Podle krajské radní Marie Kružíkové projekt svým principem zapadá do aktuálních snah rozšířit záběr činností středních škol. Také větší zaměření na výuku dospělých jim má pomoci přenést se přes krizi úbytku žáků v počátečním vzdělávání.
Projekt se v kraji řeší 19 měsíců, dva roky má ještě před sebou. V brzké době bude v jeho rámci i na Vysočině zahájena série kurzů, kde se budou zapojení pedagogové SŠ učit lektorovat dospělé. Kurzy dodavatelsky zajistí olomoucká univerzita.
Školy zatím vytvořily v rámci UNIV 2 KRAJE první vzdělávací programy pro dospělé. Vysočina má před ostatními kraji ČR značný náskok v jejich tzv. pilotování (ověřování v praxi s prvními klienty). Např. včera (10. března) byl slavnostně zahájen pilotní program „Programování a obsluha CNC obráběcích strojů“ z projektu UNIV 2 KRAJE na SŠ technické Jihlava. Pilotování s jedenácti účastníky tu potrvá do konce června.
Podle Kamila Ubra, vedoucího krajského odboru rozvoje vzdělávání, však nepostačí jen naučit školy lektorovat dospělé (řada z nich se ostatně této činnosti věnuje již několik let i po vlastní linii), ale bude stejně nezbytné učit je v rámci U2K také marketing. „Dosud škola spíše čekala, jací klienti přijdou, teď za nimi bude muset sama vyrazit do terénu,“ zdůraznil.
Konference stejně tak podtrhla postoj firem (zatím spíše vlažný) k dalšímu vzdělávání svých lidí. „Za ty roky, co se tomu věnujeme, se nepodařilo zvýšit zájem firem o další vzdělávání. Pocit zájmu často nemáme ani u samotných frekventantů – je třeba více propojit další vzdělávání s firmami,“ uvedl např. Fr. Číhal, ředitel SŠ obchodu a služeb Jihlava.
Práce školy v této oblasti podle něho za deset let prokázala, že učitelé nejsou líní a že jsou ochotni pracovat i v sobotu. Navíc výsledky SŠOS potvrzují schopnost dalšího vzdělávání ekonomicky školu posilovat. Tržby z DV v roce 2008 byly cca 158 tisíc Kč, o rok později 358 tisíc.
Loni to už bylo 823 tisíc Kč - z toho 395 tisíc představovalo vzdělávání pro firmy, 62 tisíc zakázky pro úřad práce a 366 tisíc Kč přinesli do školy samoplátci studující v jejích vlastních kurzech. „Drtivá část zisku šla na mzdy, což je velký klad,“ shrnul Číhal a potvrdil i zvyšující se zájem úřadů práce najímat školy jako vzdělavatele klientů.
Tento trend potvrdili v Třešti např. pracovníci oblasti rekvalifikací z ÚP Žďár nad Sázavou: „Soukromé vzdělavací agentury často vidí věc jen v rovině „já – zisk“ a nevidí člověka. Při vzdělávání na školách jsou lidé podle naší zkušenosti přijímáni jako člověk… Na našem okrese se školy vzdělávání dospělých zhostily velmi dobře,“ zhodnotil dosavadní zkušenosti Martin Čapka. Pro další vzdělávání by podle něho neměl platit zákon o veřejných zakázkách a školy by se do této oblasti měly mít možnost více prosazovat.
Také podle jeho kolegyně Noemi Kosourové mají školy v lektorování dospělých více možností než soukromí vzdělavatelé: „Agentura třeba zaměstnává výbornou účetní. Ale ta nezvládá lektorování konfliktních klientů, kteří dalším vzděláváním řeší určitou krizi v životě a někdy jsou až agresivní.“
Naproti tomu zatím komerční subjekty podle Kosourové disponují větší pružností, s níž školy teprve přicházejí. „Nicméně jsou pro nás školy zárukou kvality. Nebojte se oslovovat úřady práce,“ vzkázala z Třeště Kosourová s vírou, že další vzdělávání zůstane i jednou z politických priorit státu.
Takový zájem v Třešti potvrdil Jakub Stárek, ředitel odboru VOŠ a dalšího vzdělávání MŠMT ČR. Jako klíčové označil i on nadcházející zvyšování lektorských schopností pedagogů. Tato výuka učitelů právě v krajích začíná. Další důraz má být podle Stárka směřován k rozvoji kariérního poradenství, které by lidi provázelo konkrétními možnostmi jejich vzdělávání v daném regionu.
Stárek na Vysočině také potvrdil zájem ministerstva pokračovat v principu UNIV, a to rozjezdem a podporou navazujících projektů UNIV 3 (2011–2015, téma podpora procesů uznávání) a UNIV 4 KRAJE (2012– 2015, téma podpora činnosti již existujících sítí škol a rozvoj center celoživotního učení).