Kurikulum S 

Informace o zaměstnavateli

Název společnosti: ATX – technická kancelář pro komplexní automatizaci s. r. o.

Sídlo: Nová 486, 591 01 Žďár nad Sázavou

Obor:

Komplexní automatizace a systémové integrace (řízení, automatizace, elektrotechnika, vývoje

software, programování)

Účastník řízeného rozhovoru:

Ing. Tomáš Vránek, MBA, vedoucí marketingu společnosti ATX, odpovědný za spolupráci

a komunikaci se školami

Autor řízeného rozhovoru: Jakub Šnýdl

 

Představení společnosti

Společnost ATX – technická kancelář pro komplexní automatizaci s. r. o. (dále jen ATX) byla založena 26. srpna 1991 ve Žďáru nad Sázavou jako ryze česká soukromá společnost. V roce 1997 byla založena pobočka v Ostravě a v roce 2007 byla otevřena nová pobočka v Praze. V prvních letech existence se firma specializovala na automatizaci menších strojů a linek (kamenické a kotoučové pily, manipulační linky) převážně v České republice. Dnes jsou produkty firmy ATX dodávány téměř do všech průmyslových odvětví po celém světě. Jedná se o dodávky pro lakovací linky, montážní linky, jedno- a víceúčelové výrobní a testovací stroje, pece, válcovny, atd. Firma zajišťuje dodávky automatizace „na klíč“ – analýza, návrh optimálního řešení, vypracování projektové dokumentace, vývoj softwaru, výroba a montáž rozvaděčů a ovládacích pultů, seřízení a uvedení elektrických zařízení a řídicích systémů do provozu. Společnost ATX se dnes řadí mezi přední evropské dodavatele průmyslové automatizace. Velká část produktů firmy je dodávána nadnárodním společnostem, jako jsou například Škoda Auto Mladá Boleslav, T. P. C. A., Daimler, KIA Motors a další.

Kraj Vysočina je převážně výrobním regionem. V primárním sektoru hospodářství pracuje asi 9 % ekonomicky aktivních obyvatel kraje. Na sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) připadá asi 47 % zaměstnaných obyvatel kraje, což je více než celorepublikový průměr. Ve srovnání s ostatními kraji České republiky je v kraji Vysočina méně rozvinutý terciární sektor. Po skončení druhé světové války došlo na Vysočině k mohutnému rozvoji průmyslu, především strojírenství. Další významné změny v průmyslu nastaly po roce 1989. Některé průmyslové závody byly zprivatizovány nebo vráceny v restituci původním vlastníkům.

V oblasti průmyslové automatizace působí v kraji Vysočina asi desítka firem. Jsou to ryze české firmy, jako jsou například právě firma ATX – technická kancelář pro komplexní automatizaci s. r. o. nebo firma Compas automatizace. Některé jsou pobočkami zahraničních firem. Z těchto firem jmenujme pro příklad společnost ASM automation. Většina těchto firem dodává značnou část svých produktů do celého světa. Tento obor tedy patří mezi důležitou součást exportních aktivit České republiky.

 

 

Popis konkrétní spolupráce

Ze středních odborných škol spolupracuje firma ATX s Vyšší odbornou školou a Střední průmyslovou školou Žďár nad Sázavou (dále jen VOŠ a SPŠ). Z vysokých škol je pak nejužší spolupráce navázána s Českým vysokým učením technickým v Praze. Spolupráce firmy ATX s VOŠ a SPŠ funguje již od vzniku firmy v roce 1991. Partnerství je založené na osobních kontaktech, protože se vedení firmy osobně zná s vedením této školy. Spolupráce je tedy spíše neformálního rázu, není ošetřena žádnou smlouvou.

Na VOŠ a SPŠ se vyučují dva obory, jejichž studenti a absolventi se s firmou ATX dostávají do kontaktu nejčastěji – obor automatizace a informatika a obor informační technologie ve strojírenství. Nejčastější formou spolupráce jsou odborné praxe a brigády (v průběhu školního roku i v letních měsících). „Velmi zajímavou nabídkou pro studenty byla spolupráce s firmou v podobě brigád a odborných praxí včetně praxí v zahraničí. Takže studenti z průmyslovky i z vysokých škol nemuseli v létě rovnat balíky v supermarketu, ale mohli se vzdělávat. My jsme je tady zaškolili třeba do standardu Siemens Step 7 (to je nejpoužívanější programovací jazyk v oboru automatizace), což je pro ně do životopisu obrovský přínos. Když k nám totiž přijde někdo s tím, že má zkušenosti se Step sedmičkou, tak ho okamžitě bereme,“ říká Tomáš Vránek, vedoucí marketingu společnosti ATX, který se také stará o spolupráci a komunikaci se školami.

Odborné znalosti ale nejsou podle T. Vránka to nejdůležitější při přijímání nových zaměstnanců. „Když dělám přijímací pohovory pro naši pobočku v Praze, tak první věc, na kterou se ptám, je: ‚Umíte dobře jazyk? Chcete cestovat v rámci našich projektů?‘ a potom až se ptám na odborné znalosti. Ty odborné znalosti je případně doučíme, jazyk už se ale v praxi nenaučí. Všichni si myslí, že budou chodit na nějaké kurzy, ale na to při práci není čas, maximálně svoje jazykové schopnosti zlepší, ale jen pokud mají nějaké základy. Jazykové vybavení bohužel stále není vnímáno jako nezbytnost, ale spíše jako nadstandard.”

V rámci praxí a brigád mají studenti možnost osobně se podílet na vývoji zajímavých projektů na všech úrovních. Firma ATX má několik menších oddělení, z nichž každé má na starosti jinou problematiku zakázek. Je zde oddělení elektroprojekce, kde se vyhotovuje kompletní dokumentace zakázky. Další oddělení se stará o výrobu elektrických rozvaděčů. V těchto dvou odděleních se uplatňují většinou studenti z VOŠ a SPŠ a také absolventi oborů elektrické pohony nebo mechatronika na ČVUT.

Asi 50 % činnosti firmy pokrývá oddělení vývoje softwaru. Jedná se o navrhování a programování řídícího softwaru pro stroje, různé typy výrobních linek, i pro celé továrny. Do tohoto oddělení si firma ATX většinou vybírá studenty vysokých škol, zejména z katedry řízení a automatizace na ČVUT. Studenti z VOŠ a SPŠ se k práci na vývoji softwaru také mohou dostat, ale záleží hodně na osobnostních vlastnostech a komunikačních dovednostech těchto studentů. V této činnosti je veliká zodpovědnost a je tedy důležité, aby lidé na těchto pozicích měli podle T. Vránka tzv. „inženýrský přístup“. Studenti z VOŠ a SPŠ tedy mají dostatek odborných znalostí a dovedností k vývoji softwaru, ale chybí jim zkušenosti a určitá vyzrálost. Nicméně, jak říká Tomáš Vránek: „Šikovný absolvent průmyslovky to zvládne také, ale musí si uvědomit, že tohle není hra. Když zastavíte na hodinu výrobu v Mladé Boleslavi ve Škodovce, tak vás to stojí na pokutě sedm milionů korun, takže je tam obrovská zodpovědnost.”

Zbývající oddělení firmy se zabývá vizualizací a nadřazenými systémy. Když je výsledný produkt připraven k dodání, vyjede tým pracovníků na montáž a oživení systému přímo k zákazníkovi, často i do zahraničí. Zde mají studenti ze středních i vysokých škol možnost ocitnout se přímo v realitě průmyslové automatizace, což jim přináší důležité odborné zkušenosti.

Další formou spolupráce, kterou nabízí společnost ATX studentům, je možnost zadání absolventských prací, v nichž studenti řeší skutečné problémy – automatizační projekty v návaznosti na existující zakázky firmy. Pro studenty je to mnohem přínosnější než pracovat na čistě teoretických problémech. V takových případech studentům pomáhají zaměstnanci firmy jak s teoretickou, tak s praktickou částí takové práce.

Poslední roky nejsou z důvodů ekonomické krize pro společnost ATX zrovna ideální. Když byl podnik v lepší finanční situaci, nabízel studentům také podniková stipendia a výpočetní techniku k zapůjčení. Tu mohli studenti používat i pro soukromé účely.

Poslední, ale hodně významnou formou spolupráce se školami je sponzoring. Firma ATX v lepších časech podporovala různé vzdělávací i sportovní aktivity VOŠ a SPŠ, nadále sponzoruje také hokejový klub ČVUT i hokejový klub Žďár nad Sázavou. Pokud se ekonomická situace zlepší, je společnost ATX připravena znovu žďárskou školu více podporovat.

 

 

Efekty partnerství

Hlavní důvod spolupráce společnosti ATX se školami vychází ze všeobecného problému firem sehnat kvalitní absolventy technických oborů. Z čistě praktického hlediska se firma snaží získat nejlepší pracovníky na trhu práce, hlavně kvůli úspěšnému rozvoji podniku a kvůli zvýšení konkurenceschopnosti. Podle T. Vránka je dosti riskantní a neprozíravé shánět nové pracovníky mezi čerstvými absolventy škol. V té době už totiž má většina z nich domluvenou práci v nějaké firmě či instituci. „Už na školách musíme pátrat po těch lidech, kteří splňují naše vysoké požadavky (odborná znalost, znalost cizího jazyka, ochota cestovat a ochota pracovat v tomto typu průmyslu). Snažíme se je nalákat různými formami podpory a benefitů ke spolupráci s naší firmou, snažíme se je získat na naši stranu a přesvědčit je, aby u nás zůstali i po skončení školy,“ říká Tomáš Vránek.

Druhou hlavní motivací ke spolupráci se školami je pro společnost ATX možnost hovořit se zástupci škol o profilu jejich absolventů. Je to oboustranně prospěšná komunikace. Firma ATX se snaží upozornit své partnery na určité nedostatky jejich absolventů. Například na to, že je kladen malý důraz na odbornost jiného než technického rázu, například schopnosti komunikace, prezentace a práce v týmu, jeho vedení. Také upozorňuje na důležitost jazykového vybavení a také na větší propojení teorie s praxí.

Firma dokonce spolupracovala s VOŠ a SPŠ na školním vzdělávacím programu. Škola společnost oslovila, aby se vyjádřila k osnovám oboru automatizace. Na vyjádření se podílelo vedení firmy a projektanti, kteří dávali dohromady soupis požadovaných odborných znalostí z tohoto oboru.

Spolupráce se školami probíhá podle slov T. Vránka bezproblémově. Jediná negativní stránka je to, když firma zaškoluje nějakého člověka, platí mu stipendium a on po absolvování školy nastoupí do jiné firmy. „Dopíše absolventskou práci a skončí u nás. Ale to už je spíš na osobních vlastnostech každého člověka,“ tvrdí Vránek.