Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

Sociální partnerství je všestranně výhodné

říká v rozhovoru Doc. Pavel Petrovič, vedoucí aktivity projektu Rozvoj sociálního partnerství v odborném vzdělávání.  

S jakými sociálními partnery školy nejvíce spolupracují?

V našem odborném vzdělávání jsou za nejvýznamnější sociální partnery škol považováni zaměstnavatelé a další instituce spojené nějakým způsobem s trhem práce. Tato skutečnost je podmíněna tím, že partnerské podniky umožňují žákům praxe a praktický výcvik v reálném pracovním prostředí a práci na technologických zařízeních, které škola nemůže mít ve svém interním vybavení. Jako další partneři jsou uváděny úřady práce a zřizovatele škol. Některé školy, jako své partnery jmenují také rodiče, žáky a absolventy školy. Jako zajímavá skutečnost, která se objevila v průběhu analytického průzkumu, je fakt že značná většina škol nepovažuje za svého sociálního partnera jiné školy, a to jak školy základní, tak jiné střední školy i školy vysoké.

Jaký je obecný trend ve spolupráci škol a zaměstnavatelů a dalších partnerů – zvyšuje se a zlepšuje?

Obecně lze konstatovat, že vzájemná spolupráce škol s jejich sociálními partnery má stoupající trend, který je ale do značné míry závislý na typu a charakteru příslušného oboru vzdělání. Vedení škol většinou navazuje na dosavadní vztahy s podniky v regionu a nová partnerství uzavírá především s firmami, které zaměstnávají jejich absolventy a se kterými má pozitivní zkušenosti z průběhu praxí žáků. Sociální partneři mají nezastupitelný význam zejména při tvorbě a realizaci vzdělávacích programů partnerských škol. V rámci dané spolupráce mají možnost přímo uplatňovat své požadavky i požadavky trhu práce při formulaci cílů a obsahu vzdělávání v jednotlivých oborech. Určité rezervy v kurikulární oblasti existují při zapojování odborníků z praxe do tvorby učebních osnov vybraných vyučovacích předmětů.

Liší se nějak sociální partnerství podle typu nebo oboru škol? Navazují některé spolupráci snadněji než jiné?

Z našeho průzkumu vyplývá, že vzhledem k oborové různorodosti se školy se nacházejí v různých situacích. Školy, které vzdělávají v oborech, po kterých je na trhu práce velká poptávka (např. technické obory), získávají sociální partnery zpravidla snadněji než školy, kde je poptávka po absolventech menší (jako například v ekonomických nebo službových oborech a v oborech, které nepřipravují bezprostředně pro trh práce). Důvod je ten, že zaměstnavatelé v oborech s limitovaným počtem absolventů sami mají zájem o spolupráci a snaží se své potenciální budoucí pracovníky nějakým způsobem získat již během jejich studia. Stejně tak školy s dlouholetou tradicí mají v praxi již mnoho absolventů, kteří mají ke škole nějaký vztah a mohou se za kvalitu školy „zaručit“, anebo se mohou přímo podílet na vzniku sociálního partnerství (například pomocí se zajištěním praxí). Takovou výhodu nemají nové školy, navíc vzdělávající v nových oborech, ve kterých není bezprostřední uplatnění. Přesto lze říci, že i školy, které vzdělávají v oborech, které nejsou pro zaměstnavatele příliš atraktivní (resp. existuje zde velká konkurence a zaměstnavatelé si mohou vybírat), mohou navázat a udržet vhodnou formu sociálního partnerství.

Kde jsou překážky při navazování partnerství škol se zaměstnavateli a dalšími institucemi – na straně škol nebo zaměstnavatelů?

Jako určité překážky v rozvoji sociálního partnerství se jeví zejména nezájem některých zaměstnavatelů o navázání spolupráce se školami, ekonomické problémy a také skutečnost, že v regionu působí převážně malé firmy, které nemají dostatečnou provozní kapacitu. V této souvislosti je ale nutno uvést, že částečný podíl na určitém neblahém stavu mohou mít i školy samotné.

Co byste doporučil školám, které obtížně navazují kontakty s partnery?

Neexistuje nějaký univerzální recept pro navazování a rozvoj sociálního partnerství škol a dalších zainteresovaných subjektů. Řešení problematiky vzájemné spolupráce škol s jejich sociálními partnery je dlouhodobý proces vyžadující systematické úsilí všech zainteresovaných. Úspěch je dosažitelný jen při vzájemné spolupráci všech participujících subjektů, kteří jsou propojeny společným zájmem. Školy by se neměly nechat odradit prvním odmítnutím, ale musí být sami aktivní a také, jak vyplynulo ze zkušeností škol oslovených ve výzkumu, by měly samy zaměstnavatelům něco nabídnout.

V rámci šetření, jehož nejdůležitější výsledky a doporučení jsou shrnuty v publikaci Odborné školy a jejich sociální partneři, jsme nalezli několik různých strategií či principů „chytré praxe“, na kterých námi analyzované školy své partnerství staví. Je zřejmé, že ne každý princip je vhodný pro každou školu a že možnosti školy jsou určovány nejen tradicí školy a vyučovanými obory, ale také geografickým kontextem. Za klíčovou lze považovat dobrou znalost situace v regionu a schopnost pružně reagovat na požadavky místního i širšího trhu práce. Každá škola by si měla být vědoma nejen svých silných, ale i slabých stránek a též toho, čím může být pro ostatní zajímavá, a na základě toho formulovat svoji strategii.

Výsledkem spolupráce škol a jejich sociálních partnerů by měla být podpora školy (jejích žáků i učitelů) při naplňování vzdělávacích cílů. Současně toto partnerství představuje také specifickou investicí, která vytváří příznivé prostředí a sociálními partnery využitelný společenský, vzdělanostní a kvalifikační potenciál. V konečném důsledku by se měly tyto výsledky promítnout do znalostí a dovedností žáků, které si osvojí, do postojů a hodnot, které budou představovat jejich intelektuální výbavu k jednání v situacích osobního, společenského a pracovního charakteru.

 

Nahoru

Novinky

Koučování nabídlo lektorům příležitost k zamyšlení a řešení problémů

Účastníci koučování se dobře zorientovali v pěti tematických modulech a dokázali si vybrat témata týkající se jednotlivých modulů. Velmi důležité bylo vytvoření důvěry mezi koučem a účastníky koučování. Zaručení diskrétnosti mělo vliv na výběr témat a otevřenost účastníků. Koučování nabídlo příležitost k zamyšlení a řešení problémů. Účastníci ocenili možnost vyzkoušet si všechny nabízené formy koučování, resp. skupinovou, individuální a koučink přes Skype.  

 

HODNOCENÍ KVALITY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ – PŘÍKLADY Z EVROPSKÝCH ZEMÍ

Publikace čtenáře seznámí s nástrojem EQAVET, který patří do skupiny iniciativ Evropské komise, které mají několik společných cílů – zvýšení atraktivity odborného vzdělávání, podporu celoživotního učení a zvyšování mobilit žáků, studentů a pracujících. EQAVET dbá na to, aby v jednotlivých zemích byla budována „kultura“ kvality. Tedy na to, aby na systémové úrovni, i na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání bylo na zajišťování kvality myšleno.  

 

Obhajoba maturitní práce – příručka pro žáky a učitele SOŠ

Příručka se skládá ze dvou samostatných celků určených, jak je z názvu publikace patrné, pro dvě různé cílové skupiny. První a zároveň obsáhlejší část je určena pro žáky středních odborných škol, kteří v ní najdou tipy, návody a rady, jak úspěšně obhájit maturitní práci. Cílové skupině mladých je přizpůsobena i struktura textu, použitý jazyk i způsob zpracování.  

 

V létě proběhne poslední rozesílka publikací

V průběhu léta všem odborným školám a učilištím pošleme publikace CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování, Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU a CD Profilová maturitní zkouška v odborných školách.  

 

CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování

Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu. Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.  

 

Prezentace výstupů projektu na workshopu partnerství TTnet

Projekt Kurikulum S a jeho výstupy byly prezentovány na workshopu partnerství TT net ČR, který se uskutečnil ve dnech 18.–19. dubna 2012 na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Tématem jarního workshopu bylo "Přispívají měnící se požadavky na kvalifikaci vzdělavatelů v odborném vzdělávání ke zvýšení kvality tohoto vzdělávání". Setkání partnerství TTnet ČR proběhlo za finanční podpory MŠMT ČR.  

 

Modulární projektování školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání

Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility žáků v rámci systému ECVET .  

 

další novinky