PRAHA V Česku se celoživotnímu vzdělávání věnuje pouhých šest procent lidí. „Tato skutečnost je nepříznivá nejen z hlediska jejich osobnostního rozvoje, ale také z důvodu budoucí konkurenceschopnosti země. Přitom aktivit, které v této oblasti probíhají, je poměrně hodně,“ říká mluvčí Národního ústavu odborného vzdělávání Zoja Franklová. Podle ní jsou aktivity dosud roztříštěné a nezajišťují proto potřebnou úroveň. Ke zlepšení by měly pomoci dva projekty: Koncept a PIVO (Podpora individuálního vzdělávání občanů). Projekt Koncept, jejž finančně podpoří Evropský sociální fond, by měl vytvořit takové podmínky, které by stimulovaly poptávku dospělých po dalším vzdělávání. „Na druhé straně by se lidé měli setkat s širokou nabídkou kvalitních kurzů, které budou odpovídat potřebám trhu práce,“ vysvětlila Franklová. A jak to bude vypadat v praxi? Autoři projektů budou hledat inspiraci v zahraničí, kde je celoživotní vzdělávání často na vysoké úrovni. Už teď je jisté, že po ukončení kurzů lidé dostanou certifikát, který by jim měl pomoci ať už v dalším profesním rozvoji či novém pracovním uplatnění. Vzdělávací projekt ministerstva školství se zkratkou PIVO navrhuje navíc poskytnutí nevratné finanční podpory pro ty, kteří se budou dále vzdělávat. Cílem je podpořit poptávku po dalším vzdělávání v Česku formou podpory individuálního vzdělávání. „Bude se týkat zejména oblasti jazykových dovedností, informačních a komunikačních technologií a podpory podnikatelských dovedností,“ uvedla Petra Hrabětová z ministerstva školství.
***
Vzdělávání v číslech Do formálního vzdělávání (ve školách) se předloni zapojilo 233,3 tisíc lidí. O něco vyšší účast než muži v něm mají ženy. Co se týká věkových skupin, nejaktivnější skupinou jsou lidé ve věku od 35 do 49 let. Nejdostupnější formou dalšího vzdělávání je sebevzdělávání bez přítomnosti lektora. Zdroj: Český statistický úřad
Alena Hechtová