Důvodem k revizi a úpravám
pilotních ŠVP byly nejčastěji zkušenosti škol, které získaly při ověřování ŠVP, a dále požadavky sociálních partnerů
(SP), České školní inspekce (ČŠI) a státní maturity. Školy upravují ŠVP také z důvodu potřeby výuky „druhých“
jazyků, přizpůsobení se poklesu počtu žáků, nevyrovnanosti znalostí žáků z různých základních škol, nebo kvůli
úpravám úrovně výsledků vzdělávání.
Převážná část pilotních škol soudí, že by měla škola vyhodnocovat ŠVP každoročně. Zástupci odborné školy v Poděbradech doporučují během školního roku do ŠVP nezasahovat, ale náměty na úpravy navrhnout např. na červnové poradě předmětových komisí a konečnou podobu nových verzí ŠVP schválit před začátkem školního roku.
Stěžejními podněty pro změnu ŠVP by měly být podle respondentů úpravy RVP, požadavky sociálních partnerů a změny v legislativě. Řada škol uvádí, že je třeba zohledňovat výsledky vzdělávání žáků, dále pak změny technologií a nové vědecké poznatky, požadavky inspekce a finanční situaci škol. Vodítkem mohou být i příklady dobré praxe jiných subjektů. „Vstupní znalosti žáků je nutné prověřovat stále a podle nich ovlivňovat náročnost jednotlivých předmětů; jedná se jak o snižování, tak o zvyšování náročnosti učiva,“ myslí si zástupci Střední školy hotelové a služeb Kroměříž.
Povinné hodnocení ŠVP
Více než polovina škol se domnívá, že pravidelné hodnocení ŠVP by mělo být zakotveno jako povinné. Podle některých je nutné přenést zodpovědnost na školu a na její vnitřní vědomí povinnosti. Pokud by ale byla povinnost přijata normou (RVP, vyhláška, zákon), byla by to nejlepší cesta k formálnímu pojetí ŠVP a práci s ním, zvláště v návaznosti na kontrolní činnost ČŠI. Zástupci Obchodní akademie Pelhřimov si myslí, že nelze od škol vyžadovat rozsáhlé elaboráty. Stačí stručné sdělení, že ŠVP je v pořádku, práce se daří, nebo že je naopak problém, který se řeší.
Polovina pilotních škol se přiklání k tomu, že školy budou potřebovat metodickou přípravu na hodnocení ŠVP a pomoc s ním. Metodickou pomoc spatřují především ve stanovení jednotné metodiky pro hodnocení ŠVP, tedy zpracování metodické příručky evaluace ŠVP a komparace ŠVP s RVP. Další možnosti vidí ve výměně zkušeností z požadavků ČŠI na školách s příbuzným zaměřením a v metodických seminářích organizovaných ČŠI.
Gabriela Šumavská
Cílem sborníku je seznámit širší veřejnost s příklady úspěšné spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými
školami, které mohou posloužit jako inspirace pro zaměstnavatele při hledání vlastních cest k navazování nových
kontaktů a forem spolupráce se školami a k rozvíjení stávajících vazeb a společných projektů. Prostřednictvím
příkladů dobré praxe představených v tomto sborníku chceme především zvýraznit možné přínosy sociálního
partnerství pro zaměstnavatele, jako jsou zejména navázání nového partnerství, příležitost ovlivnit podobu školních
vzdělávacích programů a profil absolventů, možnost získat kvalifikované pracovníky „ušité na míru“ konkrétním
zaměstnavatelům. Rovněž chceme ukázat rozmanitost přístupů ke spolupráci a podnítit zaměstnavatele k úvahám o
rozvinutí a obohacení již uplatňovaných forem spolupráce.
Od února 2012 probíhají v rámci projektu Kurikulum S semináře k profilovým maturitním zkouškám v osmi oborech
vzdělávání. Jsou určené především učitelům či vedoucím pracovníkům škol, kteří se zabývají tvorbou a přípravami
profilové části maturitní zkoušky (PMZ). Na seminářích jsou účastníci seznámeni s přístupy k tvorbě této
části profilové maturitní zkoušky na školách zařazených v projektu Kurikulum S a na dalších významných školách
vyučujících tento obor vzdělání.