Za účasti ředitelů škol, pracovníků ministerstva školství, úřadů práce či manažerů firem připomněla v Třešti krajská radní M. Kružíková (za ČSSD) nedávné krajské návrhy na opatření v síti škol. Kraj chce podle ní udržet šíři možností vzdělávání, ale zvýšit kvalitu a efektivitu.
V menších městech je navrženo zastřešit střední školy organizací s jediným managementem, v těch větších podržet dva až čtyři takovéto subjekty. „Záleží na rozhodnutí těch, kteří tam žijí a řídí tyto školy, zda se budou sdružovat podle toho, jak blízko mají své budovy, anebo jak blízko k sobě mají oborově,“ řekla radní.
U malých škol v menších městech návrh doporučuje změnit subjekt v detašované pracoviště jiné školy, anebo převést zřizovatelskou funkci na město. Navržen je též útlum víceletých gymnázií mimo okresní města.
„Z celého návrhu opatření si ale všichni vzali na mušku jen víceletá gymnázia, za to jsme neustále propíráni v novinách,“ litovala radní, že ostatním opatřením se až taková váha nedává a že návrhy na úpravy sítě škol podle představ samosprávy či ředitelů se téměř neobjevily: „Ve většině případů nám říkají - máte pravdu…, ale změny udělejte někde jinde, ne u nás, my se tady ještě držíme.“
Pokud se ale bude s úpravami čekat, hrozí podle radní, že na některou školu přijde tak málo přihlášek, že skončí: „Šance říct, jak si to představují ve městech do budoucna, se moc nevyužila. Uvidíme, jak to vše dopadne na krajském zastupitelstvu, zda bude návrh podpořen.“
Na konferenci v Třešti z různých stran znělo, že větší vzdělávací celek, kde jeden obor může dočasně podržet druhý, by lépe čelil výkyvům v poptávce. „Gymnázia jsou stabilní, ale další obory reagují na momentální zájem zaměstnavatelů. Teď to vidíme na oborech jako řezník nebo krejčová, které bývaly hodně navštěvované a nyní o ně téměř není zájem,“ uvedla Kružíková.
Potřebu zkvalitnit výuku a podpořit učňovské obory na úkor přijímání nekvalitních žáků do maturitního studia důrazně podpořil např. Jaroslav Miklík, cechmistr Cechu elektro okresu Žďár n. S. a člen představenstva krajské hospodářské komory.
„Pojem „nepřipustit žáka k maturitě“ už byl nejspíše vyřazen ze slovníku… Na odborné školy už dál nelze přijímat žáky se čtyřkami…,“ varoval kriticky Miklík a konstatoval velkou nekvalitu elektrikářů vycházejících ze škol: „Učit musí ti nejlepší a nejlépe placení odborníci – lektoři. Budoucnost je jen ve vzdělání národa - je třeba změnit heslo když to umíš, tak to dělej, když to neumíš, jdi to učit.“
Školy v kraji Vysočina
* V kraji působí 73 středních škol, z toho kraj zřizuje 52, soukromá osoba 11, církve 4, obce 2, MŠMT 4. Je zde mj. 18 gymnázií, 40 škol s odbornými studijními obory, 17 učilišť s maturitními obory, 14 VOŠ, dvě VŠ a dalších 5 odloučených pracovišť VŠ * Ve školství pracuje téměř 12 tisíc pracovníků, z toho 8100 přepočtených pedagogů * V roce 1976 se v kraji narodilo 9369 dětí, v roce 2009 už jen 5466 dětí. Minimum bylo v roce 1999 - 4642 dětí. Nastupuje propad počtu žáků na SŠ. Zatím nejvíce jich je v šestiletých oborech gymnázií (průměr 28 na třídu).