Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Na programu je Studio STOP, které pravidelně slýcháte každý všední den od 22 hodin a 10 minut. Při jeho poslechu vás dnes vítá Terezie Jirásková.
Dvě významné agentury se podílely na výzkumu o tom, zda je ekonomická recese příležitostí pro rozvoj vzdělávání v dospělosti. Zajímaly se také o to, zda lidé v České republice období krize vnímají jako příležitost k dalšímu vzdělávání. Výsledky zazněly na pražském semináři s názvem "Je ekonomická recese příležitostí pro rozvoj vzdělávání v dospělosti?", který se konal 26. listopadu. Mezi hlavní poznatky tohoto výzkumu patří hlavně to, že ekonomická krize významně ovlivnila možnosti firem a domácností financovat vzdělávání dospělých. Na jedné straně je na vzdělávání méně peněz, a na straně druhé jsou lidé více motivováni učit se, protože jsou nuceni přehodnotit svou současnou pozici na trhu práce. Odborníci však kritizují nepřehlednou nabídku, která brání širšímu zapojení dospělých do vzdělávání. Zástupci veřejnosti upozorňují na nejistou kvalitu nabízených kurzů. V rámci výzkumu byli osloveni formou elektronického dotazníku zástupci odborné veřejnosti z řad akademické obce, státní správy, manažerů pro rozvoj lidských zdrojů, nevládních organizací a společností poskytujících vzdělávání v dospělosti. Výzkum se zajímal i o hodnocení hlavních motivů a také bariér ve vzdělávání dospělých a hodnotil rozsah a úroveň nabídky dalšího vzdělávání. Sledoval také názor odborníků na společenskou roli vzdělávání u dospělých a rozložení odpovědnosti za tuto oblast mezi stát, podniky a občany. V jedné části zmiňovaného kvalitativního výzkumu byla zpovídána laická veřejnost. A to lidé v produktivním věku, různých profesí. Jana Herzmanna, ředitele společnosti Factum Invenio jsem se na podrobnosti ptala takto. Vy jste v rámci toho výzkumu s tématem, zda je ekonomická krize příležitostí pro rozvoj vzdělání v dospělosti, řídili takzvaná skupinová sezení. Můžete říci, v čem spočívala ta práce? A k jakým výsledkům jste došli?
Jan HERZMANN, ředitel, Factum Invenio
--------------------
Skupinové diskuse jsou standardní metodika, která spočívá v tom, že se vybere jakýsi poměrně malý, ale typický vzorek populace a s ním se probírají záležitosti, které vedou k zodpovězení otázky proč a s jakými pocity lidé něco dělají. Je to vlastně jakýsi protipól k tomu, když se dělá kvantitativní šetření, kde se počítá kolik lidí si něco myslí. My jsme tentokrát zjistili, že vzdělávání dospělých má v České republice poměrně dobrou pověst, v obecné rovině je vnímáno jako potřebná věc, věc, která zvyšuje nejenom schopnost lidí nechat se zaměstnat, ale taky třeba jejich status. Dokonce i v soukromé sféře. Ale na druhé straně lidé vnímají mnoho překážek. Některé z nich jsou, řekněme, aspoň z části objektivní, jako je špatná dostupnost těch kurzů vzdělávacích, například že jsou jenom ve větších městech a nejsou k dispozici na malých, v malých místech. A druhá skupina jsou záležitosti vysloveně subjektivní, kde lidé i sami o sobě přiznávají, že by rádi nějakým způsobem se vzdělávali, ale jsou v zásadě líní to udělat. Tedy překonat se, něco tomu obětovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptali jste se konkrétně na ty překážky, které lidi brzdí právě to, že se nejdou vzdělávat právě v tomto období?
Jan HERZMANN, ředitel, Factum Invenio
--------------------
Ptali jsme se naprosto konkrétně a kromě toho již zmíněného, tedy špatné dostupnosti místa, kde ty kurzy probíhají, se tam objevuje téma nedostatečného spektra kurzů. Upozorňovali ti lidé na to, že je třeba hodně jazykových kurzů, hodně počítačových, ale v ostatních oblastech je určitý deficit. A pak asi nejdůležitější téma, které se objevilo bylo, že ta nabídka kurzů je nepřehledná a neexistuje žádné, řekněme, centrální informační místo, a to dokonce ani na webu, kde by bylo možné zjistit víc než to, co nabízí ministerstvo školství, nebo resort školství.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovořil Jan Herzmann a považují lidé za dobrou investici vzdělávání právě v době recese? Hovoří opět Jan Herzmann.
Jan HERZMANN, ředitel, Factum Invenio
--------------------
Lidé si myslí, že v době ekonomické krize je to potřebnější než jindy. Ale nevnímají to příliš jako příležitost. Spíš to vnímají jako předcházení určité hrozbě.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A překvapil vás tento jejich názor?
Jan HERZMANN, ředitel, Factum Invenio
--------------------
Musím říct upřímně, že mě ani nepřekvapil, protože obecné postoje k tomu vzdělávání v dospělosti jsou spíše pasivní. A tenhle názor do toho zapadá.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a k čemu tento výzkum poslouží? Poslouží v praxi k něčemu hmatatelnému?
Jan HERZMANN, ředitel, Factum Invenio
--------------------
Poslouží především k otevření diskuse na toto téma, protože mimo brány ministerstva školství se tomu tématu zatím u nás věnuje málo pozornosti.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Mockrát děkuju za to, že jste si pro mě našel čas.
Jan HERZMANN, ředitel, Factum Invenio
--------------------
Rádo se stalo.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju, na shledanou.
Jan HERZMANN, ředitel, Factum Invenio
--------------------
Na shledanou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slyšeli jste Jana Herzmanna, ředitele společnosti Factum Invenio, který mi posléze sdělil mimo záznam, a také to bylo publikováno, cituji: "Lidé přikládají vzdělání v dospělosti velký význam. Vnímají ho jako nutnost dnešní doby, projevuje se to zvláště v souvislosti s potřebou neustále aktualizovat své dovednosti a vědomosti tak, aby člověk obstál v profesním, společenském i soukromém životě. Existují přitom rozdíly mezi aktivnějšími lidmi ve velkých městech a obyvateli malých měst, kde hraje roli i tradiční orientace na rodinné hodnoty. Přes důležitost, kterou vzdělávání v dospělosti většina občanů přisuzuje, se jich systematicky vzdělává pouze minimum. Lidem nejčastěji chybí čas a peníze, nebo otevřeně připouštějí, že jsou líní." Uzavřel Jan Herzmann.
Posluchačům připomínám, že máte naladěn Český rozhlas 6 a posloucháte pravidelné vydání Studia STOP. Další rozhovor jsem natočila s Robertem Gambou, který je ředitelem Centra vzdělanosti Libereckého kraje. Toto centrum je příspěvkovou organizací, částečně financovanou Libereckým krajem, a částečně si prostředky na chod shánějí sami. Považují podle vašeho názoru v dnešní době lidé vzdělávání se v době ekonomické krize za dobrou investici, anebo to spíš na vás dělá dojem, že ti lidé si myslí, že je dobré se věnovat jiným věcem a vzdělání odložit, až bude zase lépe ekonomicky?
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
No, já si myslím, že obecně vzdělávání je považováno v České republice za dobrou investici, o tom rozhodně není pochyb. Potíž nastává ve chvíli, kdy dojde na konkrétní realizaci nebo na konkrétní problém. A tam už potom to vlastní předsevzetí nebo ten vlastní názor vázne. Já si obecně myslím, že jaksi vzdělávání je považováno za dobrou investici, ale stále se nám nedaří docházet k nějakým konkrétním činům, ke konkrétním realizacím. Tam už je to potom složitější.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. A ta nechuť nebo neochota je spíš na té straně lidí, kteří se chtějí, nebo podle vašich slov méně chtějí vzdělávat, anebo na straně zřizovatelů těch vzdělávacích aktivit, tedy poskytovatelů služeb?
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
Víte co, já si myslím, že oboustranně. Protože na jedné straně skutečně, pokud já jako nezaměstnaný se chci vzdělávat, tak mám možná potíž s tím najít pro sebe nějakou adekvátní nabídku. Na druhou stranu otázka je, jestli ten svět vzdělávání je připraven taková vzdělávání nabízet. Ono je to velmi složité. K tomu pak přicházejí další otázky, kdo takové vzdělávání může financovat, protože stát je zatím zařízen na to spíše financovat rekvalifikace, ale takové to občanské vzdělávání, rozvoj měkkých kompetencí, tam si myslím, že zatím finanční zdroje chybí. Takže ten problém je podstatně širší.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, pojďme tedy hovořit konkrétně o tom vašem Centru vzdělanosti v Liberci. Máte o finanční prostředky v tuto chvíli nouzi?
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
Obecně je potřeba říct, že finančních prostředků na vzdělávání je dost. Ano, jenom je potřeba za těmi finančními zdroji jít. Stejně tak je iluzorní si myslet, že když jsme Centrum vzdělanosti a tady se nám netrhnou dveře o zájemce o vzdělávání. To je, to je další mýlka, my sami musíme s tou aktivní nabídkou jít k těm cílovým skupinám naproti. My osobně jako Centrum vzdělanosti samotnou vzdělávací nabídku nevytváříme, ano. My v této oblasti spolupracujeme v síti takzvaných místních center celoživotního vzdělávání, to jsou střední školy. A ty vytvářejí nabídku pro dospělé v návaznosti na svůj vzdělávací program. Příklad, služby například pro službové obory, pochopitelně vytváří střední škola, která v počátečním vzdělávání připravuje kuchaře a podobně. Těmi finančními zdroji pak jsou zcela konkrétní nabídky, které dneska jsou k dispozici. Především to je úřad práce se svou aktivní politikou nezaměstnanosti. A tam jsou ty nabídky vzdělávacích programů přísně vázány na pravidla pro rekvalifikace a jsou zaměřeny do oblasti profesního vzdělávání.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je přesně vaším úkolem?
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
Naším úkolem je vyhledávat vzdělávací nabídku, to znamená sledovat to, co jednotlivé školy nabízejí. A na druhé straně sledovat, jaká je poptávka po vzdělávání. To znamená tím vlastně zase na druhou stranu upravovat tu nabídku na stranách těch škol.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, takže teď by bylo zajímavé, kdybychom se mohli dozvědět, co tedy nabízejí ty školy a jaká je konkrétní poptávka po kterých kurzech nebo rekvalifikacích.
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
Konkrétním příkladem je teď situace na Jablonecku. Tam došlo k vysokému nárůstu nezaměstnanosti díky tomu, že skončili někteří význační klíčoví zaměstnavatelé. A míra nezaměstnanosti se dostala hodně, hodně vysoko nad průměr republiky. Čili tam obecně jsme připravili právě ve spolupráci s místními centry celou širokou nabídku vzdělávacích programů. Od jazykového vzdělávání přes rozvoj informačních, komunikačních technologií, ekonomika a administrativa, technické vzdělávání, vazbu na sklářské obory a podobně.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
O které z těch vzdělávacích kurzů je největší zájem?
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
To je v tuhletu chvíli složité, protože kupodivu nezaměstnaní se nechovají racionálně. Respektive oni se, oni se chovají tak, jak bychom neočekávali. A je to v celku postup, který se, který se opakuje. Zdálo by se, že ve chvíli, kdy nezaměstnanost, nebo míra nezaměstnanosti dosáhne 15 procent, že okamžitě všichni se chtějí vzdělávat. Vůbec ne, ano. Spousta lidí v tuhletu chvíli čeká, že se situace změní. Že situace není tak tragická, jako se jeví a že tak, jak zaměstnavatel odešel, tak zase přijde další. Takže rozhodně to není tak, že by teď v tuto chvíli okamžitě na Jablonecku stály řady lidí a čekaly, nebo očekávaly, že se budou vzdělávat. Tak to rozhodně není.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. A čím je to podle vás způsobeno? Celkovým nastavením, uvažováním lidí v České republice, nebo čím je to způsobeno?
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
Ne, já si myslím, že to bude někde tam, jak to říkáte vy. Ono je dobré se podívat také na tu strukturu těch nezaměstnaných, ano. Z těch 5000 lidí, kteří tam dneska jsou, je téměř polovina déle než půl roku v evidenci úřadu práce, to znamená už jsou částečně lidé, kteří jsou zvyklí na to být nezaměstnaní. Na druhou stranu je ovšem spousta lidí, kteří by se rádi vzdělávali právě v těch rozvojích měkkých kompetencí. To je to jazykové vzdělávání, to je práce s informačními a komunikačními technologiemi. Nicméně zase neexistují finanční zdroje, jak tyhlety aktivity zaplatit.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená pro ty lidi, kteří jsou déle než půl roku na tom úřadu práce, nemají práci, tak ti by měli zájem se vzdělávat v těch měkkých kompetencích, jak je nazýváte, to znamená jazykové dovednosti, práce s počítačem a podobně. A na to nejsou peníze?
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
Ano, ano. Na to obecně nejsou peníze tak, jak bysme očekávali od úřadu práce. Nicméně jsou samozřejmě prostředky, ale ty musíte hledat úplně někde jinde a dají se hledat například z fondu Evropské unie, a mohou je vytvářet i místní samosprávy. Je spousta měst, které platí prostředky pro vzdělávání maminek po mateřských dovolených. To je třeba zrovna taková skupina, která bývá dost obvyklá a dost početná z hlediska nezaměstnaných.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě by ještě zajímalo to Centrum vzdělanosti Libereckého kraje, z čeho čerpá finanční prostředky na svůj chod?
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
No, nás zatím částečně platí Liberecký kraj, protože jsme příspěvková organizace zřizovaná Libereckým krajem. A částečně si na své, na svou činnost musíme vydělávat. A tady je dobrým, nebo velkým finančním zdrojem v tomhletom případě fondy Evropské unie.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, takže pro vás není problém ty peníze z Evropské unie získat včas a využít je?
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
Ty prostředky Evropské unie skutečně nejsou prostředky, které by byly ihned připraveny k dispozici. To jsou peníze, které jsou spíše směřovány do takových, do oblasti systémových opatření. Ale nicméně ve chvíli, ve chvíli, kdy vy tady připravujete nějaké systémové kroky ke změně, aby se tahle situace zlepšila, tak pochopitelně máte vedle toho kapacitu na to, abyste mohla připravovat konkrétní vzdělávací programy pro skupinu, která to momentálně potřebuje. Ty prostředky se pak vždycky nějakým způsobem najdou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybych se zeptala konkrétně, kolik peněz z evropských fondů jste získali, nebo máte získat, jaká je ta vaše finanční situace konkrétně?
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
Na tohleto neumím odpovědět.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak poslední věc, kterou snad mi řeknete. Zajímalo by mě, co by se mělo změnit v té vaší oblasti, aby vzdělávání, pro vás tedy to koordinování, bylo pružnější?
Robert GAMBA, ředitel, Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
--------------------
Já si myslím, že by obecně Česká republika měla vyčlenit nějaké prostředky na vzdělávání dospělých. Obdobným způsobem tak, jak jsou dnes připravovány děti pro přípravu na život a pro přípravu na povolání, ano. Je naprosto běžné, že Česká republika zavedla normativ, kdy ve chvíli, kdy se dítě přihlásí na střední školu, tak za něj pošle peníze. Takovýto systémový nástroj pro občanské vzdělávání v České republice vůbec neexistuje.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slyšeli jste Roberta Gambu, ředitele Centra vzdělanosti Libereckého kraje.
Hosty dnešního vydání Studia STOP, které posloucháte na okruhu Českého rozhlasu 6 a ve kterém budeme hlavně hovořit o tom, zda vzdělávání dospělých má nějaký význam pro lidi v dospělém věku právě v období hospodářské recese, jsou paní Jana Brabcová ze soukromé vzdělávací instituce Grafia, která sídlí v Plzni. Grafia je zároveň krajským koordinátorem asociace institucí vzdělávání dospělých. Dobrý večer.
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A dalším hostem je Tomáš Langer, výkonný ředitel profesní Asociace institucí vzdělávání dospělých v České republice, který je taktéž šéfredaktorem časopisu Andragogika. Dobrý večer i vám.
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejprve vás poprosím v úvodu, abyste představili ty instituce, které zastupujete a případně jestli máte nějaká doplnění k tomu, co jste slyšeli z úst pana ředitele Gamby, nebo ještě Jana Herzmanna.
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Tak, společnost Grafia existuje na trhu od roku 1993 a cirka po 3 letech jsme začali vzdělávat dospělé. V aktuálních kurzech se v tuto chvíli vzdělávají lidé v manažerských i kurzech pro řadové zaměstnance. A typově jsou to kurzy, které jsou orientovány na jazyky, IT dovednosti, soft skills a další, například specializované kurzy typu marketing, nebo identita společnosti a podobně.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte našim posluchačům, co jsou to takzvané soft skills?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Soft skills je terminus technicus, který se používá ve vzdělávání. Znamená to v překladu takzvané měkké dovednosti. A myslí se tím takové ty blíže těžko specifikované dovednosti, které vám vlastně pomáhají k úspěch v práci. To znamená kupříkladu schopnost jednat, vyjednávat, obchodovat, schopnost hovořit, odhadovat protistranu a podobně.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Dávám slovo Tomáši Langerovi. Jenom připomenu, že Asociace institucí vzdělávání dospělých je nevládní, nepolitické profesní sdružení, jehož cílem je prosazování zájmů a potřeb institucí, vzdělávání dospělých. A o úkolu asociace a bližších podrobnostech vás poprosím, abyste řekl něco více vy.
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Já bych na úvod jenom podotkl, že asociace v příštím roce oslaví 20 let své existence, což považuji za poměrně důležité. A v současné době jsme skutečně největším profesním sdružením v oboru. Sdružujeme okolo 130 vzdělávacích institucí a tyto instituce jsou soukromé instituce jako je například zde přítomná společnost, pak jsou to také školy různých typů, včetně vysokých škol a univerzit, ale samozřejmě jsou to také podnikové, nebo chcete-li firemní vzdělávací útvary. Těchto členů, jak jsem říkal, máme už skutečně přes 100 a v současné době stále se to číslo zvyšuje. Proč jsme vznikli a proč tady existujeme? Je to především proto, abychom sdružovali členy, kteří mají zájem na mnoha oblastech v oboru dalšího vzdělávání, nebo chcete-li vzdělávání dospělých. A to je především růst kvality tohoto sektoru a jeho podporu. Je to proto, abychom napomáhali rozvoji profesních partnerství mezi členy, mezi členy a ministerstvy kupříkladu, mezi členy a kraji a podobně. To znamená fungujeme, jak já vždycky říkám, nahoru a dolů. Nahoru, tím myslím směrem k ministerstvům, směrem k těm krajským úřadům a dalším institucím, úřadům práce a podobně. Na druhou stranu samozřejmě jsme tady především pro naše členy, to znamená organizujeme řadu konferencí, vzdělávacích aktivit pro členy, spoluvydáváme také už zmiňovaný odborný časopis Andragogika, poskytujeme informační servis našim členům a tak dál a tak dál.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
O andragogice budeme hovořit posléze. Vy jste zmínil váš vztah ke krajským institucím a k úřadům práce, tak kdybyste řekl, s kterými z těch institucí je nejsnazší pořízení?
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
To je těžké odpovědět. Jednáme jak s krajskými úřady, respektive s krajskými radami pro rozvoj lidských zdrojů, které většina krajských úřadů zřizuje. Ty jsou zejména v některých velmi aktivních krajích, nechci přímo jmenovat, ale třeba Plzeňský kraj zde zastoupený je jedním z nich. Ale také kupříkladu Královéhradecký kraj a celá řada dalších. S úřady práce také spolupracujeme velice úzce, protože to jsou ta zastoupení v regionech, která napomáhají aktivní politice zaměstnanosti, napomáhají lidem vracet se na trh práce. A jednou z cest, jak napomáhat návratu právě na trh práce, je vzdělávání.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je vztah soukromé organizace vůči úřadu práce, paní Brabcová? Jak vám jde ta spolupráce?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Já bych řekla, že to je vždycky otázka toho, jakým způsobem si se sednou ti konkrétní lidé. V Plzeňském kraji si myslím, že to funguje velice dobře. Už z minulého programovacího období, protože úřady práce vlastně byly pořadatelem těch grantových schémat a staraly se vlastně o projekty, které byly směrovány do zaměstnanosti a vzdělávání. V současném období spíše zadávají veřejné zakázky, takže já mohu konstatovat za Plzeňský kraj, že tato spolupráce je výborná.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik těch vašich konkrétních projektů jaksi dosáhne až do praxe? Protože takto vypadá, že vaše spolupráce s úřadem práce je harmonická. Tomu ráda věřím. Ale jaké máte výsledky, jak se ti lidé na základě toho, že absolvují nějaký rekvalifikační kurz, případně ty firmy, že se ozdraví na základě toho, jak vy jim poradíte, co mohou dělat. Jak pak žijí dál a fungují v době hospodářské krize? Máte takový přehled, nebo ne?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
No, takhle. Já bych to konkretizovala. Protože to, co organizují úřady práce, jsou vlastně projekty v současné době dvojího druhu. Jedny projekty jsou typově organizovány pro podniky, a to je v rámci takových těch schémat projektu Vzdělávejte se. To znamená, že podniky v krizi mají nějakým způsobem dotováno vzdělávání a je refundována mzda zaměstnanců, kteří se v této době školí. To je jeden směr. Druhý směr, který aktuálně se v tuto chvíli provozuje, to jsou takzvané NIPy a RIPy, tedy národní projekty a individuální projekty, které úřady práce vedou. To je zaměřeno do řad nezaměstnaných. V tomto směru úřady práce vypisují v každém kraji veřejná výběrová řízení a Grafia je jedním z realizátorů v oblasti RIPů, NIPů a samozřejmě i toho projektu Vzdělávejte se.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváte zpětně na ten výzkum s tím názvem, o kterém také hovoříme, je ekonomická recese příležitostí pro rozvoj vzdělávání v dospělosti, tak byli jste překvapeni, k jakým výsledkům se došlo v tom výzkumu? A jak vám to koresponduje s tím, co zažíváte v praxi? Ještě jednou Jana Brabcová.
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
No, já se přiznám, že jsem byla ráda, že jsem si měla možnost přečíst takto koncentrovaný výsledek výzkumu. Myslím si, že to velmi koresponduje se současnou praxí. On totiž tam vychází z toho, že něco deklarujeme a něco je naše potřeba skutečná. My to tak jaksi míváme ve zvyku, že samozřejmě deklarujeme a uznáváme nějaké hodnoty, ale ono vlastně potom ta realizace se jaksi neděje. A pak tedy se ptáme proč. A to se samozřejmě i v praxi té vzdělávací instituce projeví.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, já vám jenom vstoupím do řeči, vy narážíte na to, co řekl Jan Herzmann, a také vlastně vyplynulo z toho výzkumu, že lidé sice si cení vzdělávání, rekvalifikace, ale od toho cenění si a říkání, že to je dobrá věc k tomu, že to opravdu dělají a ty kurzy dokončí, je dlouhá cesta. Jan Herzmann přímo řekl, že jsou líní často Češi. Tak to jenom pro doplnění pro naše posluchače. Prosím, můžete pokračovat, aby věděli, na co jste narážela.
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
No, já si nejsem jista, jestli to je jenom lenost. Ono trošičku na to odpovídá moje oblíbená Maslovova pyramida, která říká, že nejprve se naplňují potřeby nižšího řádu a potom teprve mají vůbec možnost vznikat potřeby vyššího řádu. A taková ta potřeba, řekněme, seberealizace, sebeaktualizace, mezi které to vzdělávání často řadíme, je někde velmi vysoko a opravdu zasahuje, řekněme, v té Gaussové křivce menší procento osob. To znamená, nemůžeme očekávat, že lidé by chtěli, nebo by měli tu potřebu sami od sebe se jen tak vzdělávat. Samozřejmě jestliže se někdo chce vzdělávat, a řekněme, profesně vzdělávat, tak právě je to navázáno na tu potřebu zdokonalit se v zaměstnání, případně si zaměstnání udržet. A to se týká větší části osob, které vůbec se v produktivním věku vzdělávají.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená máme tomu rozumět tak, že lidé dost často v dnešní době, právě v době hospodářské krize, mají bazální starosti o to, aby udrželi chod rodiny, aby zaplatili účty a opravdu nějaká rekvalifikace a vzdělávání je až na tom dalším místě? To jste chtěla tím říci?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Tak. Já si myslím, že to je velmi přesně sděleno.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tomáš Langer, vy jste výkonným ředitelem profesní Asociace institucí vzdělávání dospělých v České republice. Spíš asi se díváte na ty potřeby těch pedagogů a těch koordinátorů a manažerů, kteří školí lidi, kteří dále školí dospělé, kteří se tedy chtějí vzdělávat. Nicméně určitě děláte nějakou sondu do té poptávky, tak jak to je? Chtějí se lidé vzdělávat a za jakých okolností?
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Většina lidí cítí tu potřebu alespoň z médií a z dalších tlaků, třeba i od zaměstnavatelů, že je potřeba se vzdělávat. Ale když se podíváme na výsledky výzkumu, tak zjistíme, že realita je trošku jiná. Že to, že někdo odpoví na otázku chcete se vzdělávat, je ano časté, nicméně jak často se vzděláváte, tak to už je otázka úplně jiná. Existuje řada statistických šetření, pokud mohu o nich pohovořit, která dokazují, že Česká republika ve srovnání s evropských prostorem na tom není úplně nejlépe. Byť i za poslední rok jsme zaznamenali poměrně významný posun, nicméně je to stále jsme zhruba na polovině toho, co je tlak Evropské unie, abychom se vzdělávali. U nás se v posledním roce vzdělávalo 7,8 procenta lidí v produktivním věku, což Evropská komise nám stanovila, nebo doporučila nám určitou hranici, která je na 12,5 procentech. Což je samozřejmě nepoměrně vysoké a tohoto procenta bychom měli dosáhnout už v příštím roce. Ačkoliv jsme meziročně mezi lety 2007 a 2008 postoupili 2,2 procenta, což z 5,6 na 7,8 není vůbec málo, tak samozřejmě 12,5 procenta je poměrně vysoká laťka. A já osobně se domnívám, že nedokážeme této laťky dosáhnout.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A o jaký konkrétní druh vzdělávání se jedná? Kterého bychom měli dosáhnout.
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Tak, ten výzkum se zabýval obecně vzděláváním, odpovídali lidé na jednoduchou otázku, zda jste se vzdělávali, dále vzdělávali v dospělosti v posledních 4 týdnech před konáním toho výzkumu. Což není z hlediska sociologického vždy úplně reprezentativní. Proto existuje i řada jiných výzkumů, ve kterých jsme na tom o poznání lépe. Nicméně, ať odpovím na vaši otázku, samozřejmě stát podporuje a i lidé více cítí potřebu dále se vzdělávat zejména v oblasti profesního vzdělávání dospělých. Tedy to, jak říkala kolegyně Brabcová, to které především inklinuje k tomu, aby se lépe uplatňovali na trhu práce. Nicméně stát nepodporuje jen a pouze toto, ale snaží se v současné době o něco více než v minulosti podporovat i takzvané aktivity zájmového vzdělávání. Asi nejvíce známy jsou univerzity třetího věku, ale celá řada dalších kurzů, které nesměřují primárně k vylepšení pozice na trhu práce, ale také občanské vzdělávání. Což je zase záležitost, která je zejména v Evropské unii velmi podporovaná. A u nás je to zřejmě dědictví minulosti, je spíše zatracovaná. Dědictví minulosti proto, že před rokem 1989 byla řada kurzů takzvaného občanského vzdělávání, nebo té občanské osvěty, chcete-li, nebo lidovýchovy, když půjdu ještě dál do minulosti, byla povinnou. A lidé se neradi vzdělávali v problematice skutečně z donucení, takže proto.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tom rozhovoru s Janem Herzmannem zaznělo také, že tento výzkum by měl jaksi nastartovat intenzivnější diskusi na toto téma. Mě by zajímalo, jestli z té vaší odborné zkušenosti vy si myslíte, že se o tomto ještě nehovořilo do teď? Jana Brabcová.
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Já se obávám, že to stále zůstává v úrovni spíše deklarativní než v té praktické realizaci. Ono už to samozřejmě vychází z toho, jak vypadá aktuální trh, nejenom trh práce, ale samozřejmě trh vůbec, jaké podniky krachují. Tím, že v podstatě se vzdělávání zařazuje v podnicích jaksi mezi ty měkké faktory, je to jeden z prvních faktorů, který je, nebo jedna z prvních věcí, která se odřízne v momentě, kdy podnik začne mít nějaké finanční potíže. Takže i z toho vlastně vychází jakoby ta struktura toho, co se vzdělává a jakým způsobem se vzdělává.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejná otázka Tomáš Langer?
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Mohu poprosit ještě jednou tu otázku?
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli ta diskuse na toto téma, na téma vzdělávání dospělých ve společnosti již proběhla nebo probíhá, anebo bylo opravdu zapotřebí tohoto výzkumu proto, aby se o věci začalo diskutovat?
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Skutečně tento výzkum je pouze jakousi třešničkou na dortu diskusí, když to takhle řeknu. On nemá za účel vyvolat diskusi, protože diskutujeme už opravdu mnoho let. Když to vezmu jenom na diskusi v poslední době, tak je to skutečně těch 20 let, co už diskutujeme nad tím, že je potřeba zajistit legislativní rámec dalšího vzdělávání, že je potřeba motivovat dospělé k účasti na dalším vzdělávání. Že je potřeba překonávat bariéry jejich účasti a tak dál. O tom se diskutuje, o tom se popsalo už mnoho stránek odborné literatury, časopisů, o tom už proběhla řada akademických diskusí. Takže skutečně tento výzkum jen potvrzuje to, co už víme delší dobu. Ale my si od toho především slibujeme to, že na tuto diskusi skutečně naváže nějaká realita. A můžu říct, že už se řada věcí postupně daří měnit.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které ty bariéry stále nebyly přerušeny a jaká legislativa brání právě pružnějšímu vzdělávání dospělých? Tomáš Langer.
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Bariéry, začnu-li odzadu, tak bariér je skutečně celá řada, které brání dospělým v účasti. I ten výzkum prokázal řadu z nich. Ať už na straně odborníků, tak i na straně skutečných občanů, kteří byli dotazováni. A asi největší bariérou v současnosti je podfinancování tohoto sektoru. To znamená to, že pokud se chci vzdělávat, musím si to ve většině případů sám ze své kapsy zaplatit. Samozřejmě můžeme namítnout, že existuje celá řada evropských peněz, které k tomuto směřují, ale ne vždy dojde právě k lidem, kteří ty peníze skutečně potřebují a využijí. Takže financování je jenom jednou z těch bariér. Další může být kupříkladu v menších městech, v obcích, regionech, může být třeba taková dostupnost vzdělávacích aktivit. Větší města, nehovořím úplně o Praze, ale krajská města, ale i okresní města, jsou poměrně dobře saturována nabídkou vzdělávacích aktivit i pro dospělé. Ovšem půjdeme-li kousek dál od těch okresních měst, tak zjistíme, že skutečně až na pár výjimek a zejména financovaných z evropského sociálního fondu, nenajdeme mnoho příležitostí, jak se lidé v menších obcích a městech mohou vzdělávat. Takže toto jsou kupříkladu ty bariéry, které brání účasti na dalším vzdělávání.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to s čerpáním evropských peněz právě pro tyto aktivity? Jistě máte představu o tom, jak to těm institucím jde, či nejde tyto peníze získávat. A zeptám se také na to Jany Brabcové za chvíli, jak to u nich vypadá.
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Pokud mohu hovořit trošku obecněji, tak skutečně s čerpáním jsou problémy. Všichni dobře víme, že programovací období evropského sociálního fondu začalo již v roce 2007, reálně ovšem nejméně o 2 roky později. V současné době jsme téměř v polovině tohoto období a skutečně zatím máme vyčerpáno poměrně málo prostředků, které jsou pro nás určeny. Je to především dáno obrovskou administrativní, troufám si říct až byrokratickou zátěží, která se nabaluje na evropské fondy a skutečně od, cesta od myšlenky k realizaci projektu je otázkou mnoha měsíců, a v některých případech opravdu přesahuje i hranici jednoho roku.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchačům Českého rozhlasu 6 připomínám, že máte naladěn Český rozhlas 6 a posloucháte Studio STOP. Další otázka patří Janě Brabcové, která pracuje v soukromé vzdělávací instituci Grafia sídlící v Plzni a je zároveň krajským koordinátorem Asociace institucí vzdělávání dospělých. Tak mě by zajímala ta finanční otázka. Jak si stojíte, máte dost peněz na ty vaše aktivity, které budeme blíže představovat v následujících minutách?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
My tu instituci živíme právě čistě z peněz toho, co nám zaplatí klienti. Ať už je to klient veřejný, anebo je to klient soukromý. To znamená, že v podstatě my nedostáváme jakékoli dotace jen tak jaksi na člověka, na hlavu nebo něco takového prostě soukromá vzdělávací instituce je v pozici, že si opravdu musí na každý svůj krok vydělat. Samozřejmě, že to vzdělávání právě proto, že už jsme mluvili o tom, že se velmi snadno škrtá v těch měkkých faktorech, to vzdělávání v posledním roce bylo velmi seškrtáváno. A tím pádem třeba první čtvrtina tohoto roku ve většině vzdělávacích institucí vypadala velmi tristně. To znamená ať už byly dlouhodobé kontrakty, nebo řekněme nějaké předjednané zakázky, tak došlo ke zmražení těchto kontraktů, případně k odsunutí na další čtvrtletí. Koncem března, tuším 28., ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo projekt pod názvem Vzdělávejte se, byla to ta první vlna, kdy se, tuším, v republice muselo utratit asi 500 milionů do konce června. A to nastartovalo podniky a podnikové vzdělávání právě proto, že to pro ně bylo motivační. Vzhledem k tomu, že měly možnost si nejenom lidi dovzdělat, ale zároveň trošičku vyplnit vakuum i časové, protože to bylo určeno zejména podnikům, které měly prodlevy v zakázkách a výpadky výroby takového druhu, že používaly paragraf 209 zákoníku práce, což znamená tedy, že měli lidi doma s 60 procenty mzdy. Kupříkladu 1 den v týdnu. To byl základ vlastně pro to, aby se nastartovalo vzdělávání v tomto roce v mnoha podnicích v celé republice.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě by mě zajímalo, jaký je ten váš vztah ke grantům, evropským penězům, proč třeba nežádáte o takové dotace?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Soukromé vzdělávací instituce si myslím, že jsou všechny velmi aktivní v žádání peněz zejména z evropského sociálního fondu, který dotuje vzdělávání jako takové. Budeme-li se bavit konkrétně o Grafii, tak Grafia v minulém projektovém období realizovala řadu vlastních autorských projektů, ať už to bylo směrem k jazykovému vzdělávání, nebo projektům zaměstnanosti, případně nadnárodní projekty, jako například Leonardo a podobně. Ale pak nastalo vakuum, které bylo způsobeno tím, že jaksi nebyly předpisy, podle kterých bylo možno čerpat. A já se přiznám, že řada vzdělávacích institucí, i právě v Asociaci vzdělávání dospělých o tom velmi silně diskutovala a vlastně nikdo jaksi nic nezmohl. To znamená to vakuum bylo cirka 2 roky a ta prodleva v tom čerpání se samozřejmě projevuje i teď. Protože než vám někdo schválí projekt, než vy ho samozřejmě napíšete, máte jakousi myšlenku a tu zaintegrujete do těch benefitů a jiných podobných žádostí, tak to nějakou dobu trvá. Potom se čeká na schvalovací proces, pak se ukáže, že těch hodnotitelů a schvalovatelů zase není tolik, pak se ukazuje, že čekáte třeba na něco, co už dávno má odsunutý start, protože vy jste plánovali, že zahájíte činnost za půl roku poté, co jste napsali projekt a vy ho zahájíte v lepším případě po roce. To znamená, že aktuálně největší problémy jsou třeba v projektech podnikových, to jsou třeba projekty v rámci, který se jmenuje Školení je šance. Aktuálně výzva byla uzavřena, tuším, někdy ke konci srpna tohoto roku a stále ještě se hodnotí a hodnotí a podniky, které plánovaly, že tímto způsobem si nahradí nějaký výpadek výroby a podobně, to už vůbec v žádném případě nemají šanci stihnout.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doplnění Tomáš Langer. Myslím, že to bylo zcela výmluvné a jasné, proč spoustu institucí nezískává peníze z evropských strukturálních fondů.
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Přesně jak říkáte. Je opravdu obrovský problém na straně administrujících orgánů, které skutečně někdy až zbytečně zdržují žádosti, projektové žádosti nejen samozřejmě našich členů, ale řady jiných vzdělávacích organizací. Ale i škol. Ale těch problémů je celá řada, je to třeba preference právě škol před vzdělávacími institucemi v mnoha regionech a podobně. To jsou věci, o kterých by se dalo opravdu hovořit dlouho.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme hovořit konkrétněji o tom, co nabízí Grafia. Já jsem na těch vašich stránkách vysledovala, že vy se mimo jiné také zabýváte socioekonomickým výzkumem. A ten slouží pro lidi, kteří chtějí například lépe zacílit a jaksi strukturovat svoje služby pro svoje zákazníky. Vás osloví firmy, které chtějí jaksi zjistit, jak si ta jejich firemní politika stojí, jak účinně komunikují se zaměstnanci uvnitř firmy, jak dobře komunikují směrem ven z té firmy, tak můžete popsat, co těm lidem radíte, jak se na vás obracejí, s jakou zakázkou, případně jestli se obrací na vás s nějakou otázkou, například zda dobře komunikují uvnitř firmy, nebo co mají dělat pro to, aby jim zaměstnanci neodcházeli.
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Když jdete k lékaři, tak taky nejdřív potřebujete nějakou diagnostiku. A tenhle druh výzkumu, ať už je to kvalitativní, nebo kvantitativní, o něčem podobném už tady samozřejmě ve větším měřítku bylo hovořeno, tak tento výzkum vám vlastně dává jakýsi obraz konkrétního stavu, od kterého se potřebujete odrazit. Samozřejmě to můžete udělat způsobem tím, že se vyptáte několika expertů, nebo se zeptáte lidí, kteří v tom podniku v určitých skupinkách pracují. A bude to třeba, řekněme, kvalitativní výzkum a bude to kvalitativní šetření, případně rozdáte správně namixované dotazníky a vyptáte se toho správného počtu osob v tom podniku a získáte potvrzení těch vašich domněnek ve statistickém průzkumu. Já si myslím, že obojí je samozřejmě vhodné a podnikům to pomáhá. My samozřejmě, pokud se nás v Grafii týče, tak máme na to vlastní sekci a nám to slouží ke zkoumání zejména vnitrofiremního klimatu. A to proto, že se zkoumá spokojenost, firemní kultura, chování, hodnoty a podobné záležitosti.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké firmy vás za poslední dobu oslovily? Nejmenujte je, prosím, jsme ve veřejnoprávním rozhlase, ale řekněte nám rámcově, čím se ty firmy zabývají?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Tak, jsou to zejména firmy, které jsou větší, firmy, které mají, řekněme, mají více poboček, mají třeba celou síť a potřebují porovnávat jednotlivé pobočky mezi sebou, nebo, řekněme, holding, který má určité divize a potřebuje se nějakým způsobem dozvědět, jestli všechno funguje ve všech divizích stejně.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A v jakém oboru se ty firmy profilují?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Je to velmi různé.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro zajímavost.
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Dobře, strojírenství, energetika, vodárenství.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. A když tedy vy prozkoumáte tu firmu, co tam se dá napravit, tak co potom těm lidem nabídnete?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Tohle je samozřejmě odrazový můstek, jestliže provedeme diagnostiku, tak můžeme potom s vedením společnosti, což já považuju za velmi důležité, že vedení společnosti toto chce a výslovně o to žádá, protože ta hlava v každé společnosti je velmi důležitá, protože stanoví vize, stanoví firemní strategii a samozřejmě dává základ té firemní identitě. To znamená, pokud toto to vedení vyžaduje, tak my dáváme zpětnou vazbu a snažíme se doporučit taková opatření, která pomohou, nebo napomohou kýženému stavu, které právě to vedení preferuje. Takže to se nedá říct úplně obecně, jo, jestliže budeme mít společnost, která je výslovně orientovaná na retailového, nebo teda, řekněme, drobného zákazníka, tak to budou trošičku jiná opatření než třeba společnost, která se zabývala v energetice dodávkami nějakých obrovských zařízení a komunikuje jenom s podniky.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po jakých kurzech či rekvalifikacích je největší poptávka v současné době? Jsou to počítače, jazyky, jsou to jaké dovednosti, nebo je to nácvik těch měkkých dovedností, Jano Brabcová, co lidé nejvíce potřebují doplnit?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
No, je různé, co se objednává a co lidé opravdu potřebují doplnit.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak co se objednává a co potřebují doplnit? Nebo co si chtějí doplnit a u čeho také vydrží, když to začnou?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Tak dobře. Já teda mluvím pořád spíše za ten podnikový sektor, protože my jsme teda dodavatelem spíše pro podniky, takže my se vlastně s tím jednotlivcem setkáváme až v kurzu. Jo, předpokládáme, že tedy existuje nějaké, říkejme tomu vzdělávací nebo HR oddělení, tedy oddělení právě těch, kteří se starají o lidské zdroje, a ti vědí, ať už skrze výzkum, nebo skrze své vlastní zkoumání, co je zapotřebí v tom podniku školit. A ti objednávají. A když se budeme ptát o to, jaké konkrétní kurzy jsou objednávány, tak podniky v tuto chvíli velmi často preferují právě ty soft skills na různých úrovních, ať už manažerských, anebo zaměstnaneckých. A to proto, že vlastně nastává doba, kdy já bych řekla, že ze soft skills se stávají hard skills. Tedy vlastně dneska právě v krizi dochází k tomu, že se začíná upřednostňovat, nebo že se prosazuje na trhu ten, kdo lépe prodá, kdo je schopen lépe komunikovat a lépe vnímat svého zákazník. V době konjunktury vlastně to bylo takové jakoby trošičku už začínalo být malinko mechanické to prodávání. I když nerada bych se dotkla jakéhokoli obchodníka v byznysu, ale v každém případě dnes záleží velmi na užití právě těchto měkkých dovedností. Takže to je jedna z těch věcí, která se hodně objednává.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tady s námi také Tomáš Langer, který je výkonným ředitelem profesní Asociace institucí vzdělávání dospělých v České republice. Tak z vašeho odborného pohledu, co lidé nejvíce potřebují a co je jim nejčastěji objednáváno tedy?
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Skutečně za poslední rok, rok a půl se situace poměrně výrazně změnila. Potvrdili nám to i zástupci mnoha firem na nedávné konferenci, kterou naše asociace pořádala v Praze na konci listopadu, kde byli také zástupci několika poměrně významných podniků z různých sektorů, kteří se jednoznačně shodli na tom, že skutečně velmi začínají přemýšlet nad tím, do čeho a kolik peněz na vzdělávání investují. Zdůrazňovali to, že skutečně, jak říkala kolegyně Brabcová, soft skills u nich upadají. Nemyslím tím, že by je lidé nepotřebovali, ale proto, že to jsou záležitosti, které jsou velmi obtížně měřitelné, a proto, že ty bagety, rozpočty jsou velmi omezovány, tak právě proto se orientují spíše na odborné dovednosti, odborné kompetence. To znamená zejména v prvé řada podniky musejí zajistit své povinné mandatorní kurzy. Což jsou kurzy počínající požární ochranou, bezpečností a podobnými záležitostmi, které jsou dány zákonnými předpisy. A potom jsou to skutečně kurzy, které odborně rozvíjejí pracovníky jako takové. To znamená to jsou ty, jak zde kolegyně říkala, hard záležitosti. V těch měkkých kompetencích, v komunikačních a podobných kompetencích, efektivní spolupráci a podobně je skutečně poměrně razantní úbytek, což oni potvrdili. A navíc začínají velmi intenzivně přemýšlet, komu co. Dříve v mnoha firmách sloužilo vzdělávání jako benefit. Dneska už se to opravdu také omezuje, lidé nemohou chodit na kurzy jen tak jako výhodu, jako mají stravenku, tak dostanou taky stravenku na vzdělávací kurz. Ale velmi intenzivně přemýšlí nad tím, kdo tu komunikaci potřebuje, kdo ten kurz skutečně musí mít a pak jej tam teprve pošlou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jana Brabcová.
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
No, ono to tady z toho teď trošičku vyplývá takový rozpor. To znamená kolega Tomáš Langer říká, že objednávají se hlavně ty tvrdé dovednosti a odborné záležitosti, a já tady proti tomu tvrdím, že se, že najednou zaznamenáváme daleko větší poptávku po měkkých dovednostech. Ale on v tom je rozpor pouze zdánlivý, a to proto, že velmi často je rozdíl mezi tím, jestli to objednává podnik jaksi z vlastního, anebo jestli to objednává z takzvaně projektového. A to, že přicházejí ty peníze z Evropské unie, tak to právě je ta věc, o které já jsem mluvila, kde poprvé, velmi často poprvé si podniky sáhnou na měkké dovednosti. Jo, to znamená, jestliže se ptáte, co objednávají, tak samozřejmě v podniku, který je nedotován, který si, který nevstoupil do žádného z těch projektů evropského sociálního fondu, tak velmi často osekají vzdělávání na nejnutnější odborná školení, vyhlášky 50 a jiné podobné, školení řidičů motorových vozíků a tak. A v případě, že si jaksi sáhli na dotační peníze, tak najednou začínají objednávat právě tyhle věci, které doteď buď neměli, anebo konečně ten člověk, který zastupuje ty vzdělavače na straně zaměstnavatele, mohl prosadit to, co už léta zkoušel.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna zajímavá poznámka zazněla z úst prezidenta vaší asociace Zdeňka Palána, který řekl, že likvidační dopady současné krize se dotkly s různou intenzitou řady komerčních vzdělávacích institucí a o financování vzdělávání řekl konkrétně toto: "Dnešní propad příjmů pro vzdělávání dospělých může být částečně nahrazen z evropských zdrojů, ale dlouhodoběji je úspěch tohoto segmentu vzdělanosti společnosti závislý na schopnosti své vnitřní proměny." Tak jak tomu rozumíte? Tomáš Langer, jak by se ty instituce či podniky měly vnitřně proměňovat? Nebude to zase ta vnitřní proměna stát další peníze?
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Je to otázka formy a obsahu. Tady se hovoří především o evropských penězích, které zkrátka a jednoduše dotečou roku 2015. Tady opravdu skončí to období, kdy můžeme poměrně bohatě čerpat z evropských dotačních titulů. A skutečně pokud chceme pokračovat dál ve vzdělávání, ve vzděláváních dospělých v našem případě, tak je potřeba se opravdu restrukturalizovat, tak jak k tomu došlo v nedávných letech, kdy naopak všichni změnili své vzdělávací politiky na čerpání prostředků z evropských peněz. Myslím si, že toto velmi prospěje na jednu stranu trhu, protože se skutečně pozná ta skutečná kvalita, která vzdělávací instituce je opravdu tak dobrá, že skutečně se na trhu udrží. Na druhé straně to bude znamenat, obávám se, zánik mnoha vzdělávacích společností, protože ten trh se obrovským způsobem v posledních letech nasytí toho vzdělávání. To znamená řada soft, ale i hard, jak jsme tady již několikrát zmiňovali, kompetencí, v těch se lidé budou vyškolovat více než tomu bylo v minulosti. A proto ta poptávka logicky, když nebudou evropské peníze, po nich klesne. Takže skutečně toto bude jeden z mnoha důvodů, proč firmy budou muset změnit svoji vzdělávací politiku.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jana Brabcová. Udrží se v této konkurenci Grafia podle vašeho názoru? Anebo budete schopni vnitřní proměny, nebo už je započata u vás?
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Právě proto, že bych řekla, že naše srdce je velmi blízko u zákazníka a máme tendenci toho zákazníka zkoumat a velmi se ho ptát a ty jeho požadavky zkoumat, myslím si, že v tomto směru máme šanci nabídnout něco, co ten trh potřebuje.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Náš čas se nachyluje. A ještě jsme se nedostali k jedné věci, kterou jsem na začátku slíbila a tím je časopis Andragogika. Je to čtvrtletník, vychází od roku 1996. Vy jste jeho šéfredaktorem, tak můžete ho představit a říci, co nabízí a jaký je o něj zájem?
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Náš časopis je jediným odborným periodikem na trhu. To je třeba říct na začátek. My se orientujeme tím pádem na celou řadu témat, která úzce souvisejí s oborem andragogika v tom nejširším slova smyslu, tedy disciplínou, která se právě rozvojem vzdělávání dospělých jedinců zabývá. Orientujeme se jak na vnitrofiremní, podnikové vzdělávací systémy, samozřejmě dáváme prostor také akademikům, praktikům z oboru. Kupříkladu poslední číslo, zatím poslední číslo bylo věnováno přímo problematice krize. Nyní je hotové číslo 4, tak to je zase věnováno problematice rozvoje lektorské práce. Takže skutečně všímáme si všech aspektů a dáme příležitost vždycky všem, kteří mají co říci k tématu.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co v současné době je takovým největším trendem právě v období hospodářské krize, co potřebují pedagogové, školitelé, manažeři a potažmo potom občané, zaměstnanci právě z oblasti vzdělávání dospělých?
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
To je naprostá orientace na to, co ten zákazník chce a kdo tím zákazníkem je. Je potřeba vždycky začít u analýzy toho zákazníka, jeho vzdělávacích potřeb a skutečně naprogramovat kurz přesně pro něj tak, aby byl naprosto spokojen. Univerzální kurzy, kterých jsme byli svědky v posledních letech, domnívám se, že jsou u konce.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a jsme na konci dnešního vydání Studia STOP. Více se do něj bohužel nevejde. Jeho hosty byli paní Jana Brabcová ze soukromé vzdělávací instituce Grafia sídlící v Plzni a Tomáš Langer, výkonný ředitel profesní Asociace institucí vzdělávání dospělých v České republice, který je taktéž šéfredaktorem časopisu Andragogika. Děkuji za vaší účast v dnešní diskusi.
Tomáš LANGER, výkonný ředitel, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky, šéfredaktor, Andragogika
--------------------
Děkujeme.
Jana BRABCOVÁ, soukromá vzdělávací instituce Grafia
--------------------
Na shledanou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Za technickou a režijní spolupráci děkuji Radvítu Novákovi a Jitce Procházkové a ze studia Českého rozhlasu 6 se na slyšenou těší a klidnou noc přeje Terezie Jirásková.