Lepší výsledky žáci prokazovali
v praktické maturitní zkoušce, komunikačních kompetencích a plynulejším ústním projevu v prezentaci
dovedností a znalostí. Česká zemědělská akademie a střední škola v Humpolci např. uvedla: „U praktické
maturitní zkoušky byly výborné výsledky (průměr 1,27). Žáci 4. ročníku úspěšně využili projektů v odborných
předmětech a praktické maturitní zkoušce pro lepší výsledky a samostatnou práci.“ Zlepšení vidí školy také v oblasti
práce žáků s prostředky ICT a v jejich znalostech jazyků, zejména tam, kde se žáci často zúčastňují zahraničních
praxí.
Za příčinu lepších výsledků žáků považují zástupci škol nejčastěji uplatňování aktivizujících vyučovacích metod, dále je to větší zaměření na výsledky vzdělávání a zaměření výuky na požadavky maturitní zkoušky. Výsledky žáků u maturitních zkoušek může ohrozit malá motivace žáků ke vzdělávání a to, že se žáci neumí učit.
Jak se školám podařilo naplnit ŠVP
Školám se většinou daří naplňovat požadavky ŠVP ve všeobecném vzdělávání. Více než polovina pilotních škol konstatuje, že ŠVP se jim ve velké míře podařilo naplnit téměř ve všech předmětech. Problémy některé školy spatřují ve vstupních znalostech žáků, finanční situaci a kontrole ŠVP ze strany České školní inspekce.
Rezervy se zdají být nejčastěji v motivaci žáků a ve spolupráci se sociálními partnery, tedy i s rodiči. Dále školy vidí rezervy v aktivizujících metodách, hodnocení žáků, propojení odborných předmětů s praxí, naplňování klíčových kompetencí a průřezových témat a lepším využití volného času žáků.
Střední odborná škola Stříbro vidí problémy ve spolupráci se sociálními partnery, u kterých zajišťuje žákům praxi. „Firmy vznikají a zanikají, na úřadech se mění lidé, se kterými je spolupráce navázána, a je někdy velmi obtížné kontakty znovu obnovit.“ Cestou pro zlepšení spolupráce je podle školy zvýšená komunikace jak s rodiči, tak s ostatními sociálními partnery. Škola tento problém řeší cestou tzv. „poradních sborů“, tj. pravidelných setkání pedagogů a zástupců sociálních partnerů
Převážná většina škol bude na základě výsledků dosažených ve 4. ročníku provádět v ŠVP menší změny. Změny se často týkají požadavků státních maturit. Podle zástupců SPŠ chemické akad. Heyrovského a Gymnázia v Ostravě bude třeba analyzovat, jak promítat potřeby společné části státních maturit do výuky. Střední škola řemesel a služeb Jablonec nad Nisou zase doplní ŠVP o rozepsání přístupu k nadaným a postiženým žákům.
Gabriela Šumavská
Cílem sborníku je seznámit širší veřejnost s příklady úspěšné spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými
školami, které mohou posloužit jako inspirace pro zaměstnavatele při hledání vlastních cest k navazování nových
kontaktů a forem spolupráce se školami a k rozvíjení stávajících vazeb a společných projektů. Prostřednictvím
příkladů dobré praxe představených v tomto sborníku chceme především zvýraznit možné přínosy sociálního
partnerství pro zaměstnavatele, jako jsou zejména navázání nového partnerství, příležitost ovlivnit podobu školních
vzdělávacích programů a profil absolventů, možnost získat kvalifikované pracovníky „ušité na míru“ konkrétním
zaměstnavatelům. Rovněž chceme ukázat rozmanitost přístupů ke spolupráci a podnítit zaměstnavatele k úvahám o
rozvinutí a obohacení již uplatňovaných forem spolupráce.
Od února 2012 probíhají v rámci projektu Kurikulum S semináře k profilovým maturitním zkouškám v osmi oborech
vzdělávání. Jsou určené především učitelům či vedoucím pracovníkům škol, kteří se zabývají tvorbou a přípravami
profilové části maturitní zkoušky (PMZ). Na seminářích jsou účastníci seznámeni s přístupy k tvorbě této
části profilové maturitní zkoušky na školách zařazených v projektu Kurikulum S a na dalších významných školách
vyučujících tento obor vzdělání.