Snaha o to, aby se zvýšil počet lidí, kteří se i po ukončení školní docházky vzdělávají, není samoúčelná. V globalizované společnosti se rychle mění technologie i perspektivnost jednotlivých odvětví. Člověk, který chce v takových podmínkách obstát, musí počítat s tím, že se bude celý život učit. Projevuje se to výrazně právě v době ekonomické krize, kdy se počet nezaměstnaných meziročně zvýšil o téměř 200 000 lidí. V této situaci může být celoživotní vzdělávání užitečné hned dvakrát. Jednak tím, že lidem s ohroženými pracovními příjmy pomůže překlenout problematické období, a vedle toho zvyšuje pravděpodobnost, že s novými poznatky najdou práci.
Nabídka celoživotního vzdělávání se za poslední léta znatelně rozšířila a zabývají se jím různorodé organizace z veřejné i soukromé sféry. Problém je ale v tom, že tento typ vzdělávání není dostatečně koordinován, neexistuje pro něj koncepce ani kritéria, podle nichž by se dala hodnotit kvalita kurzů. Dalším zádrhelem je i to, že lidé po absolvování takového vzdělávání nedostávají nějaké všeobecně uznávané certifikáty, které by dlouhodobě zvyšovaly jejich šance na dobré uplatnění. Nedostatečné jsou také možnosti poradenství. Přitom je hodně těch, komu by mohlo pomoci další vzdělávání, ale neví si rady s výběrem vhodných kurzů. Tyto otázky bude v příštích třech letech řešit Národní ústav odborného vzdělávání s přispěním evropských peněz v rámci projektu Koncept.
Úbytek dětí nahradí dospělými
Kromě rostoucí nezaměstnanosti je velkým problémem také rychlý pokles počtu patnáctiletých žáků. „Z křivky demografického vývoje je patrný nezvratitelný pokles počtu žáků v průměru o 30 procent. To je skutečné ohrožení pro školy,“ varuje například ředitel odboru středního a vyššího odborného školství MŠMT Miloš Rathouský. Už dnes odborným školám chybí žáci a v krajích se snaží zvýšit jejich efektivitu tím, že je slučují do větších celků.
Nebezpečí z dalšího podstatného úbytku dětí si krajské samosprávy dobře uvědomují. „Takový pokles nebyl ani v dobách hladomorů a válek. Kvůli kvalitě odborného a celoživotního vzdělávání budeme muset přijímat i nepopulární opatření,“ tvrdí náměstek hejtmana Libereckého kraje Radek Cikl, který má na starosti právě školství.
Na existující problémy reaguje letos zahájený projekt ministerstva školství UNIV 2 – KRAJE, který pomáhá středním školám, aby se přetvořily v centra celoživotního vzdělávání. Výpadek žáků tyto školy nahradí tím, že rozšíří svou činnost i na dospělé. A přitom ještě rozšíří nabídku kurzů celoživotního vzdělávání, které budou navíc připraveny podle určitých standardů a potřeb trhu práce v dané oblasti.
Projekt UNIV 2 – Kraje potrvá do roku 2013 a je pro něj vyčleněno 300 milionů korun, z nichž 85 procent jde z prostředků Evropského sociálního fondu. Jsou do něj zapojeny školy ze všech krajů ČR kromě Prahy. V průměru jde o 25 škol na jeden kraj, konkrétní počty se ale pohybují v rozmezí od 12 do 36 v závislosti na velikosti kraje a jeho lidnatosti. V rámci projektu by tak mělo vzniknout 325 center celoživotního učení, z nichž každé připraví ve spolupráci se zaměstnavateli nejméně tři programy dalšího vzdělávání.
Kraje přeměnu podporují
Na přetváření škol v centra celoživotního učení spolupracují i kraje. „Jasně vidíme, jak se situace zhoršuje. Kapacita středních škol našeho kraje o hodně převyšuje počet patnáctiletých a víme, že to budeme muset nějak řešit. Když škola bude vzdělávat také dospělé, rozhodně to zvýší její prestiž a to je důležité. Podle nás by všechny velké střední školy měly poskytovat komplexní služby a měly by se ptát firem, co potřebují,“ říká Kamil Ubr, který je vedoucím oddělení koncepce vzdělávání kraje Vysočina.
Vzdělávací programy pro dospělé mohou mít různá oborová zaměření a mohou být určeny nejrůznějším skupinám zájemců. Mohou vznikat např. na objednávku zaměstnavatelů, může jít o rekvalifikační kurzy, mohou být určeny pro skupinu pracovně aktivních seniorů z věkové kategorie 50+. Celoživotní vzdělávání může také pomoci udržet obory, které nebudou kvůli slabému zájmu v rámci středního vzdělávání vyučovány. Bude-li po nich ale poptávka na trhu práce, mohou být nabízeny v rámci dalšího vzdělávání, což je další argument pro jeho rozvoj. Tyto vzdělávací programy pro dospělé vytvářené na školách budou mít modulový charakter, což lidem umožňuje vybrat si jen tu část, kterou opravdu potřebují, nebo je nejvíc zajímá.
To, že by školy měly využít své vybavení a schopnosti pedagogů nejen k výuce žáků, ale i k tomu, aby poskytovaly další vzdělávání pro dospělé, je z hlediska efektivity nanejvýš logické.
„Není to ale jednoduché,“ upozorňuje Kamil Ubr. „Pokud chtějí školy uspět s nabídkou vzdělávání i pro zaměstnance různých podniků, musejí nabízet tu nejvyšší kvalitu. Ředitelé by proto měli více vysílat své učitele na školení přímo do firem,“ myslí si Ubr. „Skloubit normální výuku s kurzy celoživotního vzdělávání je někdy také organizační oříšek. Je třeba vytvořit takové podmínky, aby dobří kantoři, kteří mají zájem učit teenagery i dospělé, mohli obě formy výuky kombinovat,“ dodává Kamil Ubr.
Mít v lavicích místo svých obvyklých žáků dospělé lidi, kteří už mají praktické zkušenosti, také není úplně samozřejmé. Sami učitelé se kvůli tomu budou muset ledacos přiučit. Proto proběhnou vzdělávací semináře se zaměřením na vytváření modulových vzdělávacích programů, na lektorské dovednosti, kariérové poradenství i oblast marketingu. Kurzů by se mělo zúčastnit asi 3250 pedagogů, kteří pak budou působit v centrech celoživotního učení. Kromě toho mohou nabytých dovedností využít i v počátečním vzdělávání, například při tvorbě školních vzdělávacích programů.
Propojování služeb
Projekt počítá s tím, že školy, které začnou fungovat jako centra celoživotního vzdělávání, vytvoří vzájemně spolupracující a propojené sítě. Své vzdělávací aktivity budou koordinovat tak, aby celková nabídka programů dalšího vzdělávání odpovídala skutečným potřebám trhu práce v daném kraji. Vytvořené programy budou vkládány do informačního systému projektu a také do internetových serverů sítí škol v každém kraji. Jejich propojením vznikne systém, v němž si každý bude moci najít ucelené informace o dalším vzdělávání poskytovaném školami v celé ČR.
Jestliže bude mít někdo zájem například o kurz elektroniky, nebude problém, aby ho navštěvoval ve městě, kde žije, i když ho tam školy nebudou nabízet. Stačí, když bude v programové nabídce v jiném místě v kraji, odtud pak lektoři přijedou podle poptávky. „Propojení služeb dá školám nový rozměr. Sítě škol se mohou stát vyhledávanou značkou, která bude pro uživatele signalizovat vysokou kvalitu služeb,“ představuje si Kamil Ubr z kraje Vysočina.
Aktivit, které by měly zlepšit situaci v celoživotním vzdělávání, je tedy přichystána řada. Aby to vše fungovalo, je třeba přesvědčit lidi, že další vzdělávání je dobrá a nutná věc, a že právě školy jsou tím místem, kde lidé mají najít pomoc, když se chtějí jakýmkoli způsobem vzdělávat v dospělém věku
***
Mít v lavicích místo svých obvyklých žáků dospělé lidi, kteří už mají praktické zkušenosti, také není úplně samozřejmé. Sami učitelé se kvůli tomu budou muset ledacos přiučit.
Informace o projektu najdete na www.nuov.univ2k. Vzdělávací nabídku v regionech lze nalézt na adresách www.univcz.cz a www.cucu.cz