Rčení, že řemeslo má zlaté dno, v současnosti zažívá malou renesanci. Vyplývá to alespoň ze statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání, které popisují, kolik deváťáků se letos přihlásilo na střední školu nebo na učiliště s technickým zaměřením.
Například do strojírenských oborů bylo letos přijato přes 18 tisíc prváků, což je o pět tisíc více než v roce
předchozím. Zvýšený zájem zaznamenaly i školy, kde se vyučují elektrotechnické, potravinářské, dopravní, polygrafické
či dřevozpracovatelské obory.
Trend patrný v několika posledních letech, kdy učební a studijní obory zaměřené na technické vzdělávání měly problém
naplnit své kapacity, se tak začíná pozvolna obracet.
Na předčasný optimismus je však podle odborníků ještě brzy. Nárůst zájmu o technické obory totiž není v globálu
zase tak dramatický, aby se dalo mluvit o jejich záchraně. Školství se navíc bude v příštích letech potýkat s
výrazným demografickým poklesem, a tak se teprve ukáže, jak se bude počet učňů a studentů na „technikách“
vyvíjet.
„Ten letošní nárůst bude podle mě hodně regionální záležitost. Tam, kde se o nábor postaraly firmy, se počet
žáků asi zvýšil. Jinak se ale zájem o technické obory výrazně nezvedá. A kvůli demografickému vývoji nás určitě ještě
čeká pokles,“ oponuje příznivým statistikám ředitel Střední odborné školy elektrotechnické v Ostravě Jan Führer.
Žáky lákají i samy firmy
Letošní zvýšení zájmu o technické obory experti přičítají právě i
různým náborovým akcím firem v některých regionech. Zaměstnavatelé si dlouhodobě stěžují, že jim chybí dostatek
kvalifikovaných lidí. „Vlivem různých propagačních akcí zaměstnavatelů a krajů se podařilo výrazněji zvýšit počet
přijatých v učebních oborech Zámečník, Obráběč kovů, Mechanik opravář, Zedník, Obkladač a Instalatér. Roste i počet
přijatých v oboru Automechanik,“ říká Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání. U maturitních oborů se
podle něj v posledních letech významně zvýšil počet přijatých do strojírenských oborů. „Mnohdy zapůsobilo i to, že
zaměstnavatelé například v médiích výrazně vyjadřovali zájem o absolventy technických oborů,“ řekl Vojtěch.
Vlastní líhně
Zaměstnavatelů, kteří se v poslední době rozhodli řešit malý zájem dětí o
technické obory vlastními silami, přibývá. Firmy například spolupracují s výchovnými poradci, kteří mají na
základních školách na starosti kariérové poradenství. Žákům, kteří dají přednost technickému oboru, podniky nabízejí
i různé motivační výhody, jako jsou třeba prospěchová stipendia. Některé společnosti si pak dokonce zakládají i
vlastní „líhně“ nových pracovníků. Například ČEZ loni ve spolupráci s jednou střední školou v Třebíči vybudoval nový
obor zaměřený na vzdělávání energetiků. To v regionu dosud chybělo. V Moravskoslezském kraji zase v posledním roce
vznikly dvě soukromé střední školy technického zaměření, které jsou dceřinými firmami dvou významných zaměstnavatelů
na severu Moravy – firem Vítkovice a Třinecké železárny.
Stipendium od kraje
„U nás doslova platí, že co se tady vyučí, to pak železárny berou. Doufám,
že to takto vydrží,“ říká ředitel jedné z těchto škol Jan Franek. Podle něj se dnes už technické školy neobejdou bez
toho, aby nové studenty samy aktivně lákaly. „Studentům nabízíme různé výhody, například odměny za dobré
výsledky nebo náhrady za dopravu,“ vysvětlil Franek. Tyto věci si však veřejné střední školy dovolit
nemohou. Zvýšit zájem žáků o technické obory se snaží i některé kraje. Například na Vysočině chtějí učňům a
studentům tohoto zaměření od příštího roku vyplácet prospěchová stipendia v měsíční výši 500 až 700
korun. „Stále je tu nerovnost mezi tím, že zaměstnavatelé mají zájem o absolventy technických profesí, zatímco
žáci dávají přednost raději jiným oborům,“ řekl vedoucí odboru školství kraje Vysočina Miroslav Pech.
Jak jsou na tom technické obory na středních a vysokých školách
Zájem vzrostl počet přijatých
do některých technických oborů meziročně vzrostl. týká se to například oborů zaměřených na přípravu odborníků ve
strojírenství, elektrotechnice, potravinářství nebo dřevozpracovatelském průmyslu.
Žádané profese
Podle Národního ústavu odborného vzdělávání zaměstnavatelé v současnosti nejvíce poptávají tyto technické profese:
technolog, konstruktér, zámečník, CNC operátor a nástrojař.
Kolik se platí
průměrný plat autoelektrikáře či automechanika se podle údajů mpSV pohybuje kolem 22 tisíc hrubého. podle průzkumu
merces, který zkoumá výši platů v různých profesích, firmy například elektrotechnikům nabízejí 18 – 31 tisíc korun
hrubého, strojníkům 18 – 34 tisíc a dřevařským technikům 18 – 32 tisíc korun.
Vysoké školy
Velmi pozvolný nárůst počtu studentů hlásí i některé vysoké školy, například ČVUt. Zatímco v roce 2006 škola obdržela
17 155 přihlášek, o rok později to bylo přes 18 tisíc. podle ČVUt firmy stále poptávají některé technické profese,
absolventi však na trhu práce chybějí.