-
Účast české dospělé populace na dalším vzdělávání je dlouhodobě neuspokojivá: Šetření Eurostatu z roku 2007 ukázalo, že česká dospělá populace se vzdělává poměrně skromně – ve 4 posledních týdnech před dotazováním se v ČR vzdělávalo pouze 5,7 % dospělých (věková kohorta 25 -64 let), zatímco ve „starých“ zemích EU činila průměrná účast 11,3 %.
-
Počíná období výrazného poklesu populace vzdělávajících se na středních školách, dnes se věková kohorta 15-16letých pohybuje na úrovni kolem 125 -130 tisíc žáků v ročníku, během několika let klesne na 100 tisíc a po roce 2010 dokonce až téměř na pouhých 90 tisíc dětí. Pro řešení uvedené situace nelze použít běžně užívané redukce počtu škol, jedná se totiž i o zachování/nezachování oborové struktury.
-
Příprava na část dosud běžných kvalifikací nebude v počátečním vzdělávání v důsledku demografického poklesu zajištěna, přesune se do oblasti dalšího vzdělávání. Zdá se proto prozíravé zajistit, aby v oblasti dalšího vzdělávání působili odborně vybavení profesionálové – dosavadní vyučující těchto oborů – a aby pro tuto pedagogickou činnost byly využity stávající prostorové a materiální kapacity – tedy střední školy.
-
Pozvolna poroste počet obyvatel staršího věku: Česká populace stárne, se zvyšujícím se věkem se snižuje zaměstananost (z věkové skupiny 50-54letých je zaměstnáno 82 %; z věkové skupiny 60-64letých pouhých 21 % členů této skupiny). Účast členů věkové skupiny 50+ na dalším vzdělávání činí 32 % pro 50-59leté a 12 % pro 60-65leté. Přestože stárnoucí populace bude v průběhu let stále vzdělanější, a proto ochotnější k dalšímu vzdělávání, je nezbytné v předstihu „aktivovat populaci staršího věku tak, aby byla schopna úspěšně fungovat na moderním trhu práce v podmínkách společnosti vědění“.
__________________________________________
Podporu proměny středních škol v centra celoživotního učení lze nalézt v řadě materiálů – např. ve vládou ČR schváleném Akčním plánu rozvoje odborného vzdělávání nebo ve Strategii celoživotního učení.