Možnost financování projektu z peněz EU není v současné době již žádnou novinkou a také pro školy existuje řada možností dotací. Problematice vzdělávání a školství na všech úrovních je přímo určen program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) financovaný ze strukturálních fondů EU, díky kterému mohou školy investovat např. do inovací obsahu, forem a metod vzdělávání. Existují však i další programy, jak v rámci strukturálních fondů EU, tak i mimo ně.
Téměř všechny pilotní školy mají projekt
Pilotní školy většinou velmi aktivně sledují a využívají různé možnosti financování svých projektů. Téměř 92 % uvádí, že jim byl ve sledovaném období schválen aspoň jeden projekt. Z operačních programů převládá OP VK zaměřený na měkké investice, který využívá 70 % škol. Druhý operační program ROP, který je svým obsahem zaměřený na investiční projekty ve vzdělávání, využívá 40 % škol. Potěšující je, že školy v nezanedbatelné míře využívají i dotace z dalších operačních programů či z programů mimo ESF. Sledované školy jsou také při podávání grantových žádostí úspěšné.
Téměř ve všech případech projektový záměr reflektuje situaci ve škole a není pouze reakcí na aktuální téma určené výzvou. Můžeme tak říci, že školy nepíší „projekty pro projekty“, ale snaží se zlepšit konkrétní problém či situaci ve škole. Příprava projektu je také obvykle prací týmovou. Tyto skutečnosti mohou přispívat k vyšší motivaci učitelů a poté také úspěšnou realizaci projektu. Ve většině případů jsou učitelé motivováni k práci na projektu i finančně, nicméně v 7 případech pilotní školy uvádějí, že motivací je samotná práce v projektovém týmu a vědomí toho, že se něco zlepší.
Zapojení žáků do projektů
Žáci jsou většinou do projektů přímo zapojeni. Tato skutečnost koresponduje s výběrem operačního programu OP VK, ve kterém jsou žáci jednou z hlavních cílových skupin. Účast v projektech žáci vnímají jako přínosnou. U zahraničních stáží je obvykle zpětná vazba od žáka ve formě závěrečné zprávy podmínkou získání grantu. Školy v souvislosti s tímto typem projektů také zmiňují velký zájem žáků. Z detailnějšího studia odpovědí vyplývá, že žáci jsou skutečně těmi, pro které jsou projekty psány a kdo z nich má nakonec užitek (např. tím, že se zlepší výukové metody, materiálních podmínky výuky či je žákům umožněno poznat nové prostředí.)
Dagmar Maňásková
Cílem sborníku je seznámit širší veřejnost s příklady úspěšné spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými
školami, které mohou posloužit jako inspirace pro zaměstnavatele při hledání vlastních cest k navazování nových
kontaktů a forem spolupráce se školami a k rozvíjení stávajících vazeb a společných projektů. Prostřednictvím
příkladů dobré praxe představených v tomto sborníku chceme především zvýraznit možné přínosy sociálního
partnerství pro zaměstnavatele, jako jsou zejména navázání nového partnerství, příležitost ovlivnit podobu školních
vzdělávacích programů a profil absolventů, možnost získat kvalifikované pracovníky „ušité na míru“ konkrétním
zaměstnavatelům. Rovněž chceme ukázat rozmanitost přístupů ke spolupráci a podnítit zaměstnavatele k úvahám o
rozvinutí a obohacení již uplatňovaných forem spolupráce.
Od února 2012 probíhají v rámci projektu Kurikulum S semináře k profilovým maturitním zkouškám v osmi oborech
vzdělávání. Jsou určené především učitelům či vedoucím pracovníkům škol, kteří se zabývají tvorbou a přípravami
profilové části maturitní zkoušky (PMZ). Na seminářích jsou účastníci seznámeni s přístupy k tvorbě této
části profilové maturitní zkoušky na školách zařazených v projektu Kurikulum S a na dalších významných školách
vyučujících tento obor vzdělání.