Velkými proměnami prošel a prochází areál někdejší obory v Horšovském Týně. Zdejší školní statek provozuje SOŠ a SOU Horšovský Týn. K dnešnímu dni je škola jedním z pěti školních statků při zemědělských školách v ČR. Přitom podle ředitele školy Ing. Václava Švarce jich bylo v republice ještě po roce 1990 celých 64. „Statky šly jednak do restitucí, jednak krajské úřady nechtěly, a já se jim nedivím, statky financovat pro jediný zemědělský obor. Je to totiž velice drahá záležitost,“ vysvětluje Švarc.
Místo střelců jsou v oboře žáci
V minulém režimu obora sloužila jako ministerská honitba. V devadesátých letech měly o areál zájem mnohé firmy, škole se ale statek podařilo zachránit pro vzdělávací účely a postupně jej modernizuje. V současné době tak slouží k počátečnímu i dalšímu vzdělávání zejména v agropodnikání nebo pro stavební a podnikatelské obory.
„V areálu jsme už postavili tři stavby určené ke vzdělávání i podnikání, které jsme si sami projektovali a postavili,“ vysvětluje ředitel školy. Centrem areálu je Penzion V Oboře s restaurací, ubytováním, přednáškovým sálem a salonkem: „Obsluhují jej naši číšníci, kuchaři a žáci studijního oboru Podnikání, kteří mají na starosti celé ubytování včetně úklidu. Ze všech okolních pracovišť chodí děti ke svým spolužákům na obědy.“ V současné době škola dokončuje také Malý hospodářský dvůr a stojí už i nové dílny pro opraváře zemědělských strojů.
Obory pro dospělé s dlouhodobou vizí
Díky vybudovanému zázemí začala v centru probíhat řada společenských a vzdělávacích akcí. Škola se zaměřila i na další vzdělávání dospělých, kterých jen v loňském roce vzdělala celkem 213. Škola se mj. zapojila do projektu UNIV 2 KRAJE, který v uplynulých třech letech cíleně školil stovky středních odborných škol v ČR v dovednostech pro lektorování dospělých a stavbě vzdělávacích programů. Horšovský Týn byl vůbec první z 325 škol, která v projektu začala vytvořený program i prakticky pilotovat s klienty.
„Záměrně jsme vybrali pro stavbu programů obory s dlouhodobou udržitelností, o které bude zájem i po skončení projektu,“ vysvětluje Švarc. Ve škole např. vymysleli způsob, kterým mohou řidičům s řidičským průkazem C poskytnout i povinný Průkaz profesní způsobilosti k řízení nákladního vozu za příznivých finančních podmínek. „Začíná se projevovat nedostatek řidičů – odradily je vysoké ceny. V rámci kurzu dalšího vzdělávání – Opravář zemědělských strojů a automechaniky mohou získat profesní průkaz a ušetřit tak 25 tisíc korun,“ vysvětluje Švarc. Zdejšími kurzy tak prošly za jediný rok vedle žáků i desítky profesionálních řidičů.
Další aktivitou je počítačový kurz k mezinárodnímu certifikovanému oprávnění ECDL (European Computer Driving Licence je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností). „Zatím je o to v ČR menší zájem, protože zde toto oprávnění není vyžadováno. Podle zahraničního trendu by ale mělo i u nás nabývat na významu,“ argumentuje Švarc a dodává: „V západní Evropě toto školení musí mít všichni státní úředníci – lidé od ministerstva, přes radnice, až po krajské úřady.“
Budoucnost v dalším vzdělávání si škola v Horšovském Týnu slibuje také od své Svářečské školy, kterou tu postavili ze staré stodoly za necelé dva miliony korun. „Svářečský průkaz bude potřeba stále, a tak děláme rekvalifikační kurzy svařování. V tomto směru jsme vyhráli i výběrové řízení úřadu práce,“ říká ředitel.
Škola chová bažanty a chystá se i na sýry
Vzdělávací centrum v horšovské oboře např. také školilo mladé zemědělce. „Gymnazista, který nemá zemědělské vzdělání, si nesáhne na zemědělské dotace. Má farmu, ale nemůže ji provozovat s tím, že by dostal peníze,“ vysvětluje Švarc, „absolvuje tedy u nás 150hodinový kurz a dostane certifikát – jsme totiž akreditované středisko Ministerstva zemědělství. Pak má na dotace nárok.“
Kurzy na tyto certifikáty může škola dělat cca jednou za tři roky. „Jsme okres Domažlice, kde jsou velké zemědělské podniky. Například v okrese Klatovy, kde jsou skoro samí soukromníci, mohou dělat takové kurzy každoročně,“ vysvětluje Švarc.
V duchu podnikatelského principu chystá škola v oboře i další aktivity. V areálu mají i koně, zemědělský obor se stará o hipoterapii a agroturistiku. Chystají tu bažantnici s líhnutím bažantů, nebo výrobu sýrů, kde by se mohlo uplatnit i další vzdělávání v chystané profesní kvalifikaci sýrař. „V kvalifikaci sýrař spatřujeme potenciál, protože se doposud nikde nevyučuje,“ avizuje ředitel školy.
Ředitel Švarc souhlasí s názory, že v činnosti škol by mělo být více podnikatelského ducha a snahy o konkurenceschopnost, a že také z tohoto nedostatku vyplývá někdy špatná připravenost žáků pro budoucí povolání. „Snažíme se ve svých objektech vytvořit podnikatelské prostředí. Je to náročné, ale nese to výsledky i návratnost provozních nákladů,“ uvažuje Švarc „Nám stačí, pokud pokryjeme náklady, anebo se k tomu alespoň přiblížíme. A k tomu musíte mít lidi, kteří svoji práci dělají rádi. Protože to, co jen nařídí ředitel, nikdy nefunguje dlouhodobě,“ uzavírá Václav Švarc.