Lidské zdroje jsou hlavním bohatstvím Evropské unie. Jsou klíčové pro tvorbu a předávání poznatků a představují jeden
z faktorů, které určují inovační potenciál každé společnosti. Investice do vzdělávání a odborné přípravy jsou
rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje a zaměstnanosti v Unii, a proto představují
nezbytný předpoklad pro dosažení ekonomických, sociálních a enviromentálních cílů, které si EU stanovila v
Lisabonu. Současně je nezbytné prohlubování vzájemné součinnosti a komplementarity mezi vzděláváním a dalšími
oblastmi, jako je zaměstnanost, výzkum a inovace a makroekonomická politika.
Od svého vzniku mělo Evropské hospodářské společenství jasnou představu o významu vzdělávání a odborné přípravy
a jejich vlivu na hospodářskou integraci. Lidské zdroje představují v tomto pojetí významný potenciál ekonomiky,
vyšší vzdělání je navíc nespornou komparativní výhodou pro volný pohyb osob.
Požadavky na kvalitu a systémy vzdělávání se nejprve týkaly srovnatelnosti kvalifikací, uznávání diplomů a zapojení
sociálních partnerů do vzdělávání. V rámci prevence nezaměstnanosti byl kladen důraz na adaptabilitu a
zaměstnatelnost absolventů škol. Role vzdělávání se v EU od té doby mnohonásobně zvětšila a rozšiřuje se i nadále.
Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů stojí dnes v centru pozornosti, příkladem širokého pojetí může být koncepce
celoživotní učení.
je informační síť Evropského střediska pro rozvoj odborné přípravy (Cedefop). Tato informační síť slouží k výměně, shromažďování a šíření
informací z oblasti odborného vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve všech členských státech Evropské
unie.
Další informace:
EU respektuje vzdělávací systémy členských zemí a považuje je za součást národní identity a kultury. Jejich
osud je proto ponechán v kompetencích vlád jednotlivých členských zemí
Další informace:
Portál PLOTEUS poskytuje informace o vzdělávání, vzdělávacích systémech a vzdělávacích příležitostech ve všech
členských zemích EU -
http://europa.eu.int/ploteus/portal
VZDĚLÁVACÍ POLITIKA EU
Škála pravomocí EU při prosazování politik se pohybuje od výlučných (u společných politik -
např. nařízení EU v oblasti kvality potravin společné obchodní politiky), přes sdílené (např.
směrnice na ochranu životního prostředí) až po doplňující.
Oblast vzdělávání nepatří do společných politik EU. Na rozdíl od společné měnové a celní politiky má vzdělávací
politika statut tzv. doplňující politiky. To znamená, že aktivita EU v této oblasti nezasahuje přímo
do národní vzdělávací politiky, ale je omezena na podporu členských států. Orgány EU mohou členským
státům pouze udělit doporučení.
Podstata úsilí EU ve vzdělávání spočívá v systematické a rozsáhlé finanční podpoře jednotlivých zemí
a regionů. Finanční podpora se odehrává na základě společně přijatých cílů a prostřednictvím
strukturálních fondů a zakládáním komunitárních programů.
Další informace: