Nejvíce odpadlíků hlásí technické obory, kde předčasně ukončí studium až třetina studentů. Naopak nejvíce se drží studenti práv, před získáním diplomu jich ukončí školu jen pět procent. Statistiky také porovnávaly studijní úspěšnost absolventů učebních oborů a nástaveb, univerzitu jich nedokončí až polovina.
"V případě strojírenských oborů odchází předčasně ze studia 31 procent absolventů, u elektrotechnických oborů jde o 19 procent studentů, studium stavebnictví nedokončí 13 procent studentů, chemie 22 procent studentů a ostatních technických oborů 25 procent studentů," konstatuje zpráva NÚV.
Tyto obory jsou jednak náročnější, jednak sem kvůli malému počtu uchazečů přijímají zpravidla bez přijímacích zkoušek. Na tyto obory tak nastoupí i studenti, kteří by se dříve na vysokou školu nedostali. Nejmenší "úmrtnost" je na právnických fakultách
Oproti tomu v oborech lékařských, právních a uměleckých, kde jsou poměrně obtížné přijímací zkoušky a šance na přijetí je v porovnání s technickými obory výrazně nižší, odcházejí studenti mnohem méně často. Například na právech je "úmrtnost" pět procent, osm procent na medicíně a devět procent na uměleckých oborech.
Nejlépe si při studiu na vysoké škole vedou podle očekávání gymnazisté. Například z maturantů z roku 2006, kteří nastoupili na vysoké školy, jich předčasně ukončila studia desetina. O něco hůře jsou na tom absolventi lyceí, po pěti letech od maturity jich zanechalo vysokoškolského studia na 15 procent. Kromě gymnázií a lyceí, která připravují žáky ke studiu na vysoké škole, se ale na univerzity hlásí stále více absolventů středních odborných škol. Těch už ale nedokončí celých 21 procent. Očekává se nárůst předčasných odchodů
"Lze předpokládat, že spolu s nárůstem počtu absolventů vstupujících na vysoké školy bude i do budoucna narůstat podíl jejich předčasných odchodů," uvádí zpráva. Nejhorší je situace u absolventů nástaveb a učebních oborů s maturitou. "V průměru předčasně ukončilo vysokoškolské studium 38 procent absolventů oborů středních odborných učilišť z let 2006-2009," stojí ve statistikách. U absolventů nástaveb se neúspěšnost pohybuje dokonce kolem 44 procent.
Zájem o vysoké školy by mohlo změnit plánované zavedení školného. Za dva roky by měli nově nastoupivší studenti začít platit až 10 000 korun za semestr.