Výběr jazyka
Cz
Web není aktualizován od roku 2012

O projektech

Vzdělávací politika není společnou politikou EU. Těžiště jejího vlivu a podpory se přesunuje od administrativy jako správní činnosti k podpoře inovací a vývoje. Čerpání finančních prostředků na vzdělávací politiku proto také nemá formu přerozdělování z evropského rozpočtu, ale formu financování projektů z příslušných fondů a programů. Jinými slovy jediná možnost, jak získat evrop­ské prostředky pro rozvoj lidských zdrojů, je realizovat projekty.  

 Jak připravit projekty financované z evropských fondů v období 2007-2013

  Praktická příručka je určena všem školám, které se chystají podat projekt a jeho prostřednictvím čerpat dotace z evropských fondů. Text obsahuje přehled operačních programů, v rámci nichž lze zažádat o evropské prostředky, výčet možných témat projektů, informace o náležitostech projektu i popis fází, kterými každý žadatel o dotaci projde od prvního nápadu až po uzavření projektu.


Projekt je

unikátním a jedinečným souborem činností, které se odlišují od činností rutinních nejen svým obsahem, ale i cílovým zaměřením. Projekt je jedinečná aktivita, která nemá vzor v minulosti a která se dokonce ani v budoucnosti nebude přesně opakovat. Vzhledem ke své jedinečnosti a neopakovatelnosti v sobě zahrnu­je značné prvky rizika. Projekt je omezen svými zdroji, ať už je to čas (má začátek a konec), peníze (předem stanovený rozpočet) nebo lidské zdroje. >> projektový cyklus
Projektem není periodicky se opakující práce jako například rutinní každodenní práce ekonomického úseku, běžný zásobovací proces apod.
Poskytování strukturální pomoci vychází z několika základních principů, které je nutné při tvorbě projektů respektovat: 

  • Princip programování odráží systémovost pomoci ve více programových dokumentech. Pomoc by měla být realizována ve více odvětvích současně a v dlouhodobějším horizontu. 
  • Princip koncentrace (zásada koncentrace úsilí) preferuje menší množství větších projektů (od kterých se očekává větší přínos), čímž se kromě většího efektu a viditelnosti dosahuje i snadnějšího a přehlednějšího monitorování a kontroly. 
  • Princip partnerství dbá na propojení na vertikální úrovni (Evropská komise, stát, region) a podporuje spolupráci na horizontální úrovni (v členských státech a regionech). 
  • Princip subsidiarity upřednostňuje realizaci projektů na nejvhodnější územní úrovni, většinou co nejblíže k těm, jimž je pomoc určena. 
  • Princip adicionality (doplňkovosti) usiluje o to, aby evropská pomoc pouze doplňovala prostředky příjemce pomoci k uskutečnění projektů. Finanční zainteresovanost příjemce má vést k vyšší efektivitě a zodpovědnosti při využívání poskytovaných prostředků. 
  • Princip přidané hodnoty vyjadřuje, co nového projekt přináší, co by nebylo možné v běžné činnosti (a bez prostředků ESF) realizovat. 
  • Princip udržitelnosti projektu sleduje, jak bude zajištěno pokračování výstupů projektu po jeho skončení (uchování výsledků). Viz níže indikátory dopadů. 
  • V neposlední řadě se jedná o princip monitorování a vyhodnocování, kterým se průběžně sleduje využívání prostředků ze zdrojů Společenství. Hodnocení se provádí z hlediska věcného i finančního před začátkem (ex ante), v průběhu (interim) a po skončení projektů (ex post).
  • Mezi další principy patří rovnoprávnost mezi muži a ženami, solidarita atd. 

CO JE POTŘEBA VĚDĚT, NEŽ ZAČNEME SESTAVOVAT PROJEKT?

Veškerá pomoc z ESF vychází z potřeb v jednotlivých oblastech. Proto také první otázka, o níž musíme při přípravě projektů uvažovat, zní, komu pomoc prospěje. S cílovou skupinou je dobré mít dostatečné zkušenosti, znát její prostředí a problémy. Cílové skupiny mohou být jednotlivci i skupiny a lze jim pomáhat přímo nebo nepřímo (zprostředkovaně). Projekty na pomoc cílovým skupinám lze realizovat na různých úrovních. Buď centrálně na národní úrovni, nebo na regionální úrovni. Od úrovní pomoci se odvíjí typy projektů.

Grantové projekty jsou předkládané v rámci grantových schémat na základě výzvy k podávání žádosti. Projekty jsou zaměřeny zejména na cílové skupiny jednotlivců, případně organizací a jsou iniciovány aktéry na regionální a místní úrovni, kteří nají nápad a jsou schopni ho realizovat. Umožňují uplatnění inovačních přístupů k řešení existujícího problému a metody práce s klienty. Grantové projekty doplňují programy a nástro­je příslušné státní politiky.

Centrální (národní) projekty slouží k realizaci nebo k doplnění národních politik. Projekty mají jasně stanovený národní rámec a jsou zaměřeny zejména na cílové skupiny jednotlivců. Musí splňovat princip doplňkovosti a kritérium přidané hodnoty.
Dalším typem jsou systémové projekty. Ty slouží k rozvoji národních politik a programů na modernizaci veřejných služeb (rozšíření kapacity a kvality nabídky).
Školy nejsou omezené účastí pouze v grantových projektech. Na centrální úrovni mohou školy mít úlohu partnera projektu, v projektech grantového schématu na regionální úrovni mohou být v pozici předkladatele i partnera projektu.
Jestliže se rozhodnete připravit projekt, vězte, že pro jeho řízení a koordinaci je zapotřebí silná instituce. Ani ta se však při realizaci projektu neobejde bez partnerů. Zvážit jaké organizace by měly být zapojeny do procesu a najít dobré partnery je jeden z hlavních předpokladů dobrého projektu. Přitom lze využít již existujících vazeb (mezi školami, se samosprávou, zaměstnavateli apod.). Projektové partnerství může mít povahu strategickou, konzultační, realizační, smluvní apod.
Zásadní je v tomto ohledu pro školy podpora zřizovatele a soulad se záměry v regionu. Projektové partnerství se vyplatí hodnotit z hlediska angažovanosti a praktického přínosu jednotlivých partnerů. Dobře fungující partnerství zabraňují duplikaci, vykazují profesionalitu, zvyšují odbornost, rozšiřují možnosti řešení a zjednodušují práci.
Sociální partnerství má význam pro školy nejen v projektech. Ale právě v jejich rámci lze tento druh spolupráce dobře navázat či posílit.
Při plánovaní projektu je nutné stanovit si cíle, které budeme naplňovat. Naplňování cílů se sleduje pomocí soustavy indikátorů (ukazatelů). Tím je zajištěno sledování (monitorování) vynaložených prostředků. 

  • Indikátory vstupů představují vynaložené finanční prostředky na projekt a otázku: Kolik to bude stát?
  • Indikátory výstupů jsou podpořené aktivity projektu. Otázka zní: Co projekt podpoří? Příklad: Počet podpořených vzdělávacích programů, Počet účastníků kurzů
  • Indikátory výsledků vyjadřují přímé a okamžité účinky podpory. Ptáme se: Čeho bude dosaženo? Příklad: Počet zlepšených vzdělávacích programů Počet vyškolených osob 
  • Indikátory dopadů sledují dlouhodobější pozitivní následky podpory a udržitelnost toho, čeho bylo v pro­jektu dosaženo. Příklad: Výuka podle vytvořených vzdělávacích programů Udržitelnost pozitivních výsledků podpory jednotlivců
Všechny indikátory mají společné vlastnosti:
  • měřitelnost, 
  • odlišení individuální podpory od podpory systémů, 
  • naplňování horizontálních témat (rovné příležitosti, udržitelný rozvoj, informační společnost, místní inici­ativy)

Nahoru

Projektový cyklus