*Chotěboř

Město vzniklo z původní osady na *odbočce z Liběcké stezky *na Havlíčkův Brod* (tehdy Německý Brod). První dochovaná písemná *zpráva z r. 1265 hovoří o zdejší těžbě stříbra (*což potvrzuje dochovaný místní název *Na *stříbrném dolci i nedávná těžba uranov*é rudy). Chotěboř *byla v té době jedním z hornických míst Smila z Lichtenburka. Na město byla Chotěboř p*ovýšena v r. 1278. Královským městem se stala r. 1331 zásluhou Jana* Lucemburského. Karel IV. dovolil město ohradit. To se poté stalo věnným městem *českých královen. Za husitských bouří v r. 1421 dobyl město táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice *a stal se městským hejtmanem do *doby, než proti němu vytáhlo panské vojsko. Tehdy došlo k tragédii: ačkoli se *husité vzdali, nebyl jim dovolen odchod z města a na 300 zajatců bylo upáleno ve třech *chotěbořských stodolách. Petr Hromádka byl popraven v Chrudimi. Za to se husité *pomstili vypálením benediktinského kláštera v *nedalekém Vilémově. *Roku 1499 přešla celá Chotěboř do majetku mocného rodu Trčků z Lípy. Po *Bílé hoře upadli Trčkové v nemilost a jejich majetek byl konfiskován. *Císař Ferdinand II. věnoval Chotěboř Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzmberka, jehož povýšil do *šlechtického stavu. Poté střídalo město majitele. V místním zámku, který dal postavit na* místě staré tvrze v letech 1701–1702 *hrabě Kinský v barokním stylu, se vystřídala řada *šlechtických rodů. Poslední z nich, Dobrzenští z Dobrzenic získali *zámek v r. 1847 a *v nedávné době jim byl *vrácen. *

Severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny tvoří Železné hory, jejichž polohu lze přibližně vymezit městy Heřmanův Městec, Slatiňany, Hlinsko, Ždírec nad Doubravou, Chotěboř a Třemošnice. V severní *části pozvolna klesají k Polabské nížině, zatímco na jihozápadě, kde je *ohraničuje řečiště řeky Doubravy, se významným hř*ebenem zdvihají nad *Čáslavskou kotlinu. *

Nejvyšším bodem Železných hor je Pešava (697* m) zdvihající se dál východně od Hlinska, z dalších vrcholů stojí za zmínku *Vestec (668 m), Spálava (663 m), *Bučina (606 m)*, Krkaňka (567 m) a Kaňkovy hory* (557 m). Přes svou značnou nadmořskou výšku nad *okolní krajinou nejsou Železné hory horami v pravém slova smyslu a mají spíše *ráz vrchoviny až pahorkatiny. Jejich jméno vzniklo díky načervenalému zbarvení hornin způsobenému výskytem oxidů železa. *

Oblast byla objevena již v*e 2*. století př. n. l., z *archeologických nálezů stojí za zmínku např. zbytky keltského hradiště v Hradišti u Nasavrk. V minulosti stejně jako nyní *žije většina obyvatel Železných hor *na venkově, největším městem je Hlinsko. V mnoha obcích se dochovala *původní roubená stavení *a bližší představu o životech zdejších usedlíků v minulých stoletích si můžeme *udělat *při návštěvě ve skanzenu Veselý kopec či Betlému v Hlinsku. Celková rozloha Železných hor je *téměř 600 km*² a jejich průměrná nadmořská výška činí 450 m. *Na jejich území se střídají lesy s loukami a poli. Původní smíšené lesy v minulých stoletích padly za oběť rozsáhlé těžbě dřeva a nahradily je *smrkové monokultury. V současné době se vysazují *i nové listnaté porosty a v některých rezervacích můžeme zahlédnout i *původní porosty ponechané samovolnému vývoji. Flóra i fauna j*sou druhově bohaté, ve vyšších oblastech *se vyskytují i některé horské druhy. *

Ze *vzácnějších živočichů se v Železných horách vyskytuje např. ondatra p*ižmová, jestřáb lesní, poštolka obecná, vrána šedá, holub doupňák, skřivan lesní, skorec vodní, *konipas horský, výr velký, kalous ušatý, linduška lesní a *luční, rákosník zpěvný, ťuhýk obecný, kvíčala obecná, *polák velký, lyska černá, zmije *obecná, užovka obojk., ještěrka *živorodá, mlok skvrnitý, čolek velký a horský, skokan štíhlý a křehotavý, rak říční, netopýr velký, netopýr vodní*, netopýr *ušatý, netopýr černý, rejsek* obecný, myšice křovinatá, otakárek fenyklový, či okáč rosičkový. Z rostlinných horských druhů můžem*e zahlédnout vranec jedlový, růži p*řevislou či kerblík lesklý, na suťoviscích kakost smrdutý, puchýrník křehký, samorostík *klasnatý, kopytník evropský a pitulník horský, na skalkách rozchodník ostrý, sleziník *severní a osladič obecný. Teplomilná společenstva rostoucí zejména na *jižních slunečních svazích zastupuje na*př. divizna knotovitá, tolita *lékařská či kostřava sivá. Ve *vlhčích oblastech můžeme spatřit vachtu trojlistou, rosnatku okrouhlolistou, tolij*i bahenní, kruštík bahenní, leknín bílý a žlutý, stulík žlutý, bublinatku jižní, blatouch *bahenní a různé druhy ostřic. Z dalších *nevšedních druhů se na území Železných *hor vyskytuje *např. jalovec obecný, jmelí jedlové a lilie zlatohlavá. *

*Nejdůležitějším vodním tokem Železných hor je řeka Chrudimka, jejíž celková délka je asi 108 km. Pramení nedaleko obce Svratouch u Filipova v nadmořské výšce *700 m a na jejím toku se nachází několik vodních nádr*ží* –* Seč, Hamry, Křižanovice a Práčov. Na svém horním toku se vyznačuje mělkým a širokým údolím, zatímco ve s*třední části protéká několika kaňonovitými úseky, např. u Nasavrk nebo údolím Peklo v Práčovské oboře. *

Jihozápadní hřeben Železných hor kopíruje řeka *Doubrava, jejíž hlavní *pramen vzniká pod Kamenným vrchem nedaleko Vojnova Městce a vedlejší pramen v národní přírodní rezervaci *Radostínské rašeliniště ležící mezi rybník*y Velké a Malé Dářko*. Horní část* Doubravy protéká mělkým údolím, které se pod Bílkem *mění na *skalnaté kaňonovité Doubravské údolí. Od Libice vytváří meandry a *nad *Pařížovem protéká vodní nádrží Pařížov, jejíž 30 m vysoká kamen*ná hráz byla *postavena roku 1911 v gotizujícím slohu. *

Na velké části území byla roku 1911 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Železné hory zaujímající *rozlohu 284 km*², jejíž součástí je *velké množství přírodních rezervací a památek. Na *jihozápadním hřebenu Železných hor se rozkládá národní přírodní rezervace Lichnice* – Kaňkovy hory, z přírodního hlediska jedna z nejcennějších lokalit oblasti. Chrání zejména původní *bukové porosty, zbytky reliktních borů na skalách a porosty olšin podél vodních toků. *Součástí rezervace jsou Hedvikovská a Lovětínská rokle hluboké téměř 200 m se skalními stěnami a útvary vzniklými erozí. *

Mezi obcemi Polom a *Dolní Bradlo se nachází přírodní rezervace Polom, ojedinělá lokalita *s výskytem původního pralesovitého lesa. Její vznik sahá až do 19*. století, kdy bylo na této části *území zakázáno vykonávání hospodářské činnosti. Skládá se ze dvou částí, Velký Polom zahrnuje 15,6 ha lesa a Malý Polom 2,3* ha. Roku 19*03 zde byla poražena 300 let stará borovice Stará *královna, jejíž výška dosahovala 46 m a obvod kmene 580 cm. *

Východně od Chotěboře *můžeme navštívit přírodní rezervaci Údolí Doubravy, která byla *roku *1986 vyhlášena na území hluboce zaříznutého údolí řeky Doubravy. Dů*vodem *ochrany je výskyt zajímavých geomorfologických jevů a ohrožený*ch druhů rostlin a *živočichů. Turisticky nejatraktivnějšími částmi údolí jsou kaňon *Koryto, zbytky hradu Sokolov s výhledem, skál*a Čertův stolek, Mikšova jáma a peřeje Velký vodopád. *Údolím vede naučná stezka Údolím Doubravy s informačními panely. *

Mezi Křižanovickou a Práčovskou vodní nádrží protéká Chrudimka hlubokým údolím, na jehož území byly *vyhlášeny dvě rezervace. Přírodní rezervace Krkanka, vyhlášená roku 1990 na rozloze 98 ha, ochraňuje původn*í a *druhově bohaté porosty. *Zajímavostí je 3 m vysoký vodopád při ústí jednoho z přítoků do Chrudimky. Severovýchodním směrem *navazuje Přírodní rezervace Strádovské Peklo ležící na území kaňonu řeky a jejích přítoků. Byla vyhlášen*a roku 1994 *na rozloze 87,3 ha. Kromě *chráněných živočišných a rostlinných druhů *zde můžeme zahlédnout i uměle chované muflony, jejichž přítomnost však do jisté *míry narušila původní ekologickou rovnováhu. *

Na vysokém skalním ostrohu se *nachází zřícenina hradu Strádov založeného ve 14.* století, z *něhož se zachovaly jen zbytky hradeb, věže, základy paláce, příkop*y, cisterna ve skále a klenutý *sklípek. Rezervace je součástí *Slavické obory rozkládající se severozápadně od údolí Chrudimky. Byla založena v 2. polovině 18. století *knížetem Auerspergem a její plocha je 680 ha. Vyskytuje se zde obvyklá flóra, jeleni a mufloni. Na území obory se nachází přírodní památka Bu*šovka* (původně Volšovka) s výskytem růžových a bílých leknínů, stulíku žlutého a dalších vodních rostlin. *

Severně od *Trhové Kamenice v blízkosti obce Rohozná *se nachází přírodní rezervace *Hubský vyhlášená na území stejnojmenného rybníka a na přilehlých *vlhkých lukách. Ta jsou spolu s *břehy rybníka *významným hnízdištěm ptactva. Západně od Rohozné leží přírodní rezervace *Strádovka zahrnující Rohozenský rybník a přilehlé mokřad*ní louky s výskytem vzácných druhů hmyzu, rostlin *a obratlovců. *

Jihozápadně od Trhové Kamenice se u stejnojmenné obce nachází přírodní rezervace *Zubří vyhlášená roku 1990 za účelem ochrany původních luk a přechodových rašelinišť, které jsou *domovem zajímavých rostlinných i živočišných* druhů. *U několika pramenišť zde vznikla izolovaná rašeliniště. V těsné blízkosti Trhové Kamenice se *rozkládá přírodní památka Mlýnský rybník a rybník Rohlík zahrnující *silně zarostlé rybníky a jejich okolí s vlhkomilnou květenou. *

Oblouk Sečské vodní nádrže se o*btáčí kolem území, na němž byla vyhlášena přírodní rezervace Oheb. Kromě stejnojmenné zříceniny hradu zde najdeme suťový les s hojným výskytem v*zácných měkkýšů, např. slimáčka horského, závornatk*y křížové či vřetenatky rovnoústé. *Východně od Slatiňan se nachází vzácná přírodní památka Na Skalách, významná geologická lokalita. Byla vyhlášena pro *ochranu zájmového úkazu – na *křemencové podloží zde nasedají křídové *cenomanské pískovce, přičemž rozdíl ve stáří obou vrstev je přes 200 miliónů let. *

Mezi Spačicemi a *Ronovem nad Doubravou je v okolí řeky Doubravy vyhlášen přírodní park Doubrava. Jeho *nejkrásnější součástí je Chittussiho údolí, p*řírodní památka ochraňující skalnaté údolí řeky s balvanitým řečištěm a původními *porosty na svazích. Kromě *uvedených přírodních rezervací a památek se v Železných horách nachází velk*é *množství dalších ochráněných území. *

Kdo by si *myslel, že Chotěboř *a její okolí je jen nějakým obyčejným místem na mapě, tak se *mýlí. Přímo v Chotěboři a *zejména v jejím okolí lze nalézt místa, k nimž se váže nějaká zajímavost nebo přímo pověst.

*Pověst o Černém přízraku

Chotěboř a *chotěbořské panství patřily v 17. století *panu Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzmberka. Ke svým *poddaným byl velmi krutý, a proto nenalezl ani po své smrti klid. *Každou noc úderem dvanácté byli Chotěbořští svědky hrůzostrašného výjevu. *Od východní strany chotěbořského zámku vyjížděl nádherný *kočár, do nějž bylo zapřaženo trojspřeží ohnivých vraníků. Duch pana Rašína byl za*halen v černém a městem projížděl celou hodinu. Výjev byl často provázen h*lukem, který budil počestné chotěbořské *měšťany. Ti už nemohl*i řádění pana Rašína vydržet a poprosili proto kněze, aby Rašína zahnal. Kněz jim slíbil pomoc. *Několik odvážlivců si připravilo meče a domluvili se, že jakmile kněz kočár zastaví, rychle přiskočí a setnou Rašínovi hlavu. O *půlnoci se ozval hřmot a za chvíli vyšlehly ze tmy plameny. Kněz vstoupil *na cestu a připravil si monstranci, je*ho průvodci *meče. Kněz začal *Rašína zaklínat, ale přízračný kočár kolem něj proletěl bez povšimnutí, jenom z dálky bylo slyšet Rašínovo chechtání. Když nepochodili u kněze, *vydali se *prosit o radu astrologa, který se vyznal nejen v dr*ahách planet, ale také ve věcech tajemných. Hvězdopravec jim poradil, že Rašína může zabít pouze* člověk, který se narodil na *stejné planetě. Po* nějakém hledání na takového přišli. Byl jím *pij*an a rváč, sladovnický pomocník, o němž bylo znám*o, že se jen *tak něčeho nezalekne. A skutečně. Na jeho rozkaz se pekelný kočár zastavil. Rašín se vyklonil, aby lépe viděl, co se děje. *Odvážlivec přiskočil a uťal zloduchovi hlavu. Koně se *dali do *klusu a zmizeli *v dálce i s bezhlavým tělem. Uťatá hlava se *skutálela do nedaleké studánky, spadla na její dno a tam zmizela. Od té doby se Rašín neukázal. Jen kolem studánky běhal ještě tři dny ohnivý *pes a žalostně vyl. *

Podobná pověst se váže ke Žďáru nad Sázavou, kde také po smrti jezdil *v kočáře mrtvý panský správce Ulrich a strašil místní měšťany.

*Pověsti údolí řeky Doubravy

První z*astavení nebude mít s pověstmi *zatím nic společného. *Nedaleko místa, kde stával rodný dům spisovatele Ignáta Hermanna tzv. Horní mlýn, se nachází zajímavá štola. Ve svahu nad řekou Doubravou se černá *otvor do nitra kopce. Pokud *vstoupíte dovnitř, zjistíte, že po několika metrech se *štola rozdvojuje, když se vy*dáte vpravo, narazíte na skalní stěnu. Zajímavější to je, pokud neodbočíte, v tom případě skončíte u závalu, který působí uměl*ým dojmem. Chodba *zjevně pokračuje dále, o čemž svědčí zbytky výdřevy.

*Souboj vodníků

Budeme pokračovat dále po cestě směrem k výletní Vrbkově chatě *na řece Doubravě a dostaneme se k místu, které se nazývá *Točitý vír. Pověst nám o tomto místě vypráví, že *tu jel kdysi po silnici povoz. Vozku zastavil malý drobný mužíček, který prosil o sv*ezení. Když vozka *svolil a zeleně oděný mužíček se uvelebil na kozlíku, prozradil vozkovi, kam jede. Je prý vodníkem z Doubravy a jeho dceru mu unesl sázavský *vodník, se kterým jde svést *boj na život a na smrt. Řekl vozkovi, že jestli chce, může zápas sledovat z nedalekého vrchu. Bude*-*li na povrchu řeky bílá pěna, bude vítězem, pokud krvavá, *pak je poražen a vozka ať na nic nehledí a práskne do koní. Pověst hovoří o tom, že *se nakonec na hladině řeky objevila *rudá pěna. Zajímavostí je, že tato pověst se shoduje v mnoha směrech s bájemi *z asijského *prostředí.