Cesta ke kvalitě 

Ad 1) Zpráva z vlastního hodnocení mateřské školy

Hodnotící zpráva mateřské školy přináší informace o podmínkách, průběhu i výsledcích vzdělávání na jedenácti stranách. Objevují se zde jak pozitivní, tak negativní zjištění. Např.: „Měly jsme pro celé zařízení včetně MŠ jasný model předávání informací, většinou byl funkční, především co se týče zpráv od vedení školy, pro příští období však budeme žádat rodiče, aby si při omlouvání dětí a odhlašování obědů zavolali předem danou osobu, neboť občas byly od zaměstnanců ZŠ vzkazy předány nesprávně či neúplně.“

Řízení školy bylo hodnoceno následovně:  „Ředitelka školy během celého školního roku na poradách zapojovala pedagogy MŠ do rozhodování, vyslechla jejich názory, respektovala je a byla ochotná diskutovat o možných problémech, které ihned konstruktivně řešila, což bylo pro pedagogy motivujícím prvkem.“ Pro zkvalitnění vzdělávací práce bylo kromě jiného pro následující období  plánováno zajistit asistenta pedagoga a  individuální konzultační  hodiny s rodiči. Zprávu zpracovala vedoucí učitelka, předala ji vedení školy a pro rodiče vyvěsila na přístupných místech v šatnách.

Ad 2) Zpráva z vlastního hodnocení právního subjektu

Hodnotící zprávu celého právního subjektu zpracovala manažerka kvality. Vycházela z hodnotící zprávy mateřské školy, sebehodnocení učitelů a pohovorů s nimi, dotazníků, hospitační a kontrolní činnosti, výročních zpráv. Zpráva byla dána všem zaměstnancům k připomínkování na pedagogických radách všech částí subjektu s termínem do 22. 10. Poté byly zapracovány připomínky týkající se zpravidla nepřesných údajů, např. o dalším vzdělávání. Zpráva byla následně předložena Školské radě ke schválení. Ta ji schválila na svém jednání  dne 26.10. Nato ji manažerka kvality zpřístupnila veřejnosti vyvěšením na webových stránkách a v přístupných prostorách školy. Také ji odeslala zřizovateli, kterým je Jihomoravský kraj.

Hodnotící zpráva doznala značných změn od zprávy první (z roku 2007). Manažerka kvality se vyjádřila, že „bohužel jsem nemohla posoudit, kam se škola za ty  tři roky posunula, protože minulá zpráva byla hodně obecná a nebyla podložená ničím, o co by se dalo opřít“.  Kromě oblastí daných vyhláškou č. 15/2005 Sb. se hodnocení týkalo také školního vzdělávacího programu. Kromě jiného se objevila také tato slova: „Ne všichni pedagogičtí pracovníci byli přesvědčeni o správnosti této cesty. Dle našich zkušeností a poznatků jsou cíle uvedené v RVP nad síly našich žáků. Snažili jsme se podrobně seznámit s RVP, pochopit jeho smysl, porozumět novým pojmům. Zamýšleli jsme se nad tím, jaký by měl být profil absolventa. Konkretizovali jsme obecně formulované cíle RVP pro naši praxi, zamýšleli se nad vhodnými a efektivními metodami výuky a nad odpovídajícími metodami hodnocení,rozpracovávali jsme učivo a průřezová témata do ročníků. Práci na ŠVP řídil vyškolený koordinátor, ale na vlastní tvorbě se podíleli všichni. Nutnost týmové práce také poněkud zlepšila vztahy mezi pedagogy.“

Hodnotící zpráva má 15 stran, na kterých jsou velmi podrobně hodnoceny výše zmíněné oblasti. Odborná kvalifikace zaměstnanců je dokladována tabulkami z jednotlivých výročních zpráv, takže je vidět zvyšování kvalifikace pracovníků v určitém časovém období. Obdobně je zachyceno další vzdělávání pracovníků, a to nejen pedagogických. Ve šk. roce 2008/2009 je uvedeno 58 pracovníků, kteří se zúčastnili kurzu „Jak komunikovat s rodiči“, o kterém se zmiňovaly učitelky i vedení školy při rozhovorech. Každoročně je počet navštívených seminářů velmi vysoký (až 129).

Hodnocení podmínek je doplněno o výsledky dotazníku zaměstnanců:

Dotazník byl hodnocen známkami od 1 (výborné), 2 (průměrné) a 3 (špatné). Výsledky byly sečteny a poděleny počtem respondentů, takže tvoří průměr získaných odpovědí.  Průběh vzdělávání byl hodnocen u jednotlivých částí subjektu zvlášť – speciální mateřská škola, speciální základní škola a praktická škola. Také byl doplněn o výsledky dotazníku:

Hodnocení oblasti „řízení školy“ vycházelo z výsledku auditu provedeného certifikačním orgánem CQS při kontrole práce školy podle ISO norem, který přinesl následující závěry:

• v rámci jednotlivých procesů se snažit najít měřitelné parametry pro hodnocení jejich úspěšnosti,
• po vyškolení vlastních interních auditorů, snažit se interní audity provozovat vlastními silami,
• snažit se důsledně využívat nástroje „opatření k nápravě“ pro společné hledání příčin některých problémů či neúspěchů a způsobu jejich eliminace.

K pozitivním informacím patřilo zavedení ISO norem a další vzdělávání pracovníků. Objevily se zde však také rezervy: „Vetší mezery máme v komunikaci mezi spolupracovníky – jedná se hlavně o osobní vztahy mezi spolupracovníky a zbytečné roznášení neúplných a zkreslených informací. Cituji pracovníky: „Někdy se problémy řeší dříve, než jsou vedením vyřčeny – ale to není problém v řízení školy, to je v lidech.“ „Klape to, záleží na důvěře, profesionalitě a kladnému vztahu k práci (ten všichni určitě máme)“.

V závěru zprávy jsou shrnuta jak pozitivní, tak  negativní zjištění a navrhnuta opatření:

• naučit se používat systém informací obsažený v Příručce jakosti,
• vytvoření Průvodce školním rokem,
• vytvoření Etického kodexu zaměstnanců,
• vybavování tříd dle finančních možností,
• zavedení internetu ve třídách,
• organizovat neformální akce kolektivu,
• získat větší počet rodičů pro akce školy.

To, jak probíhají a s jakým úspěchem hodnotící aktivity, je hodnoceno vždy na začátku kalendářního roku manažerkou kvality v rámci ověření účinnosti Systému managementu jakosti. Jde v podstatě o metaevaluační aktivitu (příloha č. 14). Nově zpracovaný roční plán pro školní rok 2010/2011 má podrobněji zpracované cíle a úkoly než plán předešlý (rok 2009/2010). Některé z cílů (příloha č.2) vycházejí přímo z výsledků vlastního hodnocení (materiální zajištění, individuální pohovory s rodiči), jiné souvisejí s dlouhodobými záměry (zdravý životní styl), některé se opakují (Průvodce školním rokem).