Školství
Závěrečné zkoušky podle jednotného zadání si letos pilotně vyzkouší 88 procent českých učilišť.
Většina českých učňů bude letos v červnu skládat závěrečné zkoušky trochu jinak, než byli zvyklí jejich kolegové v předchozích letech. Čekají je totiž praktické, písemné a ústní zkoušky podle jednotného zadání – tedy podobně, jako se to plánuje u státních maturit.
Zatím si to tedy učni vyzkoušejí jen nanečisto – ale už za dva roky by to mohlo být povinné všude.
Projekt jednotných závěrečných zkoušek zajišťuje Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). Ten ve spolupráci se školami, odborníky z praxe a Hospodářskou komorou vytvořil jednotné zadání závěrečné zkoušky pro každý ze 116 učebních oborů, které v Česku existují. Jinými slovy to znamená, že například všichni klempíři budou mít speciální jednotné zadání zkoušky pro svůj obor, stejně to čeká třeba i instalatéry, kuchaře nebo nástrojaře.
Jednotná závěrečná zkouška podle autorů projektu pomůže sjednotit, co se vlastně po absolventech jednotlivých učebních oborů chce, co mají po třech letech studia umět a v jaké kvalitě.
V podobě závěrečných zkoušek, na základě kterých nyní učni získávají výuční list, jsou nyní velké rozdíly. Každá škola si totiž témata i průběh určuje sama.
Podle Dany Kočkové z NÚOV si letos jednotnou závěrečnou zkoušku nanečisto vyzkouší 88 procent českých učilišť. „Vychází to z našeho průzkumu. Projekt jednotných závěrečných zkoušek budeme ověřovat v dalších dvou letech, teprve poté by to pro školy mohlo být povinné,“ popsala Kočková.
Jednou ze škol, které se letos do projektu zapojí, je i Střední odborná škola v Sezimově Ústí. „Výhodou jednotné závěrečné zkoušky je například to, že je v ní kladen větší důraz na praktičnost. Jde o to, aby žáci uměli své znalosti použít hlavně v praxi,“ řekl ředitel školy Jaroslav Svoboda. Ten vítá i to, že NÚOV bude zadání jednotných závěrečných zkoušek každý rok revidovat – to kvůli případným technickým novinkám, které se mezitím dostanou do osnov. „Nebude to tedy jako dříve, kdy jsme u závěrečných zkoušek měli padesát let převodovku,“ řekl s úsměvem Svoboda.
Podle Leoše Plíška ze Střední školy technické ve Žďáru nad Sázavou bude jednotná zkouška přínosem i pro zaměstnavatele. „Budou mít větší přehled o tom, co se žák ty tři roky učil a z čeho ho pak zkoušeli,“ řekl Plíšek. „
Na rozdíl od státní maturity se však jednotné závěrečné zkoušky nebudou nijak centrálně vyhodnocovat. „Bude to skutečně hlavně pro ty školy, aby si udělaly jasno v tom, co je kvalifikační standard pro jejich absolventy,“ řekla Kočková.
***
Jednotná zkouška
88 procent učilišť
Jednotnou závěrečnou zkoušku si letos nanečisto vyzkouší 88 procent učilišť. Povinné by to mohlo být za dva roky. nové jednotné zkoušky pomohou udělat jasno v tom, co má absolvent konkrétního učebního oboru umět a v jaké kvalitě.
116 oborů
Národní ústav odborného vzdělávání ve spolupráci se školami, odborníky z praxe a hospodářskou komorou vytvořil jednotné zadání závěrečné zkoušky pro každý ze 116 učebních oborů, například pro nástrojaře, zedníky či kuchaře. Nyní si každá škola určuje podobu zkoušek sama a jsou v tom velké rozdíly.