Identifikační údaje
Nejčastější chybou v této části ŠVP byla adresa zřizovatele, který ji během krátké doby třikrát změnil.
Rámcové rozvržení obsahu RVP do ŠVP
Vážné nedostatky se pravidelně vyskytovaly především v nedodržení oblasti estetického vzdělávání a oblasti odborného vzdělávání. Problematická byla transformace u ŠVP, k jejichž tvorbě byl využit editor ŠVP SMILE, který většinu odborných předmětů nerozepisuje podle vzdělávacích oblastí RVP.
Učební plán, využití týdnů ve školním roce
Nejčastější chybou zde bylo nedodržení minimálního počtu hodin učební a odborné praxe ve využití týdnů, včetně nedostatečně objasněné organizace prázdninové praxe. Další nedostatky se objevovaly v příliš obecných názvech předmětů – např. seminář nebo cvičení. Poznámky k učebnímu plánu často chyběly, nebyly jasné nebo dostatečné. V rozvržení týdnů v roce mnohde nebyly zařazeny v posledních ročnících závěrečné nebo maturitní zkoušky.
Učební osnovy
Nejčastější nedostatky se objevovaly v pojetí vyučovacího předmětu – nebylo zdůvodněno, proč je zařazen do vzdělávacího programu. Ve výukových strategiích se často objevovalo nekoncepční opisování učebnic didaktiky bez konkrétního zařazení do předmětu a návaznosti na učivo a výsledky vzdělávání. Učitelé podrobně rozepisovali učivo, na které se snažili navázat výsledky vzdělávání. Problémy s opakováním učiva a výsledků vzdělávání v rámci jednotlivých předmětů se objevovaly nejčastěji v tělesné výchově a cizích jazycích, mezipředmětově v odborných předmětech.
Tvorba výsledků vzdělávání
Zásady tvorby výsledků vzdělávání nejsou v RVP popisovány, předpokládá se, že učitelé tuto dovednost získali studiem didaktiky. Výsledky vzdělávání jsou uvedeny k učivu jednotlivých vzdělávacích oblastí a tím jsou pro tvorbu ŠVP závazné. Učivo navíc, na které navazuje výsledek vzdělávání, se začleňuje s ohledem na profilaci ŠVP a učitelé si jej tvoří sami.
Nedostatky při formulaci výsledků vzdělávání:
- výsledek vzdělávání neodpovídá učivu,
např. učivo: „Obchodní činnost – velkoobchod, maloobchod, průběh obchodních
činností, ochrana spotřebitele“ X výsledek vzdělávání: „charakterizuje velkoobchod a popíše jednotlivé druhy velkoobchodu, vysvětlí formy prodeje“
- pro výsledek vzdělávání jsou nevhodně použita slovesa,
např. „uvede bezpečnost práce“, „umí správně vést údery kladivem“, v odborném výcviku „rozlišuje dvou a třítalířový způsob obsluhy“
- výsledek vzdělávání není jasný,
„implementuje míchané nápoje do skupin“
- výsledek vzdělávání se opakuje v různých předmětech,
např. v RVP Prodavač – ekonomické vzdělávání, učivo „Daňová evidenční povinnost“ - výsledek vzdělávání „umí vést daňovou evidenci pro plátce i neplátce
DPH“ – je shodně zařazen ve dvou předmětech: ekonomika a daňová evidence.
- výsledek vzdělávání je pro žáky nesplnitelný,
např. v ŠVP Kuchař – „navrhne menu pro danou kuchyni“ (k učivu exotické kuchyně); v teoretickém vyučování „provádí výsev jednoletých rostlin“; „je členem školních reprezentačních družstev v okresních a krajských soutěžích“
- výsledek vzdělávání je žákovi neužitečný,
např. „vyjmenuje prezidenty mezinárodní barmanské asociace“
- výsledek vzdělávání je nekontrolovatelný, např. zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí.
Tabulka přehledu zjištěných nedostatků a podkladů
|
Zjištěné nedostatky |
% |
|
|
celkem |
z toho závažné |
|
|
Identifikační údaje |
46 |
42 |
|
Transformace RVP do ŠVP* |
86 |
54 |
|
Učební plán |
53 |
28 |
|
Využití týdnů ve školním roce |
27 |
12 |
|
Učební osnovy |
43 |
31 |
|
Tvorba výsledků vzdělávání** |
59 |
47 |
* nezahrnuto nerozepsání disponibilních hodin
**nezahrnuty ojediněle nevhodné výsledky vzdělávání, ale pouze ty, které byly doporučeny k přepracování
Mgr. Alena Kloučková



Cílem sborníku je seznámit širší veřejnost s příklady úspěšné spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými
školami, které mohou posloužit jako inspirace pro zaměstnavatele při hledání vlastních cest k navazování nových
kontaktů a forem spolupráce se školami a k rozvíjení stávajících vazeb a společných projektů. Prostřednictvím
příkladů dobré praxe představených v tomto sborníku chceme především zvýraznit možné přínosy sociálního
partnerství pro zaměstnavatele, jako jsou zejména navázání nového partnerství, příležitost ovlivnit podobu školních
vzdělávacích programů a profil absolventů, možnost získat kvalifikované pracovníky „ušité na míru“ konkrétním
zaměstnavatelům. Rovněž chceme ukázat rozmanitost přístupů ke spolupráci a podnítit zaměstnavatele k úvahám o
rozvinutí a obohacení již uplatňovaných forem spolupráce.
Od února 2012 probíhají v rámci projektu Kurikulum S semináře k profilovým maturitním zkouškám v osmi oborech
vzdělávání. Jsou určené především učitelům či vedoucím pracovníkům škol, kteří se zabývají tvorbou a přípravami
profilové části maturitní zkoušky (PMZ). Na seminářích jsou účastníci seznámeni s přístupy k tvorbě této
části profilové maturitní zkoušky na školách zařazených v projektu Kurikulum S a na dalších významných školách
vyučujících tento obor vzdělání.