Kurikulum S 

Autorka: Doc. Ing. Berta Rychlíková, CSc., RKC Moravskoslezský kraj

Činnost RKC MSK

Regionální konzultační centrum Moravskoslezského kraje působí při katedře technické a pracovní výchovy Pedagogické fakulty, je součástí Ostravské univerzity. Katedra je dlouhodobě garantem oboru Učitelství odborné výchovy pro specializaci obchod a služby a specializaci strojírenství. Studenti těchto oborů jsou ve velké většině učiteli odborných předmětů na středních odborných školách, kteří si studiem v kombinované formě v rámci bakalářského a navazujícího magisterského studia doplňují vzdělání.

 

Činnost našeho RKC je s pedagogickou činností Ostravské univerzity pevně spojena a lze konstatovat, že to je ku prospěchu jak RKC, tak odborné výuky v oborech, které zajišťujeme. Mnoho seminářů a workshopů vycházelo z toho, čím se v praxi zabýváme ve výuce a co považujeme za důležité, volba námětů byla ve značné míře ovlivněna také požadavky našich studentů, kteří se jako učitelé odborných předmětů potýkají s problémy školní praxe při uplatňování RVP na svých školách. Zázemí ostatních specializovaných kateder Pedagogické fakulty nám umožnilo praktické problémy konzultovat z širšího hlediska, než by to umožňovala činnost lektorů, pocházejících z jedné katedry. Týká se to zejména problematiky pedagogicko-psychologické a problematiky průřezového tématu spojeného s aplikací informačních technologií.

 

 

Úpravy a inovace ŠVP na SOŠ

Uplynulé období činnosti RKC, v jehož průběhu byly rozpracovávány rámcové vzdělávací programy jednotlivých oborů na středních odborných školách a učilištích do ŠVP, bylo v rámci přípravy učitelů důležitou součástí práce jak centra, tak katedry. Učitelé katedry, kteří působí jako lektoři RKC, se jako konzultanti podíleli na rozpracovávání velkého počtu ŠVP. Konzultace se týkaly zejména dílčích problémů spojených s ŠVP, s jednotlivými odbornými předměty a rozpracování průřezových témat do výuky.

 

V současné době, kdy již probíhá ve většině škol výuka podle vlastních ŠVP, se problematika z hlediska poradenství mění, roste také zájem škol o změny ve školních vzdělávacích programech. Pozvolna si začínáme ověřovat, nakolik došlo k posunu znalostí žáků středních odborných škol, kteří procházejí posledními ročníky cyklu vzdělávání podle ŠVP. Využíváme k tomu nejen informací získaných prostřednictvím konzultací a dotazníků zaslaných na střední školy centrem, ale i informací od našich studentů zpracovávajících závěrečné bakalářské a magisterské práce.

 

Potvrzuje se, že ne všichni učitelé mají jasno v tom, co je myšleno kompetencemi a jejich vytvářením, že nejsou dosud důsledně aplikována ve výuce průřezová témata aj. Dle našeho názoru uzrává doba také pro úpravy školních vzdělávacích programů ve směru inovací odborné problematiky realizované prostřednictvím ŠVP.

 

Je také důležité, aby výuka odborných předmětů byla úžeji spojována s environmentální problematikou, platí to jak pro teoretické předměty, tak pro praktickou výuku. Absolventi škol by měli být schopni posoudit nebezpečnost techniky, s níž budou pracovat a v praxi být schopni uplatňovat zásady ochrany životního prostředí, spojovat je se znalostí moderních technologií a uplatňováním zákona 76/2002 Sb. V tomto smyslu není toto spojení většinou ve školních vzdělávacích programech dostatečně popsáno a realizováno, zvolená struktura mnohých z nich (např. těch, které jsou zpracovány pomocí šablony SMILE) to ani neumožňuje a průřezová témata jsou v nich řešena jen krátkou informací umístěnou na konci programu, aniž by byla konkrétní a vázána k odbornému tématu.

 

Je potřeba zvažovat, v jakém rozsahu se dá nová odborná tematika probíhat, počty hodin jsou omezeny. Zkušenosti ukazují, že např. v problematice materiálů, pokud vycházíme z principu jeho stavby, je tím vystaven základ pro rozšíření i o nové pojmy v oblasti materiálovědy, nejde zde o výčet a popis novinek, ale jejich postavení vedle současných, běžně do výuky zařazených materiálů a porovnání vlastností a možností uplatnění. Obdobně to platí o výuce zkoušení materiálu, neměly by chybět informace o progresivních metodách zkoušení vlastností - opět je to vhodné provést spolu s výkladem o klasickém zkoušení a materiálech, šetří se tím čas a současně se dají lépe objasňovat dané postupy a jejich význam. Zdůraznit je důležité hlavně ty postupy, které umožní aplikaci nových konstrukčních materiálů a s nimi spojenou ochranu životního prostředí.

 

Obdobným způsobem lze postupovat i u zcela odlišných oborů. Řada diplomových prací, zaměřených např. na zpracování ŠVP oboru kuchař-číšník, možnosti podobných inovací potvrzuje bez toho, že by docházelo ke konfliktu se stávajícím počtem vyučovacích hodin.

 

Dále je uveden příklad možné inovace v oblasti rozpracovávání odborných informací o materiálech u strojírenských oborů, ale obdobně to platí i pro technologie a také pro další odbornosti na středních školách.

 

 

Příklad inovací

Jako příklad jsou uvedena témata týkající se nových materiálů ve strojírenských oborech.

 

Charakteristika konstrukčních materiálů

Degradace a hodnocení vlastností konstrukčních materiálů. Lom materiálu. Únava materiálu. Creep kovů a viskoelastické chování polymerů. Radiační poškození. Koroze a korozní praskání.

Vývoj v oblasti ocelí:

Oceli o vysoké pevnosti. Korozivzdorné oceli. Žáruvzdorné a žáropevné oceli. Oceli odolné proti opotřebení. Mikrolegované oceli.

Příklady vybraných neželezných kovů v netradičních aplikacích:

Intermetalika. Slitiny s tvarovými paměťovými vlastnostmi. Lehké kovové materiály.

Technická keramika:

Oxidová keramika. Neoxidová keramika. Řezná keramika. Slinuté karbidy. Cermety.

Další vybrané materiály:

Nanokrystalické materiály. Jíly. Uhlíkové materiály (grafen, furelleny). Karbidy, nitridy, boridy, silicidy. Vlákna a vláknové kompozity.

 

Environmentální problematika v odborných předmětech

Z environmentální problematiky, která se váže na odborné předměty v rámci průřezového tématu Člověk a životní prostředí, je potřebné vedle informací přímo vázáných na obor studia aplikovaných v teoretické i praktické výuce, věnovat dostatečnou pozornost vybraným pojmům a legislativě požadované v praxi. Většinou nejsou uvedena témata spojená se závazky v oblasti Státní politiky ŽP ČR a implementace legislativy EU, např.:

Zásady environmentální politiky: prevence, předběžná opatrnost, znečišťovatel platí.

Dobrovolné uplatňování systému environmentálního managementu (ISO 14001, EMAS III).

Zavádění EMS ve výrobních podnicích v návaznosti na systém řízení jakosti (ČSN EN ISO 9000, QS 9000 aj.), bezpečnosti práce (OHSAS 18001) a perspektivně i EN ISO 16001 (energetický management).

Preventivní strategie čistší produkce, definice čistší produkce, trend od nápravy k prevenci.

Zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění a integrovaném registru znečišťování.

Vybrané pojmy: metoda LCA – posuzování životního stylu, ekolabeling – environmentální značení

ekodesign – vývoj a konstrukce výrobků s ohledem na životní prostředí.

Oceňujeme velkou práci a tvořivost, kterou naši učitelé vynaložili při zpracovávání a aplikaci školních vzdělávacích programů, a přejeme všem, aby i v dalším období, které bude spojené s inovací RVP a ŠVP, našli dostatek energie a námětů, umožňujících zkvalitňování programů a tím i výuky odborných předmětů na svých školách.