Pouze pětina
respondentů si je jista přínosem reformy, téměř pětina z nich nedokáže tyto změny a jejich přínos posoudit. Tato
skutečnost může být nejen důvodem toho, jak kvalitně jsou zpracovány ŠVP, ale i jak budou fungovat. Učitelé si
uvědomují důležitost objasňování reformy jak pedagogům, tak rodičům a široké veřejnosti. Téměř 80 % z nich
znalost cílů kurikulární reformy postrádalo při tvorbě ŠVP, považují ji za důležitý faktor realizace ŠVP a doporučují
věnovat ji i nadále pozornost.
Větší přínos vidí učitelé ve vlastní tvorbě ŠVP. Spatřují jej především v tom, že učitelé museli při zpracování ŠVP více přemýšlet o obsahu výuky, zlepšila se komunikace mezi učiteli a spolupráce učitelů všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů. Za přínosné mnozí považují to, že si mohli vytvořit vlastní kurikulum (23 %). Naproti tomu malý přínos přičítají většímu zapojení sociálních partnerů. Pouze 8 % učitelů si myslí, že tvorba ŠVP umožnila více zohlednit požadavky sociálních partnerů.
Do tvorby ŠVP se zapojila většina učitelů
Z šetření vyplynulo, že do tvorby ŠVP je ve škole zapojována většina učitelů, samotní respondenti se na zpracování ŠVP osobně podíleli 86 %. Kolem pětiny respondentů nedokázalo na otázky odpovědět, což potvrdilo důležitost zapojení učitelů do zpracování ŠVP, kteří pak mohou lépe porozumět smyslu ŠVP a jejich strategii.
Zpracování ŠVP je považováno za náročné (jako náročné a spíše náročné ho označilo přes 60 % respondentů), a to zejména schopnost porozumět transformaci RVP do ŠVP, přesvědčit učitele připravující ŠVP o jednotném postupu při tvorbě ŠVP a potřebě vzájemně se dohodnout. Náročné bylo také sjednotit vzdělávací strategie a požadavky napříč všemi ŠVP a pochopit rozdíl mezi orientací vzdělávání na výstupy a na učivo.
Problém měli učitelé s rozpracováním klíčových kompetencí i průřezových témat
Největší problémy, s nimiž se učitelé při tvorbě ŠVP potýkali, patří podle jejich názoru rozpracování klíčových kompetencí a průřezových témat do jednotlivých vyučovacích předmětů a dalších aktivit školy a rozvržení obsahu RVP (výsledků vzdělávání a učiva) do ŠVP. Naopak za nejméně obtížné označili vytvoření profilu absolventa, učební osnovy a charakteristiku podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. To vcelku odpovídá i zkušenostem lektorů RKC nebo recenzentů ŠVP, kteří také poukazují na problémy týkající se rozpracování požadovaných výstupů (výsledků vzdělávání), klíčových kompetencí a průřezových témat.
Zpracované návrhy ŠVP jsou po jejich vytvoření a před zavedením do výuky projednávány a posuzovány nejčastěji v předmětových komisích, méně často na jednání pedagogické rady nebo rady školy. Šetření ovšem signalizuje poměrně malou znalost ŠVP ze strany učitelů. Pouze necelých 40 % respondentů uvedlo, že učitel musí znát celý ŠVP, podle kterého vyučuje, a jen 6 % učitelů uvádí, že učitel musí znát i další ŠVP vyučované ve škole.
Materiální podmínky jsou pro zkvalitňování výuky důležité
Za nejvýznamnější podporu při realizaci ŠVP a zkvalitňování výuky považuje naprostá většina respondentů (86 %) zlepšení materiálních podmínek pro výuku a vybavení moderními vyučovacími pomůckami. Velký význam přičítají také prostředkům na nákup vzdělávacích, konzultačních a jiných servisních služeb pro učitele. Finance na odměny učitelům se sice ocitly v žebříčku odpovědí na posledním místě, nicméně jim váhu přičítají tři čtvrtiny učitelů.
Při tvorbě ŠVP naopak učitelé nejvíce postrádali kvalitní vzdělávání v oblasti tvorby ŠVP a metodické materiály. Chybělo jim i vysvětlení cílů kurikulární reformy a její potřebnosti pedagogům i veřejnosti. Učitelé přitom přičítají objasňování cílů a potřebnosti kurikulární reformy rodičům a široké veřejnosti velkou důležitost. Z odpovědí týkajících se problémů při zpracování ŠVP ovšem vyplývá, že cíle a potřebnost kurikulární reformy nejsou jasné ani řadě učitelů a měla by jí být věnována soustavná pozornost.
Učitelé uvítají odborné stáže v podnicích
Učitelé si uvědomují význam dalšího vzdělávání, zejména v oblasti zvyšování motivace žáků a hodnocení (autoevaluace) práce školy a ŠVP. Za přínosné považují také možnost odborných stáží v podnicích pro učitele. Uvítali by také možnost konzultovat didaktické problémy s odborníky.
Jana Kašparová, Nikola Slánská, Petr Spousta
Cílem sborníku je seznámit širší veřejnost s příklady úspěšné spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými
školami, které mohou posloužit jako inspirace pro zaměstnavatele při hledání vlastních cest k navazování nových
kontaktů a forem spolupráce se školami a k rozvíjení stávajících vazeb a společných projektů. Prostřednictvím
příkladů dobré praxe představených v tomto sborníku chceme především zvýraznit možné přínosy sociálního
partnerství pro zaměstnavatele, jako jsou zejména navázání nového partnerství, příležitost ovlivnit podobu školních
vzdělávacích programů a profil absolventů, možnost získat kvalifikované pracovníky „ušité na míru“ konkrétním
zaměstnavatelům. Rovněž chceme ukázat rozmanitost přístupů ke spolupráci a podnítit zaměstnavatele k úvahám o
rozvinutí a obohacení již uplatňovaných forem spolupráce.
Od února 2012 probíhají v rámci projektu Kurikulum S semináře k profilovým maturitním zkouškám v osmi oborech
vzdělávání. Jsou určené především učitelům či vedoucím pracovníkům škol, kteří se zabývají tvorbou a přípravami
profilové části maturitní zkoušky (PMZ). Na seminářích jsou účastníci seznámeni s přístupy k tvorbě této
části profilové maturitní zkoušky na školách zařazených v projektu Kurikulum S a na dalších významných školách
vyučujících tento obor vzdělání.