* Zhruba před rokem jste nastoupil do funkce ředitele Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV). Můžete stručně zhodnotit své dosavadní působení v této funkci?
V září 2011 to nebyla pro mě ani zaměstnance NÚV jednoduchá situace. Přišel jsem s úkolem sloučit tři instituce, sestěhovat je do jednoho objektu, snížit o jednu třetinu počet zaměstnanců a připravit na rok 2012 rozpočet nižší o 30 %. Při těchto krocích nesměly být ohroženy úkoly, které slučované instituce do té doby plnily. Jsem rád, že se zadání podařilo splnit a že při jeho realizaci byla odvedena dobrá práce celého týmu mých spolupracovníků.
* Co pro vás bylo při takto rozsáhlé restrukturalizaci nejtěžší?
Jako nejtěžší úkol uplynulého období jsem zpětně vyhodnotil ten, který čeká každého ředitele v nové funkci. Šlo o získání důvěry zaměstnanců a vytvoření podmínek pro klidné a stabilizované pracovní prostředí. Věřím, že i tento úkol se mi podařilo splnit, že po období nejistoty nastalo období stability a tvůrčí atmosféry. V neposlední řadě jsem se celý rok učil velké množství nových věcí, musel jsem vstřebat spoustu informací a co nejrychleji se zorientovat v široké problematice agendy tří sloučených ústavů. Jsem připraven na to, že proces osobního odborného růstu v NÚV bude trvat po celou dobu mého působení ve funkci jeho ředitele.
* Mohl byste stručně charakterizovat poslání a činnost NÚV? A v čem v současné době vidíte priority činnosti NÚV?
Národní ústav pro vzdělávání má jako jednu z klíčových činností tvorbu rámcových vzdělávacích programů a jejich zavádění do výuky. V minulých letech byly tyto nové vzdělávací programy připraveny ještě v původních ústavech, a to pro všechny stupně škol, od mateřských, přes základní školy až po gymnázia a střední odborné školy. V současnosti řešíme řadu projektů, díky nimž podporujeme školy v kurikulární reformě. Vytváříme pro ně metodické materiály a poskytujeme konzultace, které učitelům pomáhají nejenom při vytváření školních vzdělávacích programů, ale také při výuce. Rovněž jsme pro školy připravili celý systém nástrojů, které mohou používat při vlastním hodnocení. Jde o velmi potřebný segment, protože bez sebereflexe není možné zlepšovat výuku.
* Myslí vaše instituce i na vzdělávání dospělých?
V této oblasti probíhají s pomocí evropských fondů významné projekty, které rozšiřují nabídku celoživotního vzdělávání a zapojují do jeho poskytování ve větší míře střední a vyšší odborné školy. Zároveň je třeba kromě jiného zlepšit kvalitu kurzů pro dospělé a zajistit, aby se ke každému potenciálnímu zájemci dostaly informace, které potřebuje ke svému rozhodování pro doplnění stávající kvalifi kace nebo případnou rekvalifi kaci. Nedílnou součástí naší práce je problematika uplatnění absolventů škol na trhu práce - analyzujeme míru jejich nezaměstnanosti, zda pracují ve svém oboru, co od nich očekávají zaměstnavatelé, co je vede ke zvyšování kvalifi kace nebo jak jsou úspěšní na vysokých a vyšších odborných školách. Pro veřejnost poskytujeme na adrese www.infoabsolvent.cz rozsáhlé informace o školách a oborech vzdělání, které se na nich vyučují. Věnujeme se problematice získávání kvalifi kací a jejich uznávání jak v rámci ČR, tak v celoevropském měřítku. NÚV podporuje trend rovného přístupu ke vzdělání, věnuje se vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, přispívá k podpoře mimořádně nadaných či naopak znevýhodněných a v neposlední řadě i k prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. V tomto směru metodicky podporuje pedagogické a další odborné pracovníky.
* Poslední hodnotící zpráva OECD k českému vzdělávacímu systému hovoří o tom, že dochází k rychlému propadu znalostí a dovedností našich absolventů. Myslíte si, že i přes tyto výsledky mohou být absolventi českých škol ve srovnání s absolventy ostatních evropských zemí na trhu práce úspěšní?
Osobně se domnívám, že výsledky jsou sice alarmující, ale přímý dopad na uplatnění našich absolventů v této fázi ještě nemají. K tomuto negativnímu jevu by mohlo dojít až v širším horizontu několika dalších let. Proto je nutné zabývat se vzniklou situací okamžitě, protože pokud mají být přijata odpovídající opatření, neprojeví se jejich dopad ze dne na den, ale bude se jednat o několikaletý proces, než se zlepšení projeví. Je nutné pojmenovat příčiny a k tomu potřebujeme jejich analýzu. Proto například nechápu odpůrce testování žáků v pátých a devátých třídách. Žák, rodiče, škola, odborné instituce, inspekce - ti všichni potřebují zpětnou vazbu o výsledcích vzdělávání. Testování není všespasitelné a samojediné, ale vidím ho jako nedílnou součást zpětných informací o úrovni vzdělání. Pokud budou dodrženy všechny zásady testování, pak se není čeho bát. Je nutné zastavit další propad úrovně vzdělání a následně jeho úroveň postupně zvyšovat.
* Myslíte si, že by v této oblasti mohl pomoci projekt NSK2? Například tím, že by se přenesly zkušenosti s tvorbou profesních kvalifi kací do vzdělávacích programů škol?
Projekt Národní soustava kvalifi kací 2 má podle mého názoru přímo zásadní vliv. Tím, že se vytvoří standardy pro všechny kvalifi kace, bude zároveň nastavena i úroveň, k níž se mají absolventi dopracovat. Přitom je důležité, že na standardech pracují významní odborníci z praxe, kteří znají potřeby jednotlivých oborů. Je to možné obzvlášť díky aktivitě Hospodářské komory České republiky, která se na projektu velmi aktivně podílí v rámci konsorcia se Svazem průmyslu a dopravy ČR a se společností TREXIMA, s r. o. Standardy Národní soustavy kvalifi kací budou výrazně ovlivňovat rámcové i školní vzdělávací programy, už nyní se zapracovávají například do jednotných zadání závěrečné zkoušky v učebních oborech a také se podle nich musí tvořit rekvalifikační programy. Na tom je vidět, že se z Národní soustavy kvalifi kací stává páteř odborného vzdělávání.
* Jaké jiné projekty NÚV realizuje a pro koho jsou primárně určeny? Jak se daří propojovat výstupy z těchto projektů?
S projektem NSK souvisí tři jiné národní projekty. UNIV 2 pomáhá středním školám, aby se přetvořily v centra celoživotního učení, což znamená, že učí nejenom své „náctileté“ žáky, ale navíc poskytují i kvalitní kurzy pro dospělé. Na tento projekt navazuje UNIV 3, který propojí rekvalifi kace s uznáváním toho, co se lidé naučí v praxi nebo při neformálním vzdělávání. Velmi významný je i projekt Koncept, který se zasloužil o vznik ucelené koncepce pro oblast dalšího vzdělávání. Cílem této koncepce je zvýšit kvalitu poskytovaných kurzů a umožnit zájemcům lépe se v nich orientovat. Pomoci by jim měl například právě připravovaný rating vzdělávacích institucí. Kromě toho náš ústav pracuje i na projektu Nová závěrečná zkouška 2 (NZZ 2), který sjednocuje podmínky nutné pro získání výučního listu jednotlivých oborů. Jde o jeden z důležitých prvků, který určitě přispěje ke zvýšení kvality odborného školství. O potřebnosti projektu NZZ 2 svědčí i zapojení škol do pilotního ověřování. V červnu 2012 jejich množství přesáhlo hranici 80 % z celkového počtu škol v ČR.
* Jakým partnerem je pro vás Hospodářská komora České republiky v oblasti vzdělávání? V čem je pro vás dialog s ní přínosný?
Hospodářská komora je pro náš ústav jedním z nejdůležitějších partnerů. Sdružuje podniky, které se mohou v budoucnosti stát zaměstnavateli absolventů škol. Pro tyto firmy je tedy důležité, aby mohly ovlivnit, co se žáci učí a s jakou technikou se seznámí. Jde jim přece o to, aby k nim pak přicházeli absolventi, kteří jsou kvalitně připraveni do praxe. Pro školy je spolupráce s podniky také nenahraditelná, jen díky ní jsou schopny připravit absolventy tak, aby měli představu o současné podobě oborů, které studují. Bohužel spolupráce mezi podniky a školami zatím není na potřebné úrovni a v řadě odborných škol tak žáci nemají přístup k nejnovějším technologiím.
* Jak konkrétně spolupráce s HK ČR vypadá?
Naše spolupráce s HK ČR má často charakter společné účasti na konkrétních projektech. Např. v projektu Nová závěrečná zkouška HK ČR jmenuje zástupce podniků, kteří pak spolupracují na vzniku jednotných zadání pro jednotlivé obory vzdělání. Hospodářská komora se také aktivně zapojila společně s NÚV do projektů Koncept a Národní soustava kvalifi kací.
* Co ze své pozice ředitele NÚV vnímáte jako největší problém českého vzdělávacího systému? Vidíte nějaké řešení této situace?
Na tuto otázku hledají odpověď celé týmy expertů. Pod slovem školství se skrývá nekonečně pestrá mozaika dílčích činností a tím i široké spektrum úspěchů a problémů. Za sebe mohu říci, že vidím dva významné problémy, jejichž vyřešení by určitě posunulo české školství o něco dál. První vidím v tom, že se v uplynulých dvou dekádách nepodařilo oprostit školství od politických vlivů. Každý nový ministr školství si v uplynulých letech přinesl s sebou na ministerstvo kus vlastní politické strany. Při frekvenci výměn mnozí z nich nestačili realizovat plánovaná opatření a poté jejich následovníci přinesli nové myšlenky a připravili nové změny. Pak se i sebelépe myšlené reformy míjely účinkem a s nadějí se vyhlížel ministr nový. Tento problém lze vyřešit odpovědností politiků vůči školství a jeho reformám, v udržení kontinuity změn v dlouhodobém časovém horizontu.
* A druhý problém?
Druhý problém se dle mého týká především sekundárního a terciárního školství. Jednoduše řečeno nabídka převyšuje poptávku, žák nemusí příliš usilovat o výsledek, nese s sebou peníze a školy usilují o jeho přízeň. Žák tedy nemá potřebu vyvíjet nadbytečné úsilí při svém odborném růstu. V tomto demotivujícím prostředí nemůžeme očekávat nadstandardní práci našich studentů. Je nutné si uvědomit, že mluvím o celku a o celkových výsledcích, protože i zde platí Gaussova křivka pravděpodobnosti. Bohužel došlo k inflaci nabídky nad reálnou poptávkou. Počet míst na středních a vysokých školách není zdaleka optimální.
***
NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ vznikl 1. července 2011 sloučením Národního ústavu odborného vzdělávání, Výzkumného ústavu pedagogického a Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR. Věnuje se vzdělávání všeobecnému i odbornému, a také uměleckému a jazykovému, zabývá se otázkami pedagogicko-psychologického, výchovného a kariérového poradenství a dalším vzděláváním pedagogických pracovníků. To vše s důrazem na celoživotní učení a spolupráci s EU.