V oborech vzdělání kategorie E se ve školním
roce 2010/2011 jednotné zadání ověřovalo vůbec poprvé. Tyto obory vzdělání jsou
charakteristické tím, že oproti klasickým učebním oborům kategorie H, které
jsou koncipovány tak, aby absolventi po získání výučního listu byli schopni
pokračovat v dalším vzdělávání, poskytují vyučení s nižšími nároky v oblasti
všeobecného a teoretického odborného vzdělání. Důraz je zde kladen zejména na
praktickou část odborné přípravy
s předpokladem, že absolventi budou zpravidla připraveni pro výkon rutinních
pracovních činností či operací převážně manuálního charakteru. Získají sice
výuční list, avšak po absolvování oboru je poměrně značně problematické
pokračovat v dalším studiu směřujícím ke složení maturitní zkoušky.
Snížený podíl všeobecně vzdělávacího obsahu vzdělání a výrazná orientace na praktickou složku přípravy na povolání v těchto oborech umožňuje získání výučního listu především žákům s tzv. sníženými studijními předpoklady. Velmi často se zde vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří ve školním roce 2010/2011 představovali téměř 70 % žáků oborů této kategorie.
Před návrhem uspořádání materiálů obsažených v jednotném zadání oborů kategorie E jsme proto konzultovali jejich obsah i rozsah s učiteli ze škol, které tyto obory vyučují. Ti doporučili snížit náročnost obsahu i rozsahu materiálů předkládaných žákům u závěrečných zkoušek a především zdůraznit potřebu individuálního přístupu a možností podporovat žáky ze strany učitelů v průběhu zkoušek.
Z toho důvodu je jednotné zadání oproti zadání pro obory vzdělání kategorie H zpracováno odlišně, i když jeho uspořádání je obdobné. Kromě obecně snížené náročnosti obsahu témat a náročnosti stanovených kritérií hodnocení výkonů žáků jsou zde rozdíly např. v tom, že veškeré pokyny pro žáky jsou navrženy tak, aby je žákům tlumočili jejich učitelé, otázky ze světa práce jsou formulovány méně náročně, jednotné zadání neobsahuje samostatnou odbornou práci apod.
Kromě toho musí využívání jednotného zadání u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vždy probíhat v souladu s platnými právními normami a prováděcími předpisy. Zde je pro Vás směrodatná zejména Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č 147/2011 Sb. Více o vzdělávání žáků se SVP viz zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění - §16, případně vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011.
To znamená, že i když získáte zadání zpracované ve formátu pdf, což Vám neumožní do textů (resp. do obsahu témat) JZZZ přímo zasahovat, musíte v intencích tohoto předpisu podmínky průběhu zkoušky pro žáky se SVP výrazně upravovat (např. zabezpečení výrazné individuální pomoci ze strany učitele žákům s mentálním postižením, zajištění tlumočení ve znakovém jazyce pro žáky se sluchovým postižením u ústní zkoušky, poskytnutí delšího času na vypracování úkolů pro žáky s tělesným postižením u praktické zkoušky apod.).
V případě potřeby je nezbytné ve škole přizpůsobit také obsah jednotného zadání individuálním potřebám jednotlivých žáků, a to vzhledem k rozsahu jejich speciálních vzdělávacích potřeb. Vždy se přitom obracejte na pracovníky školského poradenského zařízení, u kterého je žák s diagnostikovanou speciální vzdělávací potřebou evidován, tj. na pedagogicko-psychologickou poradnu nebo speciálně-pedagogické centrum. Dílčí úpravu obsahu jednotného zadání (např. pro žáka s diagnostikovanou specifickou poruchou učení) lze konzultovat rovněž s pracovníky NÚV na adrese romana.jezberova@nuv.cz.
Rovněž jste oprávněni provádět formální úpravy v JZZZ (např. pro žáky se zrakovým postižením změnit velikost a typ písma, uspořádání technické, obrázkové či výkresové dokumentace apod.). Podrobnosti k tomu, jak v takové situaci postupovat, Vám rovněž sdělíme v NÚV na adrese libor.berny@nuv.cz.
Při hodnocení výkonů žáků při závěrečné zkoušce musíme brát samozřejmě v úvahu to, že jedním z nejvýznamnějších cílů speciálního vzdělávání je socializace žáka. Jde především o jeho začlenění do společnosti jako pokud možno soběstačného člověka, který může žít plnohodnotným soukromým, společenským i pracovním životem.
Z hlediska přípravy na povolání pak již nejde o dokonalé zvládnutí veškerých činností souvisejících s výkonem příslušné odborné kvalifikace, ale především o to, aby žák byl zaměstnatelný. V řadě případů jsou totiž absolventi oborů kategorie E schopni vykonávat např. dílčí část pracovních činností požadovaných pro výkon dané profese a často mohou pracovat pouze pod přímým vedením. I přes toto omezení jsou však uplatnitelní na trhu práce.
Kromě toho nám vyučující žáků vzdělávaných v oborech kategorie E shodně potvrdili, že zájem žáků se zdravotním postižením o výuku a o získání výučního listu i jejich motivace pro získání zaměstnání mnohdy převyšuje úsilí žáků oborů kategorie H. Na rozdíl od těchto žáků si totiž řada z nich je vědoma svého handicapu a dosažení odborné kvalifikace považují za jeden z významných prostředků k tomu, aby se mohli zařadit do běžného života společnosti.