Ekonomika a ukazatele trhu práce
Struktura české ekonomiky se výrazně změnila po roce 1989, dosud ale přetrvávají některé strukturální rozdíly:
v ČR je výrazně vyšší podíl průmyslu a stavebnictví na hrubé přidané hodnotě a zaměstnanosti oproti stavu v EU-25,
naopak ČR zaostává v případě podílu sektoru služeb. Význam sektoru služeb se přitom soustavně zvyšuje zejména
díky rostoucímu podílu služeb pro podniky. Míra zaměstnanosti v České republice dosud převyšuje úroveň EU-25,
nicméně od roku 1989 s menšími výkyvy soustavně klesá. Tento pokles byl od druhé poloviny 90. let spojen
s nárůstem nezaměstnanosti (míra nezaměstnanosti vzrostla ze 4 % v roce 1995 na 7,1 % v roce
2006) a rovněž počtu ekonomicky neaktivních (míra ekonomické participace obyvatelstva se snížila z 61,5 %
v roce 1995 na 59,4 % v roce 2005). ČR vykazuje oproti EU‑25 větší rozdíl mezi mírou zaměstnanosti mužů a
žen, tento rozdíl se pohybuje na stabilní úrovni, cca 16% ve prospěch mužů. Vývoj nezaměstnanosti v České
republice byl v období transformace značně odlišný oproti ostatním tranzitivním zemím. Míra nezaměstnanosti
začala totiž v ČR výrazněji narůstat až od roku 1997 (do té doby se pohybovala kolem 4 %). Rozdíly v míře
nezaměstnanosti mužů a žen jsou v ČR vyšší oproti EU-25. Rozdíl v EU-25 se pohybuje kolem 2% v neprospěch
žen, v ČR je to až 4%. Míra nezaměstnanosti ve skupině mladší 25 let nepřesahuje výrazně úroveň EU-25 a udržuje
se na úrovni cca 18,5 %.
Podíl veřejných výdajů na vzdělávání na celkových veřejných výdajích v ČR mírně klesl ze 4,6 % v roce
1995 na 4,5 % v roce 2003, stále však zaostává za hodnotou EU-25 (5,2 %). Vzdělanostní struktura
populace (25-64 let) podle základních úrovní ISCED se v ČR oproti EU-25 vyznačuje výrazně nižším podílem skupiny
se základním vzděláním a nižším podílem skupiny s terciárním vzděláním, oproti tomu velmi vysoký je podíl
skupiny se středoškolským vzděláním. Nízký podíl skupiny s terciárním vzděláním byl připisován zejména
nedostatečné nabídce terciárního vzdělávání, hlavně krátkodobých studijních programů typu ISCED 5B v nedávné
době. V současné době se nabídka zlepšila. Ve srovnání s EU-25 je velmi příznivá pozice České republiky
v případě podílu populace ve skupině 18-24 let, která dosáhla nejvýše základního vzdělání a neúčastní se
vzdělávání či dalšího vzdělávání. Přes mírný nárůst stále dosahuje méně než poloviční úrovně oproti EU-25.