Kurikulum S 

Škola: Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov

 

 

Ředitel školy (autor tohoto příkladu dobré praxe) působí na škole, která má více jak 1000 žáků, je umístěna v průmyslovém regionu a v rámci projektu PILOT S tvořila dva školní vzdělávací programy (Elektrotechnika, Zámečník). V tomto příkladu dobré praxe tedy vystupuje ředitel školy nejen v motivační roli, ale také jako koordinátor a organizátor celé tvorby ŠVP. Za sociální partnery byly vybrány dvě velké firmy sokolovského regionu, a to: Sokolovská uhelná, a.s. – právní nástupce a Sokolovská elektro firma, s.r.o.

Našim hlavním cílem bylo vytvořit funkční školní vzdělávací program, který by reagoval na potřeby sociálních partnerů a dával dostatečný prostor pro tvořivou činnost vyučujících i žáků.

Jak jsme postupovali

1) Nastudování problematiky RVP a ŠVP

Nedá se nic dělat, ale na začátku je zkrátka nutné prostudovat problematiku. Některou literaturu uvádím na konci PDP. Též na internetu je dnes již řada informací (například na www.rvp.cz). Dobré je také vyrazit na školení či do školy, kde již RVP tvořili.

2) Zmapování současného trhu práce v daném regionu

Ke zmapování situace na trhu práce jsem použil ve spolupráci s Regionální hospodářskou komorou Poohří a Úřadem práce Sokolov dotazníková šetření, kde bylo cílem zjistit, zda obory Zámečník a Elektrotechnika jsou v regionu potřebné a co by měl absolvent z pohledu zaměstnavatele umět zejména. Z těchto údajů jsme zpracovali dvě analytické studie. Obsahovaly údaje: kolik je v regionu zaměstnavatelů, kteří potřebují příslušné obory, a kolik absolventů bude obor potřebovat (výhled do roku 2012) a co by měli absolventi umět.

3) Volba sociálních partnerů

Oslovili jsme několik firem a zvolili sociální partnery. Po osobním jednání ředitele školy se zástupci firem byly zvoleny následující:

Sokolovská uhelná, a.s. – právní nástupce – do této firmy odchází velký počet absolventů školy – zámečníků

Sokolovská elektro firma, s.r.o. – tato firma byla ochotna spolupracovat na ŠVP a pracuje zde též řada elektrotechniků – absolventů školy

4) Ustanovení pracovních týmů

Pracovní týmy byly složeny takto:

koordinátor	- ředitel školy
členové	- zástupci ředitele
	- předsedové předmětových komisí včetně učitelů odborného výcviku a praxe
	- zástupci sociálních partnerů
	- výchovný poradce
	- školní psycholog

Ředitel musel zajistit proškolení týmu. Jak? Buď vyslat na školení nebo uspořádat školení ve škole v době prázdnin žáků.

5) Motivace týmů

Při motivaci týmů je role ředitele myslím nezastupitelná. Motivace jako soubor vnitřních pohnutek jedince je pro tvorbu strašně důležitá.

Nejčastěji jsem používal tyto argumenty:

- Konečně si můžete vytvořit osnovy dle svých představ.

- RVP jsou jakési „mantinely“, ve kterých se budeme pohybovat, ale ostatní je na nás.

- Absolvent bude splňovat představu zaměstnavatele è najde práci.

- Je na nás, jaké metody budeme při výuce používat.

- Budete finančně odměněni.

Musím zde napsat, že to vůbec nebylo lehké a jednoduché. Teprve postupně, jak se tvořily ŠVP, se ledy začaly hýbat. Je to těžké!

6) Vytvoření společné vize

Škola by při tvorbě ŠVP neměla vycházet jen z RVP, ale měla by si ze získaných poznatků a ve spolupráci se sociálními partnery vytvořit vizi, kam je potřeba obor v regionu směřovat a jak toho dosáhnout. Tvořit společnou vizi, co by měl absolvent umět. Pojem „profil absolventa“ je zde rozebírán z pohledu RVP, ale i z pohledu sociálních partnerů a potřeb regionu.

7) Tvorba ŠVP

Není možné při daném rozsahu této práce podrobně popisovat práci ředitele při tvorbě ŠVP, proto jen to nejdůležitější a ve zkratce:

a) koordinační činnost ředitele

- rozdělit tým do podskupin

- od sociálních partnerů přišli mistři a technici a společně s učiteli odborných předmětů a učiteli odborného výcviku si prodiskutovali osnovy jednotlivých předmětů. Zdůrazněny byly ty kompetence, které firmy potřebují (například čtení výkresů apod.). Ředitel koordinoval tato setkání.

- zajistil společné jednání učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů

- zajistil společné jednání učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů a odborných předmětů – zejména důležité při tvorbě průřezových témat

- zajistil společné jednání při tvorbě učebního plánu „porcování hodin“ – všichni chtějí více hodin, než je možné poskytnout.

 

b) usměrňující činnost ředitele

Nejvíce jsem se snažil usměrnit učitele ke snížení počtu stránek. Někdy méně je více. Pokud ŠVP napíšete do úplných podrobností, tak je to svazující.

Dále každý vyučující má pocit, že právě ten jeho předmět si zasluhuje větší počet hodin.

Je nutné usměrňovat i poměr teoretické výuky a odborného výcviku.

 

c) technické zajištění ŠVP

Ředitel musí zajistit překontrolování vzniklého ŠVP, zda je v souladu s RVP a s právními předpisy. Dále je nutná jednotná forma a jazyková úprava. Zajištění tisku ŠVP.

8) Uvedení ŠVP do výuky

Podle vytvořených ŠVP učíme od 1. 9. 2006. Ředitel školy organizuje zavádění ŠVP a zejména výuku průřezových témat. Nelze očekávat, že zavedením ŠVP dojde k okamžitým radikálním změnám ve výuce. Postup je to dlouhý a trpělivost je zde na místě. Co je však evidentní již nyní – došlo k úpravě učiva dle přání „zákazníků“ – zaměstnavatelů.

Výsledkem jsou dva školní vzdělávací programy, do kterých škola zapracovala požadavky sociálních partnerů a regionu. Výsledkem jsou též nové zkušenosti, nové formy práce, spolupráce mezi vyučujícími a též začínající nové formy výuky.

Přeji hodně zdaru při tvorbě vašeho ŠVP!

PaedDr. Josef Novotný – ředitel ISŠTE Sokolov, e-mail: josef.novotny@isstecz