Autorka: Ing. Milena Škorpilová
Škola: Obchodní akademie Vlašim, V Sadě 1565, 258 01 Vlašim
Klíčová slova
koordinátor, předmětová komise, mezipředmětové vztahy, obsah výuky, školní vzdělávací program, rámcový vzdělávací program, obchodní akademie
Stručná anotace
Příklad dobré praxe popisuje na základě zkušenosti činnost koordinátora při tvorbě ŠVP a postup rozpracování RVP do ŠVP.
Kontext
Obchodní akademie ve Vlašimi vyučuje 2 obory vzdělání – Obchodní akademie a Ekonomické lyceum. ŠVP oboru obchodní akademie nabízí 3 zaměření – Ekonomika a podnikání, Evropský hospodářský asistent, Cestovní ruch. V současné době (2010) se ve škole vzdělává 340 žáků.
Cíle
Realizace vzdělávací strategie v ŠVP
Realizace
Činnosti koordinátora:
- zajistit realizaci vytyčené vzdělávací strategie v ŠVP a jednotnou koncepci všech ŠVP na škole,
- řídit postup zpracování ŠVP, vhodná motivace pracovních týmů i jednotlivců,
- poskytovat zpětnou vazbu o postupu prací ředitelce školy a dalším pedagogickým pracovníkům,
- komunikovat se sociálními partnery při tvorbě ŠVP, zejména při sestavování profilu absolventa,
- zprostředkovat další vzdělávání pedagogických pracovníků a hledat další zdroje informací.
Jednou z nejdůležitějších funkcí koordinátora je objasnit pedagogickému sboru:
- proč dochází ke kurikulární reformě, která má vést k novým metodám modernizace výuky,
- proč jsou nutné změny v metodách práce učitele ve vztahu k osobnosti současného žáka,
- co je nutné, aby ovládal absolvent obchodní akademie ve vztahu k dalšímu vzdělávání na vysokých školách a k úspěšnosti na trhu práce,
- co ve škole při výuce děláme dobře a co bychom měli změnit,
- nutnost spolupráce mezi předmětovými komisemi, a to hlavně při vyhledávání mezipředmětových vztahů a zapracování průřezových témat do jednotlivých předmětů a v rámci předmětu do tematických celků.
Dalším důležitým úkolem koordinátora je dávat prostor pro podněty, nápady, kritické náhledy jednotlivých pracovníků, zajistit, aby zpracovaný ŠVP nebyl formální, ale věcný a reálný.
Postup při tvorbě ŠVP
- Rozdělení činností
Nejprve se musel celý pedagogický sbor seznámit podrobně s RVP pro jednotlivé obory vzdělávání. Dále byli určeni vedoucí pracovních týmů podle oblastí vzdělávání, kteří pracovali napříč předmětovými komisemi a neustále spolupracovali s koordinátorem, který zodpovídá za zpracování ŠVP jako celku. V předmětových komisích se pod vedením svého předsedy, jenž je přímo podřízen vedoucímu týmu, zpracovávaly jednotlivé části ŠVP podle předmětů. Vzhledem k aprobaci učitelů byli někteří vyučující zapojeni do více předmětových komisí. Současně s tím byly objasňovány pojmy kompetence, klíčové kompetence, průřezová témata, výsledky vzdělávání, hodnocení žáků.
- Rozdělení vyučovacích oblastí do konkrétních předmětů
Zařazené vyučovací předměty musí obsahově pokrývat všechny vzdělávací oblasti a obsahové okruhy vymezené v RVP. Škola si může sama zvolit jiné názvy vyučovacích předmětů (pokud pracuje v modulech – modulů).
Název musí být výstižný z hlediska obsahu předmětu, tzn. krátký a všem srozumitelný.
- Hodinová dotace vyučovacích předmětů
V RVP jsou stanoveny minimální týdenní počty hodin za studium v rámci vzdělávací oblasti. V předmětových komisích jsou navrženy potřebné hodinové dotace příslušných předmětů nutné pro pokrytí RVP dané oblasti. Dále komise navrhují konkrétní čerpání disponibilních hodin. Návrhy z předmětových komisí jsou konzultovány s vedoucími pracovních týmů, koordinátorem a následně předloženy řediteli školy, který rozhodne o konkrétní hodinové dotaci jednotlivých předmětů, příp. dělení na skupiny.
Volitelné předměty pro vzdělávání ve 3. a 4. ročníku jsou žákům nabízeny na konci 2. ročníku. Škola nabízí volitelné předměty pouze pro obory Ekonomické lyceum a Obchodní akademie se zaměřením Ekonomika a podnikání. Žáci mají možnost si vybrat z nabídky ředitele školy – žurnalistika, počítačové sítě a komunikace, fiktivní firma, matematika, projekty.
- Učební osnova
je pedagogický dokument, který vymezuje didaktickou koncepci vzdělávání jednotlivých vyučovacích předmětů.
Koncepce jednotlivých předmětů vychází z profilu absolventa, na kterém se podíleli i sociální partneři.
V této oblasti se musí všechny předmětové komise shodnout na jednotné úpravě způsobu zpracování, vytváří se tabulka, která může být využita na MŠMT. Po vzájemné diskusi byla navržena následující struktura učební osnovy:
Záhlaví (název školy a ŠVP, název vyučovacího předmětu, celková hodinová dotace vyučovacího předmětu, platnost učební osnovy).
Pojetí vyučovacího předmětu (obecný cíl, charakteristika učiva, vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preference, výukové strategie – nejčastější metody a formy práce ve výuce – liší se podle předmětů, hodnocení výsledků žáků – za co budou celkově hodnoceni, přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat – jak budou rozvíjeny).
Rozpis učiva a výsledků vzdělávání (musí být přehledný, jednoznačně srozumitelný, věcně i didakticky správný, nemůže zužovat RVP, plánované výsledky a obsah vedou k naplnění profilu absolventa, musí zde být určitá míra obecnosti, bez zbytečných detailů).
Mezipředmětové vztahy
Důvodem mezipředmětových vztahů je odstranění duplicit ve výuce, vyučující už dané téma nevykládá, ale pouze doplňuje, rozšiřuje v souladu s vyučovaným předmětem, odvolává se na předmět, ročník, v rámci jakého tématu bylo uvedené téma odučeno a didakticky téma rozšiřuje.
Ukázka aplikace RVP do ŠVP – Společenskovědní vzdělávání
|
RVP |
ŠVP |
||||
|
Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy |
Min. počet vyuč. hod. za studium |
Vyučovací předmět |
Počet vyučovacích hod. za studium |
||
|
týdenních |
celkový |
týdenních |
celkový |
||
|
Společenskovědní vzdělávání |
5 |
160 |
Dějepis |
3 |
102 |
|
Občanská nauka |
3 |
94 |
|||
|
Právo |
2 |
65 |
|||
Další tabulka upřesňuje rozdělení obsahové náplně společenskovědního vzdělávání do konkrétních ročníků v příslušných předmětech
|
Učivo společenskovědního vzdělávání dle RVP |
Zařazení v ŠVP |
Počet vyučovacích hodin v ŠVP |
|
Člověk v dějinách |
Dějepis 1. ročník |
34 |
|
Novověk – 19. století |
Dějepis 1. ročník |
34 |
|
Novověk – 20. století |
Dějepis 2. ročník |
31 |
|
Dějiny studovaného oboru |
Dějepis 2. ročník |
3 |
|
Soudobý svět |
Občanská nauka 4. ročník |
12 |
|
Člověk v lidském společenství |
Občanská nauka 1. ročník Občanská nauka 4. ročník |
27 12 |
|
Člověk jako občan |
Občanská nauka 4. ročník Právo 3. ročník Právo 4. ročník |
12 15 4 |
|
Člověk a právo |
Právo 3. ročník Právo 4. ročník |
32 14 |
|
Člověk a svět |
Občanská nauka 1. ročník Občanská nauka 4. ročník |
7 24 |
|
Minimální počet vyučovacích hodin za studium |
160 |
Počet vyučovacích hodin v ŠVP 261 |
Výsledky
Vzdělávací strategie byla v ŠVP naplněna, nyní probíhá praktické ověřování, které ukazuje na určité změny, které budou muset být provedeny k novému školnímu roku.
Nutné pomůcky a prostředky
Metodika tvorby ŠVP SOŠ a SOU. NÚOV, Praha 2008. Rámcové vzdělávací programy
Použitá literatura a zdroje
Školní vzdělávací programy Obchodní akademie Vlašim



Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .