Kurikulum S 

Autorka: PaedDr. Alena Hlavinová

Škola: Střední zahradnická škola, Ostrava, příspěvková organizace

 

Klíčová slova

aktivizační metody, biologie, čtenářská gramotnost, klíčové kompetence, přírodovědné vzdělávání, skupinová práce

 

Stručná anotace

Příklad dobré praxe je ukázkou využití aktivizační metody skupinové práce v hodině biologie, při níž se žáci 4. ročníku seznamují se stavbou a funkcí jednotlivých orgánů trávicí soustavy. Učivo je součástí přírodovědného vzdělávání (biologické a ekologické vzdělávání). Při této výuce je rovněž rozvíjená čtenářská gramotnost a práce s informacemi.

 

Kontext

Výuka je zařazena do čtvrtého ročníku, kde žáci již dokáží pracovat s informacemi, prezentovat své názory a mají určité povědomí o jednotlivých orgánech trávicí soustavy. Pracuje se ve skupinách (týmech), jejichž velikost se řídí počtem žáků ve třídě. Ideální je dvouhodinová výuka, aby proběhla i zpětná vazba. Hodina by měla být vedena pedagogem, který má zkušenosti s aktivizujícími vyučovacími metodami a skupinovým vyučováním.

 

Cíle

Hlavním cílem je osvojení odborných kompetencí aktivním učením a rozvoj klíčových kompetencí.

Kognitivní cíle: Žák:

• Vyjmenuje jednotlivé orgány trávicí soustavy a znázorní je v reálné velikosti.
• Popíše stavbu a funkci trávicí soustavy.
• Vysvětlí, jak probíhá trávení a vstřebávání potravy.
• Uvede na konkrétních onemocněních trávicí soustavy jejich příčinu a průběh, popíše důležitost prevence.

Klíčové kompetence:

1. K řešení problému – Žák:

• Ověřuje prakticky získané informace tím, že si na základě svého zjištění vytváří obraz rozmístění jednotlivých orgánů v lidském těle.

1. Komunikativní – Žák:

• Ve skupině naslouchá druhým, reaguje na jejich podněty, diskutuje s nimi o projevech života u živých organismů;
• Využívá různých prostředků ke komunikaci – knihy, názorné obrazy, modely;
• Předává získané informace svým spolužákům při reprodukci textu, který sám osobně zpracovával.

1. Sociální a personální – Žák:

• přispívá k diskuzi o lidských orgánech, o podstatných a nepodstatných informacích.

1. K učení – Žák:

• Provádí výběr a srovnání informací, zpracování textu, rozvíjí badatelské dovedností, učí se pracovat v časovém limitu, nalézat klíčová slova v materiálech, rozlišovat podstatné od nepodstatného.

 

Realizace

1. 1. Rozdělení účastníků do skupin (týmů) (cca 5 min.)

• Každý účastník obdrží kartičku s obrázkem vztahujícím se k určitému tématu.
• Poté účastníci vyhledávají spolužáky s obrázky ke stejnému tématu, čímž utvoří základní týmy (ovoce, zelenina, dopravní prostředky, květiny apod.).

 

1. 2. Instruktáž učitelem (cca 5 min.)

• Učitel popíše žákům průběh hodiny.

 

1. 3. Získávání informací (celkem cca 20 min.)

• Základní tým si zvolí svého vedoucího, který vylosuje z připravených kartiček téma, které má jeho tým podrobně zpracovat, dále rozdělí zbývající zadaná témata mezi jednotlivé členy týmu, kteří budou pracovat v expertních skupinách.
• Podle vybraných témat jsou jednotlivým týmům rozdány připravené flipcharty s níže uvedeným tématy:
  Žaludek

Játra, slinivka břišní

Tenké a tlusté střevo

Trávení a vstřebávání

Nemoci trávicí soustavy

a prázdné flipcharty pro schématické znázornění orgánů trávicí soustavy v těle člověka ve skutečné velikosti.

• Jednotliví žáci základních týmů vytvoří expertní skupiny pro určitá témata (žáci se promíchají, v expertních skupinách bude vždy po jednom žáků ze základních týmů a vedoucí základních týmů podle vylosovaných témat se stanou vedoucími expertních skupin).
• Ve třídě jsou rozmístěny nejrůznější informační zdroje: knihy, atlasy člověka, plakáty, encyklopedie, počítač s internetem, model člověka. Úkolem žáků je shromáždit co nejvíce informací na dané téma, které přinášejí vedoucímu expertní skupiny. Ten se skupinou připraví myšlenkovou mapu a shrne získané informace v expertní skupině. Po vypršení časového limitu se žáci rozejdou do svých základních týmů.
• V každém základním týmu jsou žáci, kteří pracovali v různých expertních skupinách.

 

4. Předávání informací

• Každý základní tým obdrží 2 flipcharty, na jeden sepíše zápis nejdůležitějších informací o svém tématu, které získal expert pro dané téma. Připraví myšlenkovou mapu, přitom vedoucí týmu (byl vedoucím rovněž v expertní skupině tohoto tématu) sděluje informace daného tématu ostatním členům a společně připravují otázky pro zpětnou vazbu. (cca 10 min.)
• Po uplynutí časového limitu je poslán flip dalšímu týmu, na druhý zakreslí společně schématicky jednotlivé orgány trávicí soustavy v co největší velikosti a správné proporcionalitě. (cca10 min.)
• Každá skupina se po obdržení nového flipu heslovitě vyjádří k předchozím myšlenkám: P – souhlasím, ! – nesouhlasím, ? – nerozumím, mám dotaz, popřípadě doplní své získané informace. Významnou úlohu plní členové týmu, kteří pracovali na toto téma v expertních skupinách a přenášejí získané informace dalším členům základního týmu. (15 min.)

 

Na závěr jednotlivé týmy prezentují svá základní témata s flipy před třídou. Po každém vystoupení základního týmu jsou položeny posluchačům (žákům) otázky, kterými je prověřováno porozumění informacím, a odkazy na další informace na toto téma. Při prezentacích si žáci pod vedením učitele dělají poznámky do sešitu. Ve třídě jsou rovněž rozvěšeny myšlenkové mapy a schématické znázornění orgánů trávicí soustavy v těle člověka ve skutečné velikosti. Jednotlivé základní týmy vybírají nejzdařilejší výtvor udělováním bodů od 1 do 4. Svému flipu body neudělují. Flip, který získal nejvíce bodů, se stává vítězným a zůstává vyvěšen ve třídě asi 14 dní. Vyučující upřesňuje zápisy a shrnuje informace. (20 min.)

 

Výsledky

Žáci si vyzkoušeli práci v týmech, rozšířili vědomosti o stavbě jednotlivých orgánů trávicí soustavy, kompetence týkající se srovnávání informací, zpracování textu, rozvoje badatelských dovedností, práce v časovém limitu, nalézání klíčových slov v materiálech, rozlišovaní podstatného od nepodstatného, prohloubili si čtenářskou gramotnost. Všichni žáci plnili v průběhu vyučování dílčí úkoly, předávali získané informace ostatním žákům, byli po celou dobu vtaženi do činnostního učení. Důležitý byl dohled zkušeného učitele nad jednotlivými zápisy. Tato forma práce je velmi náročná na přípravu pedagoga. Vyžaduje, že se změní navyklé postoje pedagogů i žáků spjaté s běžnými formami frontální výuky. Při nedostatečných organizačních dovednostech pedagogů mohou mít žáci přílišnou volnost při provádění aktivit a tato přílišná volnost může žákům a jejich společné práci uškodit.

 

Nutné pomůcky a prostředky

10 ks flipcharty, kartičky na rozdělení do týmů, kartičky s tématy, 5 barev fixů na papír, oboustranná lepící páska, texty, učebnice, odborná literatura, 5 PC (stačí i 1) s připojením na internet