Lepších výsledků dosahují žáci spíše v praktické části závěrečné zkoušky. Některé školy poukazují na důvody horších výsledků, jiné odpovědi jsou značně výmluvné. Střední škola řemesel a služeb Jablonec nad Nisou k tomu řekla: „Vzhledem k úrovni žáků, kteří do oboru nastoupili, jsou stejné výsledky úspěchem“.
Hlavní příčiny lepších výsledků žáků oproti předcházejícímu roku spatřují respondenti především v uplatňování aktivizujících vyučovacích metod, v individuálním přístupu k žákům a především v zaměření výuky na požadavky závěrečné zkoušky. Škola proto musí pro dosažení lepších výsledků žáků vyvíjet stále větší úsilí. Za příčinu horších výsledků u zkoušek považují školy v první řadě nedostatečné vstupní učební předpoklady žáků, dále malou motivaci žáků ke vzdělávání a skutečnost, že se žáci nedovedou učit.
A jak výsledky žáků zlepšit? Používat vhodné metody práce, které vedou žáky k zodpovědnosti a samostatnosti, zintenzívnit individuální přístup a aktivním přístupem pedagogických pracovníků motivovat žáky ke zvolenému oboru vzdělání.
Využití jednotného zadání
Školy využívají pro závěrečné zkoušky v oborech vyučovaných podle ŠVP jednotné zadání, některé jen pro určité obory a některé využívají pouze jeho jednotlivé části. Jiné školy naopak jednotné zadání využily i ve stávajících oborech, které vyučovaly podle upravených osnov. Mezi důvody, proč nevyužívají jednotné zadání, přestože je v nabídce, uváděly školy, že zatím neměly žáky ve 3. ročníku příslušných oborů a také že mají výhrady k zadání.
Zástupci Integrované střední školy v Klatovech např. sdělují, že pro obor kuchař-číšník použili celé zadání už podruhé. U oboru zámečník a obráběč jen písemnou a ústní část, protože praktická část byla pro ně finančně náročná. Nabízená zadání praktických úkolů byla drahá na materiál a strojní vybavení.
Gabriela Šumavská
Cílem sborníku je seznámit širší veřejnost s příklady úspěšné spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými
školami, které mohou posloužit jako inspirace pro zaměstnavatele při hledání vlastních cest k navazování nových
kontaktů a forem spolupráce se školami a k rozvíjení stávajících vazeb a společných projektů. Prostřednictvím
příkladů dobré praxe představených v tomto sborníku chceme především zvýraznit možné přínosy sociálního
partnerství pro zaměstnavatele, jako jsou zejména navázání nového partnerství, příležitost ovlivnit podobu školních
vzdělávacích programů a profil absolventů, možnost získat kvalifikované pracovníky „ušité na míru“ konkrétním
zaměstnavatelům. Rovněž chceme ukázat rozmanitost přístupů ke spolupráci a podnítit zaměstnavatele k úvahám o
rozvinutí a obohacení již uplatňovaných forem spolupráce.
Od února 2012 probíhají v rámci projektu Kurikulum S semináře k profilovým maturitním zkouškám v osmi oborech
vzdělávání. Jsou určené především učitelům či vedoucím pracovníkům škol, kteří se zabývají tvorbou a přípravami
profilové části maturitní zkoušky (PMZ). Na seminářích jsou účastníci seznámeni s přístupy k tvorbě této
části profilové maturitní zkoušky na školách zařazených v projektu Kurikulum S a na dalších významných školách
vyučujících tento obor vzdělání.