K čemu je v současnosti dobrý těsnopis? Může vůbec starodávný způsob zrychleného zápisu obstát v době technických vymožeností?
Těsnopis je jako křížovka
Těsnopis je určen hlavně k záznamu souvislého mluveného projevu. Stenograf proto musí trénovat nejen čtení a později i přepis těsnopiseckých znaků do běžného písma, ale chybět by mu neměla ani jakási vyšší intelektuální zdatnost. Ta by měla zaručit, že budou zaznamenány všechny tři souvislosti textu – logická, gramatická i věcná.
„Těsnopis je trochu jako křížovka. Máte začátek a konec slova, a co z toho vyplyne, záleží i na vašem rychlém logickém úsudku a schopnosti dávat slova do souvislostí,“ popisuje používání „vlnovek“ Pavel Dibelka, vedoucí stenografického oddělení Poslanecké sněmovny.
Náročnost čtení těsnopisu spočívá i v tom, že každý stenograf může mít – a také má – své vlastní zkratky. „Chce to zapojit všechny mozkové buňky, aby se stal člověk dokonalým stenografem,“ dodává Pavel Dibelka.
Mladík, který vypadá spíše jako odborník na počítačovou techniku než stenograf, se věnuje těsnopisectví už od studií na obchodní akademii. „Za nás byl těsnopis ještě povinný, mě dokonce i bavil. Pár let potom byl už dobrovolný a teď se mu ve školách nevěnuje nikdo. Ani na obchodních akademiích, což je škoda,“ myslí si Pavel Dibelka. Žádám ho, aby přede mnou zaznamenal těsnopisem text, který mu nadiktuji. Souhlasí a já téměř nestíhám číst v tempu, jakým zapisuje.
Sprostá slova psaná vlnovkami
Při své práci se parlamentní stenografové jistí nahrávací technikou. „Při sněmovních jednáních se však jenom na techniku spoléhat nemůžeme. Je nutné, aby byla kromě fakt zachycena i atmosféra jednání, styl mluvy řečníka, a tím i souvislosti, které by přímým přepisem obyčejný zapisovatel nezachytil. Pouhá nahrávka by zas technicky ‚nepobrala‘ atmosféru ve Sněmovně či reakce poslanců na řečníka, které jsou při mnoha projednávaných zákonech důležité. Zvuk se totiž nahrává pouze z mikrofonu řečníka,“ vypráví o své práci Pavel Dibelka.
Sněmovní stenograf musí zaznamenat politikův proslov i s vulgarismy a „perličkami“. „Nejhrubší, plné vulgarismů bylo poslední jednání Poslanecké sněmovny. Podle zákona sice zaznamenaný text zasíláme řečníkům k autorizaci, ti se však můžou vyjádřit jen ke gramatickým či faktickým chybám. Jejich vulgarismy tam však zůstanou,“ dodává šéf parlamentních stenografů.
Pomůcka i pro novináře
„Těsnopisem se člověk uživí nejen v českém parlamentu a na zastupitelstvech, ale také při jednáních či valných hromadách velkých firem,“ vyjmenovává Pavel Dibelka. „Jeho uplatnění v parlamentu je dokonce dané zákonem, tudíž má každý nový stenograf v Česku místo takřka jisté.“ Těsnopis jako zkratkové písmo se může hodit také studentům na vysokých školách. „Ale i při různých poradách, při jednáních na úřadech, osvědčil by se v žurnalistice,“ dodává vedoucí oddělení pro písemnou a elektronickou komunikaci Státního těsnopisného ústavu Renáta Drábová.
A ještě k něčemu může být znalost těsnopisu dobrá – na školní taháky. Pavel Dibelka přiznává, že této možnosti při studiu párkrát využil. „Těsnopisné poznámky jsem mohl mít přímo na stole a málokdo – kromě učitelů těsnopisu – si všiml, že to není mořské vlnobití, ale text taháku,“ směje se.
Těsnopis – obor s budoucností?
V současné době je v Česku kolem pětadvaceti aktivních, takzvaných komorních stenografů, kteří jsou schopni těsnopisem zaznamenávat velká a dlouhá jednání. V Poslanecké sněmovně jich pracuje šest, kolem dvaceti jich působí externě. „Musí nám vypomáhat i důchodci, stenografů je málo,“ doplňuje Pavel Dibelka.
Stenografové totiž stárnou a noví se neškolí. Školy o znovuzavedení těsnopisu do vyučovacích schémat neuvažují. „Z Českého těsnopisného spolku ale máme informace, že zájem o kurzy těsnopisu je, v budoucnu tedy zkusíme veřejnosti takový kurz nabídnout,“ říká Renáta Drábová. „Na našich webových stránkách www.nuov.cz najdete výukový program na těsnopis, jmenuje se Těsnopis mini,“ doplňuje. Jinak vidí zájem o těsnopis šéf parlamentních stenografů Pavel Dibelka: „Studenti se zajímají spíše o nejnovější výpočetní techniku. Na těsnopisu je odrazuje to, že se mu musí věnovat soustavně, pravidelně a poctivě tak tři nebo čtyři roky. A to se dnes nikomu nechce. Každý by rád viděl výsledky svého studia co nejdříve.“
Český stenograf v Guinnessově knize rekordů
Česká republika má v těsnopisu i jedno prvenství. Může se pochlubit zápisem do Guinnessovy knihy rekordů. Dlouholetý pedagog těsnopisu Josef Kocourek byl do této publikace zapsán v roce 1997 jako nejstarší parlamentní stenograf.
A další prim? Český rekord v psaní těsnopisem. Dvě stě slov za minutu zvládl před více než padesáti lety stenograf Miloš Matula.
Pro zápis běžné řeči přitom stačí sedmdesát slov za minutu, pro zápis rychlejšího přednesu, například televizních zpráv, kolem osmdesáti až stovky slov v jedné minutě. „Můj osobní rekord je sto padesát slov za minutu,“ chlubí se Pavel Dibelka.
FAKTA
Co je těsnopis?
Zatím nejrychlejší způsob zachycení mluveného slova. Stenografové jsou – na rozdíl od moderní techniky – schopni
mluvené věty nejen zaznamenat, ale také logicky uspořádat do písemné podoby. Počátky těsnopisu se datují 1. stoletím
př. n. l. Užívání novodobého těsnopisu je známo od poloviny 16. století a souvisí s rozvojem parlamentarismu. Od 23.
dubna 1921 až dodnes se s menšími úpravami používá takzvaná soustava H-M (spoluautoři těsnopisné soustavy Alois
Herout a Svojmír Mikulík).
Vyznejte se v pojmech
* Stenograf = těsnopisec (z řeckých slov stenos – těsný a grafé – psaní)
* Stenogram = těsnopisný záznam
* Stenografovací stroj = speciální technické zařízení pro psaní těsnopisem
* Strojový stenograf = osoba používající stenografovací stroj
* Stenotypista = ovládá a používá těsnopis, zároveň svůj záznam přepisuje na psacím stroji nebo počítači do
normalizované podoby obchodních nebo úředních písemností
Kde hledat více informací
* www.psp.cz
* www.nuov.cz
* www.ctu.cz
* www.tesnopis.cz