferencí rektorů, Radou vysokých škol i zájmovými sdruženími. Jako konkrétní příklad stanoviska vysoké školy si dovoluji citovat vyjádření Západočeské univerzity v Plzni:

 

„Projekt technického lycea řeší zásadním způsobem vážný nedostatek v systému středních škol, totiž rozpor mezi příklonem většiny gymnázií k preferenci humanitního vzdělávání a praktickou orientací středních odborných škol. To se projevuje ve změně struktury uchazečů o vysokoškolské studium. Vysoké školy reagovaly rozšiřováním nabídky v těch oborech, kde byl zřejmý převis poptávky (zejména ekonomické a právnické obory). Dnes je zřejmé, že tato poptávka je dána nejen relevantním společenským vývojem, ale i „rozevíráním nůžek“ mezi gymnazijním a prakticky zaměřeným odborným vzděláváním. Pro část populace, která má zájem o hlubší studium technicky zaměřených oborů, není ve středním školství vytvořen dostatečný prostor. Jedná se tedy o podchycení populace, která může úspěšně provádět zásadní technické inovace, podpořit exportní schopnost a celkovou konkurenceschopnost českého průmyslu a podílet se na kooperaci v rámci nadnárodních společností.

 

Z hlediska technických studijních oborů vysokých škol je pojetí projektu technického lycea ideální přípravou k vysokoškolskému studiu. Velmi důležité je, že absolvent technického lycea je velmi dobře připraven ke vstupu na libovolný technický obor, což je důsledkem dostatečně širokého základu v matematice, fyzice a informatice. Za klíčové považujeme zařazení bloku grafické komunikace a vhodné skloubení znalostí z technického kreslení, deskriptivní geometrie a systémů pro počítačovou podporu technických prací (CAD). Významné je však i to, že absolvent technického lycea má již základní zkušenosti s konkrétní aplikací teoretického základu.“

 

To, že jsme se vydali správnou cestou, ukázaly i výsledky Sondy maturant, ve kterých žáci technických lyceí dosáhli především v matematice lepších výsledků než žáci gymnázií.

 

Na základě těchto výsledků začala ve školním roce 2000/2001 vznikat technická lycea na dalších průmyslových školách v České republice a při Asociaci SPŠ vznikla sekce technických lyceí, která se snažila výuku na nových školách koordinovat a pomáhat novým členům s jejím zaváděním. Naší snahou bylo, aby síť škol, které budou nabízet tento typ studia, rovnoměrně pokrývala celé území republiky a respektovala počet a kvalitu technicky orientované populace v příslušném regionu. Nechtěli jsme, aby se tento typ studia vyučoval na gymnáziích, protože nemají na rozdíl od SPŠ příslušné technické zázemí a neumožňují svým žákům styk s technickou praxí.

 

 

Školní vzdělávací programy pro technické lyceum

Po schválení Školského zákona v roce 2004 začal NÚOV připravovat rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé obory vzdělávání. Naše sekce při Asociaci SPŠ se stala při tvorbě RVP pro technické lyceum přirozeným partnerem. Společně jsme na základě zkušeností z výuky a na základě připomínek vysokých škol technického zaměření vytvořili kompetence absolventa, kurikulární rámce pro jednotlivé oblasti vzdělávání a rámcové rozvržení učiva.

 

Zajistili jsme i školy, které v rámci projektu PILOT S (Tvorba a ověřování pilotních školních vzdělávacích programů ve vybraných SOŠ a SOU) vytvořily a odpilotovaly své školní vzdělávací programy pro technické lyceum. Jednalo se o následující školy: Střední školu průmyslovou strojnickou, technickou a Vyšší odbornou školu Chrudim, Střední průmyslovou školu stavební Ostrava, Vyšší odbornou školu a střední průmyslovou školu Šumperk a Vyšší odbornou školu a střední průmyslovou školu Varnsdorf. Všechny tyto školy v rámci svého regionu seznámily se svým ŠVP i ostatní zájemce.

 

Podle mého soudu jsme vytvořili několik alternativních školních vzdělávacích programů, které dávaly školám dostatek podnětů pro jejich práci. Náš program oslovil mnohem více škol, než jsme očekávali, a místo dvou až tří technických lyceí v jednom kraji se jejich počet neúměrně rozrostl a tím došlo k tomu, že v důsledku demografického poklesu začali na technickém lyceu studovat i žáci, kteří pro studium tohoto typu neměli dostatečné předpoklady, a proto se úroveň výsledků žáků technických lyceí nepatrně snížila, ale stále tito žáci patřili mezi nejlépe připravené studenty se zájmem studovat na technických vysokých školách.

 

 

Zapojení do přípravy profilové maturitní zkoušky

Aby se úroveň výsledků žáků technických lyceí ani v budoucnu nesnížila, aktivně jsme se zapojili v rámci projektu Kurikulum S do práce na koncepci profilové maturitní zkoušky. Nastavili jsme taková pravidla, aby naši žáci museli u profilové maturitní zkoušky prokázat, že jsou dobře připravení ke studiu na vysokých školách. Učitelé ze SŠPST a VOŠ Chrudim, VOŠ a SPŠ Šumperk, VOŠ a SPŠ Varnsdorf a SPŠ sdělovací techniky v Praze vytvořili materiály pro profilovou zkoušku z matematiky, fyziky, chemie, informačních a komunikačních technologií a grafické komunikace. Navíc jsme připravili podklady pro psaní a obhajobu maturitních prací.

 

Z těchto důvodů je nám všem velice líto, že krajská zastupitelstva spolu s radními pro školství v jednotlivých krajích České republiky ruší technická lycea, místo toho, aby omezila některá gymnázia, která zápasí jak s úrovní, tak i s nízkým počtem žáků. Myslíme si, že to je velký omyl, který bude mít pro naše školství nedozírné následky. Technické lyceum není ani gymnázium, ani průmyslovka. Je to studijní obor, který se stará o žáky se zájmem o techniku. Vždyť více než 90 % našich žáků úspěšně studuje na vysokých školách technického zaměření. Zbývajících 10 % velice často studuje na školách, které připravují učitele matematiky, fyziky a informačních a komunikačních technologií, kteří budou na našich školách v horizontu 10 let chybět.

 

Obracím se proto na všechny kompetentní orgány v této zemi, aby v době, kdy naší zemi chybí technická inteligence, zastavily neuvážené rušení technických lyceí a zasadily se o to, aby v každém regionu pokračovala alespoň dvě technická lycea, která by vychovávala budoucí techniky a učitele matematiky a fyziky.