Třiapůlletý program vznikl v rámci projektu ministerstva školství a má podporu z EU a státního rozpočtu. V České republice vytváří síť středních odborných škol, které se mají proměnit v centra vzdělávání dospělých s pedagogy proškolenými v potřebných dovednostech.
Školám má umožnit překonat obecný pokles počtu žáků v počátečním vzdělávání, ale také řešit konkrétní potřeby trhu práce v daném regionu. V celé ČR je do projektu zapojeno 325 škol, ve Zlínském kraji vytváří po třech vzdělávacích programech pro dospělé celkem 25 škol.
Jedním z nejúspěšnějších výukových programů v regionu pro dospělé se jeví právě Obuvník pro zakázkovou výrobu. Podle tajemnice České obuvnické a kožedělné asociace Vlasty Majerové je současný zájem o odborné školství a zejména pak učební obory v obuvnické oblasti velice tristní.
„Děti nemají zájem o obuvnické učební obory. Přestože děláme různé podpůrné akce a dny otevřených dveří, přestože zveme například i děti z dětských domovů, nepodařilo se posledních osm let tento obor otevřít,“ konstatuje Majerová. Proto podle ní asociace uvítala skutečnost, že mezi desítkami dalších programů pro dospělé začal vznikat program, který nyní ověřuje SPŠ polytechnická.
Zakázková obuv přitahuje více
„O kurz zakázkového obuvníka je velký zájem. Oproti obuvníkovi pro sériovou výrobu musí zakázkový přece jen znát něco navíc, zejména z konstrukce a navrhování výrobků. Z toho důvodu kurz uvítali zejména naši členové. Ale nejsou v něm jen zaměstnanci našich členských firem,“ poznamenala Majerová. Ve Zlíně existovala do roku 2007 SPŠ kožařská, která zastupovala výrobu obuvi. Poté došlo k jejímu sloučení. Zůstává na ní však nadále dostatek vyučujících odborníků i strojů, ale také know-how, tedy potřebné učební texty, skripta. V celé ČR téměř neexistuje vzdělávání v tomto oboru. Nicméně ve Zlíně přetrvává tradice řemeslné dovednosti i kvalitní design.
SPŠ polytechnická Zlín navíc jako jediná v současné době učí problematiku výroby obuvi ve svém oboru počátečního vzdělávání zpracování usní, plastů a pryže. V rámci čtyřletého studia je problematice věnován jeden rok.
To vše byly dobré předpoklady pro postavení programu pro dospělé zájemce. Po jeho absolvování budou moci absolventi získat dílčí kvalifikaci podle Národní soustavy kvalifikací jako dílčí stupeň vzdělání.
Zájem projevilo jedenáct lidí
Díky spolupráci s Českou obuvnickou a kožedělnou asociací ve Zlíně se škole podařilo získat pro ověřování programu 11 zájemců. Skupinu tvoří čtyři manuální pracovníci, čtyři jednatelé firem, dva ortopedičtí technici a jedna návrhářka a designérka obuvi. Prakticky vyrovnané je zastoupení mužů a žen.
„Skupina je hodně různorodá, co se týče věku i vzdělání, přesto máme poznatek, že deset lidí, kteří už měli o oboru určitou představu, se stmelilo a vytvořilo skupinu s velmi pozitivním přístupem. Jedenáctý, který byl doslova čistý, se už po první konzultaci neukázal,“ popisuje odborný pedagog Václav Talaš. I když je tedy projekt určen pro zájemce se základním vzděláním, bude zřejmě jeho absolvování problematické pro toho, kdo do něho půjde znalostně zcela „čistý“ a nebude mít eminentní zájem se vzdělat. Samotná výuka byla umístěna na odloučené pracoviště školy v bývalé budově SPŠ kožařské na náměstí T. G. Masaryka. Praktické vyučování následovalo až po teorii.
Škola přitom pro dospělé klienty uplatnila model ověřený už v minulosti a zvolila páteční odpoledne od 13 do 20 hodin a sobotní čas do 15 hodin. Asi polovina účastníků kurzu je z mimozlínského prostředí, ale škola je schopna jim zajistit ubytování ve svém domově mládeže.
Pokud se tyto systémy výuky dospělých na středních školách propojí i s potřebami úřadů práce a začnou efektivně fungovat, vidí v nich tajemnice Majerová reálnou možnost, jak získat úplně nebo alespoň částečně kvalifikované lidi do výroby obuvi.
Výroba zaměstnává pět tisíc osob
„Skutečností je, že ve Zlínském kraji zůstává 95 procent všech zaměstnavatelů ve výrobě obuvi za celou republiku. V tomto a navazujícím průmyslu je zaměstnáno skoro pět tisíc lidí. Abychom si udrželi know-how a znalosti, které tady vždycky byly na vysoké úrovni, měli bychom pro to dělat maximum. Ze strany zaměstnavatelů tuhle aktivitu podporujeme,“ shrnuje Majerová.
Firmám, které vytvořený program hodnotily, ale i prvním účastníkům se podle ní kurz velice líbí a jsou s ním spokojeni. „Věřím, že pilotní ověřování dopadne dobře a my budeme hledat možnosti, jak tohoto programu využít pro další profesní vzdělávání,“ dodala Majerová.