V průběhu června probíhají na všech školách s učebními obory závěrečné zkoušky. Většina z nich je letos uspořádá podle jednotného zadání. Jednotné závěrečné zkoušky se v učebních oborech zavádějí postupně a školy je přijímají dobrovolně.
Jednotná zadání zaručují, že zkouška bude obsahovat všechna témata, která jsou nezbytná z hlediska současné praxe v daném oboru. Na tvorbě jednotných zadání se podílejí školy, odborníci z praxe a pracovníci Národního ústavu odborného vzdělávání. Zástupci zaměstnavatelů jsou také členy zkušebních komisí, které hodnotí výkony žáků u závěrečných zkoušek. „Spolupracujeme na vzniku nové zkoušky, protože chceme, aby se sjednotila úroveň škol, které vyučují polygrafické obory. A také chceme přimět pedagogy, aby na sobě pracovali a měli přehled o všech novinkách,“ říká prezident Svazu polygrafických podnikatelů Jan Sochůrek. Podle jeho zkušeností nejsou všechny školy adekvátně vybaveny a jejich výuka pak není kvalitní. „Proto jsme stanovili polygrafické minimum a škola, která ho nesplňuje, by neměla tyto obory učit,“ dodává Sochůrek.
„Absolvent, který získá výuční list na základě jednotné zkoušky, by měl mít větší šanci na dobré uplatnění, protože zaměstnavatelé budou vědět, že své řemeslo ovládá,“ říká Dana Kočková z NÚOV, který má reformu závěrečných zkoušek na starosti v rámci projektu ministerstva školství Nová závěrečná zkouška. Při zkoušce podle nového pojetí se ukáže, jestli žák dokáže prakticky použít znalosti a dovednosti získané ve škole. Výsledky zkoušek prováděných na různých školách také budou mnohem lépe srovnatelné.
Učební obory se dnes vyučují na 461 školách a přitom 372 (81 %) z nich využije jednotné zadání při závěrečných zkouškách buď celé, nebo jeho část. „V tomto školním roce šlo hlavně o to, aby se všechny školy mohly seznámit s jednotným zadáním pro obory, které vyučují. Vědí tedy, jak je zadání koncipováno, a mohou se dobře připravit na jeho přijetí v příštích letech,“ říká Dana Kočková z NÚOV. Nová závěrečná zkouška by nakonec měla být zavedena do všech škol, k tomu je ale třeba vytvořit legislativní podmínky. „Samozřejmě nás těší, že je účast škol tak velká, i když je to dobrovolné,“ dodává Kočková.