Z analýz některých školních vzdělávacích programů lze zobecnit časté nedostatky, které se při tvorbě
ŠVP mohou vyskytnout a na které bychom zde rádi upozornili:
- Především jde o formální přístup k některým všeobecným pasážím v charakteristice ŠVP (např. problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami).
- Formálnímu přístup se projevuje i ve zpracování osnov jednotlivých předmětů, často u způsobů hodnocení žáků, kdy není popsáno, na co škola klade důraz, jsou pouze vyjmenovány klasické diagnostické metody.
- Jednotlivé klíčové kompetence bývají také pouze vyjmenovány, jde tedy o jejich formální výčet. Totéž se vyskytuje u aplikace průřezových témat; v některých ŠVP dochází pouze k jejich výčtu bez vazby na konkrétní učivo daného předmětu.
- V osnovách nejsou zmíněny mezipředmětové vztahy. A právě na těchto vztazích je budována celá provázanost vzdělávacího programu, která souvisí i se zmíněnou dobrou znalostí celého ŠVP ze strany pedagogů.
- Výsledky vzdělávání jsou v některých ŠVP formulovány přesně podle RVP, to znamená, že nejsou rozšiřovány, upřesňovány apod. Není to nesprávně, avšak škola nevyužívá možnosti, které dostává. Výsledky vzdělávání formulované rámcově nebo široce neumožňují na úrovni ŠVP vytvořit si představu o přesném obsahu vzdělávání.
- Setkali jsme se rovněž s nevyrovnanou kvalitou a rozsahem jednotlivých učebních osnov v jednom ŠVP.
Řádně zpracovaný ŠVP by se měl řídit terminologií z RVP a užívat termín vzdělávání namísto studium (délka a forma vzdělávání). Pro frekventanty doporučujeme používat název žák a nikoli student. Výraz učební obor nekoresponduje se školským zákonem. Užívejme raději výraz obor vzdělání.
Gabriela Šumavská
Cílem sborníku je seznámit širší veřejnost s příklady úspěšné spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými
školami, které mohou posloužit jako inspirace pro zaměstnavatele při hledání vlastních cest k navazování nových
kontaktů a forem spolupráce se školami a k rozvíjení stávajících vazeb a společných projektů. Prostřednictvím
příkladů dobré praxe představených v tomto sborníku chceme především zvýraznit možné přínosy sociálního
partnerství pro zaměstnavatele, jako jsou zejména navázání nového partnerství, příležitost ovlivnit podobu školních
vzdělávacích programů a profil absolventů, možnost získat kvalifikované pracovníky „ušité na míru“ konkrétním
zaměstnavatelům. Rovněž chceme ukázat rozmanitost přístupů ke spolupráci a podnítit zaměstnavatele k úvahám o
rozvinutí a obohacení již uplatňovaných forem spolupráce.
Od února 2012 probíhají v rámci projektu Kurikulum S semináře k profilovým maturitním zkouškám v osmi oborech
vzdělávání. Jsou určené především učitelům či vedoucím pracovníkům škol, kteří se zabývají tvorbou a přípravami
profilové části maturitní zkoušky (PMZ). Na seminářích jsou účastníci seznámeni s přístupy k tvorbě této
části profilové maturitní zkoušky na školách zařazených v projektu Kurikulum S a na dalších významných školách
vyučujících tento obor vzdělání.