PRAHA Už zítra zahájí zhruba polovina středních odborných škol a všechna gymnázia výuku podle nových vzdělávacích programů. Už nebude nutné dodržovat centrální osnovy.
Zní to průlomově - ale přestože převládají pozitivní očekávání, ne všichni zúčastnění pedagogové jsou z novinky nadšení. „Přiznám se, že jsme doufali v to, že nám ministerstvo školství dá k rozšíření výuky větší prostor. Jsme i nadále v mnoha ohledech dost sešroubovaní,“ říká například ředitelka pražské obchodní akademie v Dušní ulici Jana Maierová. Jak dodává, příprava nového způsobu vyučování byla náročná a trvala dva roky.
Podle Národního ústavu odborného vzdělávání, který spolu s ministerstvem školství reformu prosadil, nabídne změna místo encyklopedických vědomostí studentům orientaci na schopnost řešit problémy, spolupracovat a nést zodpovědnost. Také možnost komunikace v češtině i v cizím jazyce, práci s počítačem a chuť dál se učit.
Školy se tak přizpůsobí i potřebám současných zaměstnavatelů. „Potřebnost reformy se může ukázat velmi brzy v souvislosti s ekonomickou krizí. Nezaměstnanost se zvyšuje a může se stát, že některé obory už nebudou perspektivní. Lépe na tom budou ti, co se rychle doučí nové věci,“ uvedl ředitel ústavu Miroslav Procházka.
Na školách ruší osnovy
„Když se učitelé sami na vzdělávacích programech podílejí, je jisté, že odpadne připomínka, kterou bylo dříve velmi často slyšet: Kdo to zase vymyslel? Kdo podle toho má učit?“ upozorňuje na neopominutelný klad reformy Josef Mágr, zástupce ředitele VOŠ a SPŠ ve Varnsdorfu.
Jeho škola využila novinky k větší volnosti tak, že posílila tělocvik, matematiku a zařadila jako nový předmět rétoriku. Snaží se také spojovat předměty, třeba fyziku a chemii. Například ředitelka pilotní školy z Příbrami Marcela Hodková si myslí, že pedagogické sbory zažívají díky reformě přece jen renesanci: „Mnoho učitelů už ztratilo chuť do práce, byli vyhořelí. Teď našli zase nový impuls. Je ale smutné, že jsme na to nedostali víc peněz.“
Jak se reforma uplatní v praxi, ukážou až příští měsíce, podle mnohých pedagogů spíše roky. Přesto do ní vkládá většina zúčastněných škol naděje.
„Když dáme žákům možnost, aby řešili problémy ve skupinkách společně, tak to vzbudí jejich zájem a zapojují se i ti slabší, protože se nestydí. Objeví v sobě schopnosti,“ shrnuje Hana Křístková ze Střední odborné školy obchodní v Brně. Zde si vymysleli projekt, při němž se celá škola věnuje zdravému stylu života.
Ostatní střední školy budou školní osnovy opouštět během příštích dvou let.
„Vyhořelí učitelé teď dostali nový impuls.“ Marcela Hodková, ředitelka